Deset mýtů, které vám při investování nepomohou

Mýtus 1: Investování je pouze pro bohaté

Asi nejčastějším mýtem o investování je tvrzení, že investice jsou pouze pro bohaté, respektive že pouze bohatí mohou investovat tak, aby vydělávali. Je to nesmysl. Dnes je možné investovat i s několika stovkami korun měsíčně, na jednorázovou investici postačí pár tisíc korun. Je samozřejmě bláhové si myslet, že z deseti tisíc udělá investor za rok milion korun, ale začít se dá i s málem. Ať už je to investice přímo do akcií, nebo do produktů, jako jsou fondy, certifikáty, nebo ETF, které umožňují investovat prakticky do všech investičních tříd. Ani komodity nebo FOREX nejsou dnes retailovým investorům nedostupné, i když pro nezkušené investory nejsou vhodné. Stačí si vybrat.

Mýtus 2: Investování je příliš rizikové

Další mýtem, který potenciální investory často mate, je tvrzení, že investování je příliš rizikové. Ano, je pravdou, že pokud chceme dosahovat nadprůměrných výnosů, je potřeba podstoupit vyšší riziko, ale na trhu jsou dostupné také produkty, které jsou určeny konzervativním investorům, u nichž je přednější bezpečnost před vysokým výnosem. Pokud bychom to vzali z druhé strany, tak ani peníze v bance, nebo státní dluhopisy, tak často považované za bezrizikovou investici, nejsou 100% bezpečné. Je ale pravdou, že pokud neinvestujeme a držíme peníze na běžném účtu, peníze znehodnocuje inflace a reálně jsme stále ve ztrátě – i bez rizika.

Mýtus 3: Čím více diverzifikujeme, tím lépe

Dalším hojně rozšířeným názorem je, že čím větší, respektive rozsáhlejší diverzifikace, tím lépe. Ani to není tak úplně pravda. I samotný Warren Buffett říká, že kdo si koupí od každé společnosti jen pár akcií, nemá portfolio, ale ZOO. I když investovat podle Warrena Buffetta také není příliš rozumné, mít v portfoliu co nejvíce akcií rovněž není chytrým řešením, jak rozložit riziko. Někdy i poměrně koncentrované portfolio složené z několika investičních nástrojů může omezit riziko mnohem efektivněji, než nesmyslně široká diverzifikace.

Mýtus 4: Minulé výnosy jsou zárukou výnosů v budoucnu

Mnoho investorů se řídí při výběru investičních produktů jejich historií, očekávajíc, že dobré minulé výnosy jsou zárukou dobrých výnosů v budoucnu. To samozřejmě rovněž není pravda. Výkonnost, respektive výnosnost cenného papíru závisí na mnoha faktorech, jako jsou fundamenty, situace na trhu, nabídka a poptávka apod. Určitě nám však o výnosovém potenciálu investice nic neřekne její minulost. Naopak, vysoké výnosy v minulosti mohou značit buďto vyčerpání výnosového potenciálu, nebo také nafukující se bublinu, která spíše značí blížící se propad.

Mýtus 5: Když investuji přes pojišťovnu, budou mé investice v bezpečí

Tímto nesmyslem se dá mnoho nezkušených klientů obalamutit pojišťovacími zprostředkovateli, ale pravda to samozřejmě není. Pojišťovny jsou zde kvůli krytí životních, majetkových nebo dalších rizik, ale určitě nepojistí investici. Prakticky jedinou jistotou, kterou má investor v případě investování prostřednictvím pojišťovny (a produktů jako investiční životní pojištění apod.), jsou vyšší poplatky, které v konečném důsledku zaplatí.

Mýtus 6: Všechny akcie jsou v dlouhodobém horizontu vždy ziskové

Další z mýtů, který se jeho zastánci snaží dokazovat dlouhodobými grafy výkonnosti, které ukazují ve velmi dlouhém horizontu. Čím problémovější titul, tím delší historie, aby byl ten hezký růst vidět. Je to ale podobné, jako u investování na základě historických dat.

V historii se najde hodně příkladů akciových titulů, které měly zajímavou minulost a dopadly neslavně. A ještě více takových, které investorům prakticky pouze prodělávaly. Vzhledem k vývoji posledních let a stále častějším bublinám na trzích, se počet titulů, které i v dlouhém horizontu nepřinesly žádné výnosy, stále zvyšuje. Za investiční perpetuum mobile byly donedávna považovány také nemovitosti, ani ty ale neznamenají zaručený zisk.

Mýtus 7: Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou lepší investoři

Ani to není pravda. Vysoká škola sice může dát dobrý základ, ale titul ještě z nikoho dobrého investora neudělal. Mnohem větší vliv na úspěch investice mají u dobrých investorů zkušenosti, zdravý úsudek a pevné nervy. Vzdělání určitě není na škodu, ale nevytváří předpoklady pro to, aby byl z člověka dobrý investor. V bankách nebo v investičních společnostech, které v posledních letech lidem prodělaly velký majetek, určitě pracuje i mnoho vysokoškoláků.

Mýtus 8: Správnou investici je třeba dobře načasovat

Mnoho investorů si myslí, že správnou investici je potřeba dobře načasovat. Již jednou zmiňovaný Warren Buffett by o tom mohl říci své, i když v dnešní době už ani striktní dodržování pravidla kup a drž nemusí být zárukou zisků. V každém případě jsou ale zkušenosti mnoha investorů důkazem toho, že časování trhu v dlouhém horizontu nefunguje.

Mýtus 9: Když nakupují všichni kolem, je dobré nakupovat, když všichni prodávají, je dobré se investice zbavit

Typická chyba většiny investorů, kteří jsou ovlivňování masovým chováním, které je často vidět také ve světě investic. Skutečnost je většinou taková, že největší nákupní a prodejní hysterie je typická pro vrcholy, nebo dno trhu. Výsledkem je nakupování předražených akcií těsně před začátkem propadu a jejich zoufalý prodej, když se na trh začínají vracet kupci. Ne nadarmo je tak oblíbený výrok Nathana Rothschilda, že akcie se nakupují, když na ulicích teče krev.

Mýtus 10: Vysoký rating je zárukou kvality

„Bejvávalo!“

Je to už hodně dávno, co ratingové agentury hodnotily investiční produkty na základě objektivních kritérií, přičemž měly k dispozici informace, které nebyly přístupné každému. Od dob, kdy jsou ratingové agentury placeny emitenty, jejichž produkty jsou hodnoceny, nemůže být rating brán jako objektivní hodnocení a už vůbec nemůže ovlivňovat investory při jejich investičních rozhodnutích. Ratingové agentury ztratily v posledních letech svůj kredit a je nepravděpodobné, že by jej v nejbližší době získaly zpět.