DOBRÁ RADA:
Nespoléhejte se jen na státní důchod

Živnostník či drobný podnikatel se musí o dostatečnou výši příspěvků na důchodové pojištění postarat sám. Žádný zaměstnavatel na tyto platby pojistného nepřispívá, jako je tomu u zaměstnanců. Proto by bylo smysluplné, nevyužívat vždy pouze minimálního pojistného, byť by v rámci vyplněných formulářů přehledu, minimální částka odvodu tak vycházela. 

Zaměstnanci mají v tomto mnohem lepší pozici, protože za ně hradí sociální pojištění z veké části zaměstnavatel, a tedy se nemusí o výši a pravidelnost plateb vůbec starat. 

Doporučuje se ale nespoléhat se pouze na státní důchodový pilíř, ale také se připojistit v rámci tzv. penzijního připojištění, které využívá již několi milionů lidí a na toto pojištění přispívají jak zaměstnavatelé, tak i stát. 

Lidé si mohou ale i komerčně spořit, nebo investovat. Obecně se v současné době nedoporučuje investovat do nemovitostí, zejména bytů ve velkých městech, které jsou i z pohledu České národní banky předražené a jejich ceny překračují reálnou hodnotu těchto nemovitostí. Jiná je stále situace u bytů a domů v menších městech.

SLOVNÍK:

Doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění) -  je jeden z možných způsobů spoření - zajištění na penzi a je součástí třetího pilíře důchodového systému.

Průběžné financování - princip výplaty důchodů, kdy hlavním zdrojem pro výplatu důchodů jsou aktuálně vybrané částky sociálního pojištění, které platí zaměstnanci, podnikatelé, nebo stát.

Valorizace - pravidelné navyšování výše důchodů. Aktuálně může důchody zvyšovat vláda svých nařízením nad rámec podmínek zákona.

Reverzní hypotéka (hypotéka naruby) - druh hypotéky, kdy finanční instituce půjčí peníze, které jsou zajištěny nemovitostí, seniorovi, který v ní bydlí. Instituci se prodá nemovitost se zajištěním jejího doživotního užívání. Cílem je přilepšení si k důchodu při podmínce, že se člověk nemusí stěhovat z prostředí, kde je zvyklý.

Vyměřovací základ - je průměr všech příjmů, které jsme dosáhli v rozhodném období, upravený pomocí redukčních hranic.

Redukční hranice - určuje, kolik procent našich příjmů se započítává do výpočtového základu, ze kterého se počítá důchod. Tím se dosáhne stavu, kdy čím vyšší mzda, tím se zmenšuje poměr. Redukční hranice jsou aktuálně dvě - spodní je 11 883 korun a horní 108 024 korun. Příjmy pod spodní redukční hranicí se započítají do důchodu ve výši 100%. Příjmy mezi spodní a horní hranicí pak ve výši 26% a příjmy nad horní hranicí se nezapočítávají vůbec.

Potřebná doba pojištění - doba pojištění, která je nutná pro nárok na starobní důchod. V roce 2016 činí 32 let.