Hlavní strana / Dospělí Češi, kteří se v dětství naučili spořit, mají dnes výrazně vyšší úspory

Dospělí Češi, kteří se v dětství naučili spořit, mají dnes výrazně vyšší úspory

26. 09. 2012 16:21 tz komentáře (0)

Další články

Číslo týdne 39

Prodlouží se moratorium na odklad splátek? Poplatkovi se vrací ke splácení

Kamil Rataj z Banky CREDITAS: Chceme modernizovat, připravujeme nové internetové i mobilní bankovnictví

Děti a účty: průměrné kapesné na účet je 700 Kč. Nejčastější útrata je za jídlo, aplikace a dopravu.

Zatímco 82 % dětí a mladých lidí ve věku 5–26 let dostává kapesné, nějaké peníze stranou si jich odkládá jen 57 %, a to většinou nepravidelně. Na druhou stranu většina dospělé populace Čechů (78 %) pravidelně nebo nepravidelně spoří. Z průzkumu ING Bank přitom vyplynulo, že spoření v mládí má pozitivní vliv na finanční situaci v dospělosti. Průměrná výše úspor domácností, jejichž dospělí členové uvedli, že si v dětství odkládali peníze stranou, je o 55 tisíc korun vyšší než u těch, kteří nespořili. Jen třetina dětí dostává kapesné pravidelně. Přitom právě pravidelnost hraje při utváření zdravého návyku spoření velkou roli. Dnešní mládež si stejně jako generace jejich rodičů nejčastěji šetří na hračky, oblečení, elektroniku nebo dárky pro své nejbližší.

„Výsledky průzkumu potvrzují staré pořekadlo ‚Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš‘,“ uvádí k hlavním závěrům Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR. „Dnešní dospělí, kteří byli zvyklí v dětství šetřit, jsou na tom dnes o poznání lépe než skupina nespořících a dokázali by ze svých úspor vyžít více než o měsíc a půl déle,“ doplňuje.

Z průzkumu ING Bank Svět spoření vyplynulo, že velká část dětí ve věku 5–26 let (38 %) dostává od svých rodičů peníze dle potřeby. Dalších 32 % dostává pravidelné týdenní nebo měsíční kapesné. Pětina dětí si přijde ‚na své‘ díky mimořádným motivačním odměnám za dobré známky a pomoc v domácnosti, viz graf č. 1. Žádné kapesné nedostává 18 % dětí. Generace dnešních rodičů přitom častěji dostávala peníze na pravidelné bázi, což odborníci hodnotí jako pozitivní a motivující. „Pro dítě je určitě příjemné vědět, že pokud peníze potřebuje, může si o ně rodičům říci, a jedná-li se o relevantní požadavek, tak je dostane. Tyto peníze však dítě použije na úhradu požadované věci a nezbude mu žádná rezerva. V případě pravidelného kapesného si dítě může odkládat stranou, stanovit si nějaký cíl a těšit se na to, až ho svým úsilím dosáhne. V tom vidím velké pozitivum. Navíc si takový člověk nese spořicí disciplínu z dětství s sebou do dospělosti, kdy ji určitě sám ocení,“ říká Libor Vaníček.

Podle odpovědí respondentů není 43 % dětí zvyklých spořit vůbec, a to i přesto, že většina z nich nějakou formu kapesného dostává. Dospělí Češi jsou na tom lépe. Ať už pravidelně, nebo nepravidelně, spoří celých 78 % z nich. Ve spoření dnešních rodičů v době, kdy oni sami byli dětmi, a jejich potomků nejsou výrazné rozdíly.

Pokud se podíváme na způsob spoření dnešních dětí, ti mladší, ve věku do 15 let, spoří nejčastěji v hotovosti do kasičky (65 %). Se zvyšujícím se věkem začíná mládež spořit častěji na svůj vlastní účet, ve věku 20–26 let je to už 33 % dotazovaných. Necelá pětina dětí pak spoří u rodičů, a to buď v hotovosti nebo na jejich účet.

Dnešní mládež si stejně jako generace jejich rodičů nejčastěji šetří na hračky, oblečení, sportovní potřeby, elektroniku nebo dárky pro své nejbližší.

Graf č. 1

Průzkum ING Bank ČR je opakovaným měsíčním on-line dotazováním na reprezentativním vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál spoření, index úspor českých domácností a další doplňková šetření. Prezentovaná data jsou za období duben–září 2012. Dotazování se účastnilo 1500 respondentů z Čech a Moravy ve věku 18–60 let. Průzkum realizovala agentura TNS AISA.