Čtvrtstoletí od rozdělení Československa:
Závislost na autech a paradox na pracovním trhu

Když se na podzim roku 1992 uzavírala historie společného státu Čechů a Slováků, mnoho lidí si kladlo otázku, který z nástupnických států dokáže lépe dokončit komplikovanou ekonomickou transformaci a následně rychleji dohánět západní Evropu. Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Český hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele dosáhl předloni 88 % průměru Evropské unie, od roku 1995 si tak Češi polepšili o 12 procentních bodů. Slovensko dohání Evropu mnohem rychleji, za stejnou dobu poskočilo o 29 %. Startovní pozice Slovenska ale byla mnohem horší, HDP „na hlavu“ proto v roce 2016 dosáhl jen 77 % průměru EU.

V roce 2004 Česko i Slovensko společně vstoupily do EU. Netrvalo však ani pět let a jejich cesty se znovu významně rozdělily. Na prahu globální finanční krize se Bratislava rozhodla přijmout jednotnou evropskou měnu a stát se součástí eurozóny. „Ani v podmínkách extrémního vnějšího ekonomického tlaku, kterému byla česká a slovenská ekonomika vystavena na přelomu první a druhé dekády tohoto století, se nepotvrdilo, že by přechod na euro, resp. setrvání u koruny znamenalo pro jednu či druhou ekonomiku jasnou a nezpochybnitelnou konkurenční výhodu v oblasti dynamiky hospodářského růstu,“ komentuje hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

Nejzřetelněji se společné kořeny české a slovenské ekonomiky projevují ve shodné závislosti na automobilovém průmyslu. V obou zemích se ročně vyrobí přes jeden milion vozů, což v součtu představuje 13 % výroby aut v celé EU. V přepočtu na obyvatele jsou Česko a Slovensko na prvních dvou příčkách na světě, ostatní země je následují s velkým odstupem. „Relativně vysokou závislost na automobilovém průmyslu nakonec potvrzuje i podíl tohoto oboru na celkové přidané hodnotě vytvořené během roku. Obě země jsou tak ,vydány na pospas‘ cyklické poptávce po nových osobních automobilech v Evropě, která právě kulminuje,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Jednou z mála velkých odlišností mezi našimi ekonomikami je situace na pracovním trhu. Rozdíl mezi nezaměstnaností v Česku a na Slovensku vždy dosahoval nejméně 4 %. Zatímco česká nezaměstnanost je nyní u historického dna, na Slovensku dosahuje 7,4 procenta. Pro srovnání – Česko stejnou míru nezaměstnanosti zažilo naposledy před osmi lety. Slovensko dlouhodobě bojuje nejen s vysokou nezaměstnaností, ale i s pomalým růstem nabídky pracovních míst. „Dochází tak k situaci, kdy Slováci často odcházejí za prací do Česka, které je v současnosti na přílivu zahraničních pracovníků bytostně závislé,“ popisuje Petr Dufek. I když se situace na Slovensku v tomto směru v posledních letech zlepšuje, zůstává míra nezaměstnanosti v porovnání s ČR trojnásobná.