ČNB si posvítí na pochybné úvěry (HN)

Česká národní banka vytáhla do boje proti nekalým praktikám při poskytování úvěrů. Od dnešního dne zahajuje činnost její speciální odbor, jehož úkolem bude chránit spotřebitele. Kromě jiného se bude zabývat i tím, zda banky při úvěrování postupují v souladu se zákonem.
"Odbor se například bude zajímat o to, jestli subjekty nepoužívají při nabízení úvěrů klamavé nebo agresivní obchodní praktiky a jestli řádně informují o cenách. Budeme také dohlížet na to, jak vypadají jejich smlouvy o finančních službách," uvádí Eva Zamrazilová z bankovní rady ČNB, která bude na odbor dohlížet.

ČNB sice není oprávněná nařídit náhradu škody, určitými pravomocemi však disponuje. Může vydávat závazné pokyny a nařízení a ukládat opatření k nápravě a sankce až do výše pěti milionů korun. ČNB přichází s pomocí právě včas. Podle údajů, které vydala v pátek, stouplo na konci července oproti červnu zadlužení českých domácností u finančních institucí téměř o 16 miliard korun. Češi tudíž nyní dluží více než 815 miliard.

Zvyšující se zadlužování potvrzuje i Česká leasingová a finanční asociace, která sdružuje nebankovní subjekty. Členové ČLFA poskytli v prvním pololetí spotřebitelské úvěry za více než 26 miliard, což představuje zhruba 20% meziroční zvýšení. Zároveň však ČLFA upozorňuje,že že mimo ni dosud působí řada menších subjektů, které poskytují spotřebitelské úvěry, ovšem jejich reputace je pochybná. "Takové společnosti se k nám hlásí, ale my je odmítáme, protože ČLFA je prestižní asociací a my nechceme ohrozit stávající členy reputačním rizikem," říká předseda ČLFA Martin Kofroň.

Více než polovina smluv je v rozporu se zákonem

Právě na "pochybné" úvěrování se počátkem letošního roku zaměřila Česká obchodní inspekce. Vyžádala si úvěrové smlouvy od 133 nebankovních poskytovatelů a zkoumala, jestli nejsou v rozporu se zákonem. Výsledek? Více než polovina z nich nevyhověla. Podobnou kontrolu provedla ČOI i v loňském roce, tehdy však prověrka dopadla o poznání lépe. Ze 147 vyžádaných smluv se chyby našly jen u čtyřiceti procent.

Pozor na věřitele-žraloky, varuje sdružení

To, že potíží s úvěrovými smlouvami přibývá, potvrzuje i Michal Kebort ze Sdružení obrany spotřebitelů. "Tendence se jednoznačně zvyšuje. Zatímco před pěti lety se na nás s takovým problémem obrátili zhruba dva až tři spotřebitelé týdně, nyní se toto číslo blíží desítce." Podle Keborta však lidé přicházejí až ve chvíli, kdy už dojde k problému a věřitel od nich vymáhá peníze. To už ale bývá zpravidla pozdě a pomoc je komplikovaná.

"Spotřebitelé se o problémech dovídají až v kritický moment už z toho prostého důvodu, že si smlouvu před podpisem nepročtou. Psané texty mnoha lidem nic neříkají a jsou ochotni podepsat cokoliv." Právě s tím prý počítají firmy, pro jejichž činnost už se vžil pojem "loansharking", tedy "žraločí úvěrování" Jde o společnosti, které nevydělávají na úrocích, ale nachytávají klienty na smluvních podmínkách. "Tyto společnosti předem počítají s tím, že klient udělá chybu a chytne se do pasti skryté ve smlouvě," popisuje Kebort. Takovou pastí může být například smluvní pokuta pro případ, že klient pochybí. Zatímco běžná pokuta se pohybuje okolo dvounásobku úroku, u neseriózních společností bývá daleko vyšší, a navíc se objevují další opatření, která poplatek násobí.

"Před čím ale klienty hlavně varujeme, to jsou rozhodčí doložky. Ty říkají, že přijde-li problém, nebude řešen soudem, ale pouze v rozhodčím řízení," vysvětluje Kebort. Záludnost však spočívá v adresné rozhodčí doložce, kterou si společnost určuje konkrétního rozhodce. V tu chvíli klient nemá jistotu, že rozhodce bude v řešení sporu nestranný. "Už zdravý rozum napovídá, že když společnost někomu posílá třeba deset zakázek týdně, nemá tento člověk žádný důvod rozhodovat v její neprospěch," soudí Kebort. Pokud už smlouva adresnou rozhodčí doložku obsahuje, měl by si spotřebitel prověřit, zda je rozhodce důvěryhodný. Jistotou podle Keborta je například rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR.

Snadné řešení je, ale jen když se oba dohodnou

Nepříjemné fázi, kdy dochází ke sporu mezi společností a dlužníkem, se dá předejít, pokud si zájemce o úvěr před podpisem smlouvu pečlivě prostuduje. "Doporučuji vzít si smlouvu domů, kde si klient může v klidu projít pasáže, kterým nerozumí. Pokud ji společnost nechce půjčit k prostudování, pak radím obrátit se na jiného poskytovatele. Jakmile spotřebitel zjistí, že smlouva neobsahuje náležitosti vymezené v zákoně o spotřebitelském úvěru, může tuto skutečnost uplatnit u věřitele.

"Zákon nepředepisuje formu tohoto uplatnění, zcela jednoznačně však lze doporučit formu písemnou,"říká Marek Ženkl, tiskový mluvčí ČOI. Pokud věřitel svou chybu uzná, pak od dne, kdy tak učiní, je úvěr nadále úročen diskontní sazbou České národní banky, která bývá obvykle nižší než sazba sjednaná úvěrovou smlouvou. "Pokud se však spotřebitel s věřitelem nedohodne, musí rozhodnout soud," doplňuje Ženkl.

Česká obchodní inspekce zkontrolovala 133 smluv u nebankovních subjektů, 72 neobsahovalo veškeré povinné náležitosti.

Nejčastější chyba (u 52 smluv):
- Smlouvy neobsahovaly ukazatel RPSN (roční procentní sazbu nákladů ), anebo byl vypočten chybně.
Druhé nejčastější pochybení (34 smluv):
- Smlouvy postrádaly závazek věřitele informovat dlužníka o všech změnách RPSN, k nimž dojde v průběhu trvání smlouvy.
Třetí nejčastější prohřešek (27 smluv):
- Smlouvy neobsahovaly přesné časové rozvržení splátek (18 případů).
- Smlouvy postrádaly uvedení maximální výše spotřebitelského úvěru.
- Patnáct smluv sjednávalo, že při předčasném splacení nemusí vůbec dojít ke snížení splátek.
Pramen: ČOI