Daňový bonus na dítě se možná bude rušit

Na zrušení bonusu by tratili zejména zaměstnanci s nízkými příjmy a poměrně velká část živnostníků. Daňový bonus na dítě v této šíři a rozsahu byl přitom zaveden pravicovou vládou Mirka Topolánka. Bonus na dítě měl fungovat jako určitý sociální polštář pro lidi s nízkými příjmy.

V čem je bonus na děti výjimečný?

Bonus na dítě není jen pouhou tzv. slevou na dani, jako je tomu v případě slevy na dani na poplatníka. Sleva na dani znamená snížení vypočítané daně o pevnou částku daňové slevy na poplatníka, která činí v roce 2016 měsíční částku 2 070 korun. Slevu přitom můžete uplatnit pouze na vypočítanou daň a to maximálně do nulové částky daně. Pokud tedy daň z příjmu činí 1 200 korun a zaměstnanec, nebo živnostník si uplatní slevu na dani na poplatníka 2 070 korun, nezaplatí na dani nic. Ušetří tak 1 200 korun.

Naopak u bonusu u dítěte nebo u dětí je tomu jinak. Pokud totiž vypočtená daň činí již zmíněných 1 200 korun a uplatníte slevu na poplatníka, spolu s bonusem na dítě, pak se daň sice sníží na nulu, ale z důvodu uplatnění slevy například na jedno dítě získá zaměstnanec nebo živnostník ještě "dávku" ve výši 1 117 korun. Ačkoliv tedy zaměstnanec, nebo živnostník tuto hodnotu vůbec nevytvořil, má nárok z titulu nízkých příjmů a nízké daňové povinnosti ještě na úhradu částky od státu. A zde je právě ten zásadní problém.

Jak zaměstnanci, kteří vykazují nízké příjmy a to často i z důvodu, že v některých sektorech pracují částečně na černo a částečně za minimální mzdu, nejen že neplatí žádné daně, ale ještě od státu získají za dítě či děti bonus. Stát tak tímto způsobem vyplácí lidem s nízkými příjmy na děti, v podstatě, sociální dávku. Zatímco u zaměstnanců lze s výjimkou výše uvedeného případu výši mzdy významně ovlivnit, protože o mzdě rozhoduje především zaměstnavatel, jiná je situace u živnostníků. Právě živnostníci se naučili využívat daňových bonusů téměř do puntíku. Pokud živnostníci vykazují jen minimální příjmy ze své činnosti a počet těchto živnostníků jde do statisíců, pak nejenže neplatí žádnou daň, ale ještě získávají podporu od státu. Situace došla až tak daleko, že výběr na dani z příjmu fyzických osob činil u živnostníků doslova jen několik miliard korun, za rok 2014 se jedná o čtyři miliardy korun, zatímco u zaměstnanců činil výběr několik desítek miliard korun, konkrétně se jedná o 87 miliard korun.

Vládě je tak jasné, že hlavní brzdou ve zvýšení výběru daně od živnostníků je nikoliv zvyšování sazeb daně, která činí aktuálně stále 15 procent, ale především zrušení bonusu za děti. Tento bonus by se měl změnit na klasickou slevu na dani, jako je tomu u slevy na poplatníka. Stát by tak zaměstnancům i živnostníkům přestal vyplácet peníze. Dle odhadu finančního ředitelství platí úřady jen zaměstnancům na bonusech za děti částku 4,2 miliardy ročně. Pokud by se podobná částka týkala i živnostníků, mohly by zrušení dosáhnout úspory i 8 miliard korun ročně.

Ač se tato dávka silně zneužívá a výrazně zatěžuje státní rozpočet, povede se o její zachování či zrušení ještě velká politická bitva. Volby se totiž blíží.