CRIF:
Nejlépe splácí úvěry lidé v Praze, nejhůře na Ústecku

Na dlouhodobém dluhu se největší měrou podíleli obyvatelé Prahy, jejichž dluh 309 miliard korun tvořil téměř pětinu veškerého dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Na druhém místě byli obyvatelé Středočeského kraje, na které s 261 miliardami korun připadá 16 procent celkového dlouhodobého dluhu.

"Vysoký objem dlouhodobého dluhu u obyvatel Prahy je dán specifickou situací na pražském realitním trhu a také tím, že ceny nemovitostí jsou zde výrazně vyšší než ve zbytku republiky," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.

Přestože Praha generuje zdaleka největší objem dlouhodobého dluhu, má spolu s Ústeckým krajem nejnižší podíl obyvatel s dlouhodobým dluhem a v počtu klientů jí patří až čtvrté místo. Průměrný dlouhodobý dluh připadající na jednoho klienta v Praze činí 2,6 milionu korun, tedy o více než milion více než je celostátní průměr a téměř 2,5krát více než v Ústeckém a Karlovarském kraji. Tam je průměrná částka pod 1,1 milionu Kč. Praha má také nejvyšší podíl dlouhodobého dluhu na obyvatele, konkrétně 241.000 Kč. Opět je to 2,5krát více než v Ústeckém kraji.

Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně mírně klesl ve všech krajích, nejvíce v Praze, o tři procenta. Nejvyšší částky si lidé půjčovali na Vysočině, v průměru 194.000 Kč na klienta, dále potom v Jihočeském a Středočeském kraji, kde to bylo 192.000 Kč. Na Zlínsku a v Moravskoslezském kraji byl průměrný dluh 166.000 korun. Průměrný dluh připadající na klienta se přitom ve všech krajích zvýšila, od šesti procent na Ústecku a Zlínsku po devět procent na Plzeňsku.

"Přestože klienti z Vysočiny si v průměru půjčují nejvyšší částky, je Vysočina zároveň krajem, ve kterém má krátkodobý dluh jen 18 procent obyvatel. Díky tomu se spolu se Zlínským a Pardubickým krajem řadí mezi kraje s nejnižší průměrnou částkou krátkodobého dluhu na obyvatele," upozornil ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

Na Zlínsku připadá na jednoho obyvatele kraje krátkodobý dluh 33.000 Kč, na Vysočině a Pardubicku jde o 35.000 korun. Naopak nejvyšší průměrný dluh na obyvatele vykazuje Karlovarský kraj s 50.000 korunami. V tomto kraji má krátkodobý dluh každý třetí obyvatel (29 procent). Za poklesem dlouhodobého ohroženého dluhu stojí především Praha, kde se meziročně snížil jeho objem o půl miliardy korun, tedy o 29 procent. O více než pětinu se meziročně snížil objem úvěrů na bydlení ohrožených nesplácením také na Zlínsku (23 procent) a na Královéhradecku (22 procent). Naopak nejméně (o osm procent) klesl na Liberecku a o devět procent v Moravskoslezském kraji. Na ohroženém dlouhodobém dluhu se nejvíce podíleli obyvatelé Středočeského kraje (16 procent) a obyvatelé Moravskoslezského kraje (11 procent). Největší část ohroženého dlouhodobého dluhu patřila obyvatelům Moravskoslezského kraje (13 procent) a dále obyvatelům Středočeského a Ústeckého kraje (po 11 procentech). Nejméně klientů mělo problémy se splácením v Praze (8,6 procenta) a ve Zlínském kraji (9,8 procenta), nejvíce naopak v Ústeckém kraji (17,6 procenta) a v Karlovarském kraji (16,9 procenta).

"Karlovarský a Ústecký kraj jsou z pohledu poskytování úvěrů nejrizikovějšími kraji v ČR, a to jak u dlouhodobých, tak u krátkodobých úvěrů. I zde se však situace znatelně zlepšuje. Nejen díky růstu ekonomiky, ale také díky zodpovědnému úvěrování ze strany bank a finančních institucí," uzavřel Rajl.