Druhá polovina roku 2020 na finančních trzích. Padnou ke dnu, nebo porostou?


18. 06. 2020  14:53     Tomáš Volf     komentáře (0)

Benátkami se místo turistů prohánějí delfíni, v nevyčistitelných čínských městech se za pár dní dá najednou dýchat – zelení aktivisté mlčí, Italové zpívají hymny na balkónech a rouška se stává módním doplňkem. V. Putin díky koronoviru opět ukázal na dobře známého vnějšího nepřítele, D. Trump tweetuje, že roušku rozhodně nikdy nosit nebude a A. Lukašenko ani Kim Čong-un ve svých zemích žádnou nákazu rozhodně nemají.

Druhá polovina roku 2020 na finančních trzích. Padnou ke dnu, nebo porostou?




Do této neklidné a trochu zmatené doby přinášíme stabilní výhled finančních trhů na další měsíce.

Rok 2020 se zapíše do učebnic ekonomie. V první polovině tohoto roku svět poznal, že i nemyslitelná realita, jako zmrazení většiny ekonomik světa, nebyla ničím nereálným. Vlády se zadlužovaly tempem, který si ještě loni nedokázal nikdo představit. Centrální banky snižovaly sazby, kvantitativně uvolňovaly, v různých programech začaly odkupovat státní dluhopisy a monetární a fiskální politika měly rázem stejné cíle. Média hrála naprosto klíčovou roli. Téma, které se v nich několik dní neobjevilo, jako by neexistovalo a naprostým hegemonem v jakémkoli zpravodajství byl koronavirus. WHO ztratila finanční podporu USA kvůli svému až příliš administrativně a politicky korektnímu jednání vůči Číně a kredit jejích vyjádření se limitně přiblížil nule. 

Pavel Kovář, analytik Citfin

Vývoj české koruny

Budoucí vývoj kurzu české koruny zůstává i nadále velkou neznámou. Podle současného ekonomického vývoje je však čím dál více jasné, že návrat české koruny na hodnoty kolem 25 korun za euro není v dohledné době pravděpodobný. Nálada trhů byla od konce března do začátku června optimistická s vidinou rychlého oživení, což změnily obavy z další vlny epidemie. HPD ČR však letos pravděpodobně poklesne o 8 až 12 %. Podobný pokles je možné očekávat i v eurozóně. Zotavení evropských ekonomik bude trvat i přes silnou fiskální i monetární podporu pravděpodobně dlouhé měsíce. Například Německo, kam směřuje až třetina českého exportu, chystá masivní podporu tamní ekonomiky, která v přepočtu přesáhne 23 bln. korun a ekonomiku by měla do 2 let vrátit na předkrizovou úroveň. To je jistě pozitivní fakt pro českou ekonomiku, jelikož z přislíbené vládní podpory se v ČR do ekonomiky dostal zatím pouhý zlomek a je otázkou, zda se toto změní. Případné budoucí ekonomické oživení v ČR tak může být paradoxně taženo především podporou, kterou věnují naši sousedé svým ekonomikám. V následujícím pololetí předpokládám návrat kurzu české koruny do blízkosti 27,50 CZK/EUR.

Jiří Šimek, analytik Citfin

Česká národní banka

ČNB ještě zřejmě sníží sazby k nule, ale na nestandardní nástroje nedojde

Z pohledu ČNB máme zřejmě pro letošní rok to nejzajímavější za sebou. Bankovní rada ještě v únoru zvýšila základní úrokovou sazbu na 2,25 %, aby ji pak v březnu a květnu snížila na současných 0,25 %. Trochu to připomíná rok 2008, kdy před nástupem tehdejší krize ještě přišlo zvýšení sazeb, a o pár měsíců později již ČNB sazby rychle snižovala. Než se ovšem tehdy sazby dostaly až k nule, trvalo to 4 roky, s příchodem koronakrize jen 2 měsíce.

ČNB nyní reagovala na prudké zbrzdění ekonomiky, které s sebou přinese zpomalování inflace. Ta letos dosáhla svého vrcholu v únoru, když se dostala na 3,7 %. Od té doby postupně klesá (2,9 v květnu) zejména vlivem poklesu pohonných hmot. Ale v dalších měsících pak přijde další pokles s tím, jak budou obchodníci reagovat na pokles poptávky. Inflace tak zřejmě klesne až pod 2 % cíl centrální banky. Ve směru vyšších cen ale bude nadále působit poměrně výrazně slabší kurz koruny a vyšší ceny potravin (kombinace problémů při sklizních kvůli koronaviru a sucha). Celkově ohledně dalšího cenového vývoje panuje poměrně velká nejistota.  

Očekávám, že na současné úrovni blízko nule bude nyní ČNB držet sazby po delší dobu, a je možné že v druhé polovině roku ještě přistoupí k jejich symbolickému snížení až na 0,05 %. Bankovní rada sice nyní diskutovala i možné použití nestandardních nástrojů v případě nepříznivého vývoje, já se ale domnívám, že na ně nakonec nedojde, přesněji řečeno, od jejich případného zavedení jsme ještě hodně daleko.  Pokud ano, tak by to byla pravděpodobně opět obnova kurzového závazku, který je v ČNB hodnocen pozitivně. Naopak negativní sazby v bankovní radě příliš podporu nemají. V ČNB dobře vidí, do jaké pasti se s negativními sazbami dostala ECB. Naposledy intervence dostaly přednost i před kvantitativním uvolňováním, které již tehdy bylo ve světových centrálních bankách spuštěno a v podstatě se stalo standardním nástrojem. Helikoptérové peníze nejsou v ČNB ani diskutovány, ani světově s nimi nejsou moc zkušenosti a oproti kurzovému závazku by jejich zavedení bylo složitější.

Miroslav Ernest, analytik Citfin

Volby v USA

V úterý 3. listopadu se s největší pravděpodobností utká současný prezident USA D. Trump a Joe Biden v souboji o Bílý dům. Prezident Trump upřednostnil při epidemii nového koronaviru americkou ekonomiku. Lépe řečeno upřednostnil takové řešení, které mu pomůže v listopadovém klání. Po dvou měsících je s novými daty z amerického trhu práce zapomenuta Trumpova pasivita a zlehčování situace v souvislosti s šířením nemoci Covid-19 napříč USA. Ostatně zásluhy si za překvapivě dobrá data D. Trump nezapomněl takřka ihned po zveřejnění připsat a pochválit se na svém Twitterovém účtu. Zdá se tedy, že na epidemii Trump body spíše získal. Otázkou ale je, zda jeho volební potenciál nepošramotilo dění kolem smrti George Floyda v Minneapolis. Před propuknutím nepokojů se Trump ještě snažil vytěžit téma Čína – třídní nepřítel, kterého musíme potrestat za vytvoření koronavirové pandemie, ale vzhledem k aktuálnímu dění je docela možné, že se žádný „trest“ pro Čínu konat nebude a téma se rozplyne, jako tajemná záře nad Pacifikem. Do volebního klání zbývají ještě 3 měsíce a za tu dobu se může ještě mnohé odehrát. Ať už ale souboj o jednoho z nejmocnějších mužů planety vyhraje kdokoliv, jistě půjde o zajímavou podívanou, ať už na finančních trzích nebo v předvolebních televizních debatách.

Jiří Rys, analytik Citfin

Dokončení BREXITu

Velká Británie opustila EU 31. ledna 2020 a nastalo přechodné období trvající 11 měsíců, během kterého musí Velká Británie dále plnit závazky k EU. Novou obchodní dohodu tak musí obě strany podepsat do konce tohoto roku, jinak dojde k odchodu Velké Británie tzv. "bez dohody". To by způsobilo velké problémy a před tímto scénářem ekonomové dlouhodobě varují. Do konce června má Velká Británie možnost požádat o prodloužení přechodného období, britská vláda ale toto prodloužení zatím odmítá. Navíc by zřejmě EU přišla s požadavkem na britský příspěvek do rozpočtu EU z titulu delšího využívání jednotného trhu.

Už od začátku bylo jasné, že rozhovory nebudou jednoduché a během jara se vyjednávání ještě zkomplikovalo díky situaci okolo koronaviru (i oba hlavní vyjednavači onemocněli). Zatím není na stole ani rámcová dohoda o základních parametrech. Velká Británie by chtěla dohodu rozdělit na více dílčích částí (mj. i obchodní), zatímco EU by ráda dohodou pokryla více aspektů budoucích vztahů. 

Největším problémem již není otázka rybolovu, ale sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž. Velká Británie jakékoliv sjednocování odmítá, protože chce regulovat věci dle svého, a ne podle unijních pravidel. EU naopak po Velké Británii chce, aby ostrovní země přebírala pravidla EU a vytvořila obchodní prostředí se stejnými podmínkami pro všechny. Nejde o přímou implementaci unijních pravidel, ale o změnu britských zákonů, aby byl jejich dopad stejný, jako je v EU.

Varianta, že se podaří novou obchodní dohodu uzavřít během tohoto roku, je stále méně a méně pravděpodobná. Reálně tak hrozí scénář, že od začátku roku 2021 budou na přeshraniční výměnu mezi EU a Velkou Británii uplatňována cla, poplatky a  přestanou platit vybrané licence nebo budou zavedena množstevní omezení. 

V případě, že bude ve druhé polovině roku směřovat Velká Británie k odchodu bez dohody, dají se očekávat výraznější ztráty britské libry. Dílčí ztráty by se ale zřejmě nevyhnuly ani euru příp. dalším evropským měnám.

Dominika Prejsová, analytička Citfin

Akciový trh

Od konca marca sa situácia na akciových trhoch výrazne zlepšila. Hlavné akciové indexy  ako napríklad  S&P 500  sa odrazili od dna a blížia sa k hodnotám pred príchodom pandémie covid -19. Index Nasdaq už dokonca svoje februárové rekordné maximum prekonal. Dôvodom je ale aj to, že ukazovateľ zahrňuje technologické spoločnosti ako Facebook, Netflix či Amazon, ktorých nástroje ľudia počas obmedzenia využívali viac ako obvykle.

Na vlne optimizmu sa vezú aj európske akcie. Index Stoxx 600 od 18. marca, kedy sa prepadol na dno, už posilnil o viac ako 30 %. Pozitívnym znamením je,  že rast na burzách sa v posledných týždňoch netýka iba akcií technologických spoločností, ale aj akcií bánk, automobiliek či leteckých dopravcov.

Nesmieme však zabúdať, že hoci sa akciový trh vracia späť na svoje predpandemické úrovne, veľa verejne obchodovaných spoločností sa stále musí vyrovnávať s ekonomickými škodami spôsobené koronavírusom. Časť ekonomickej aktivity sa v skorej dobe možno ani neobnoví. Letná výsledková sezóna prezradí reálne dopady pandémie, čo by mohlo byť ďalším zdrojom turbulencií na trhu. Dlhodobá perspektíva cien akcií však zostáva pozitívna. Je preto múdre uvažovať dlhodobo a vyvarovať sa emocionálne motivovaným rozhodnutiam. 

Tomáš Volf, analytik Citfin

Ropa šla dolů, zlato vzhůru

V nelehkých dobách je pravidlem, že je-li velká nejistota, hráči na trhu sahají po méně rizikových aktivech, tedy po dolaru a drahých kovech. Ještě v prosinci 2019 se zlato prodávalo pod 1500 USD/unci, za poslední měsíce podražilo až nad 1750 USD/unci. Ropa byla ještě zajímavější. Vlivem nízké poptávky na trzích, nekonečných (ne)dohod skupiny OPEC+ (vč. Ruska) a přetahováním se o geopolitický vliv, cena černého zlata propadla dokonce až do mínusu. Dá se čekat, že v dalších měsících se bude cena ropy vracet nad 40 USD/barel s tím, jak se bude zotavovat poptávka na trzích. Pokud však dorazí druhá vlna viru a státy opět přistoupí k ochlazování ekonomik, ropa půjde opět dolů.

Zlato čeká opačný trend. Investoři nejsou na trzích proto, aby se snažili udržet hodnotu svých investic, či jí snad dokonce řízeným způsobem ztrácet. Chtějí realizovat zisky, a ty se zvyšují úměrně s rizikem, které zlato neposkytuje. Proto počítáme s tím, že rozběhnutí ekonomik bude doprovázeno opouštěním pozic ve zlatě a tedy poklesem jeho ceny.   

Tomáš Volf


Citfin-Logo_2013_CMYK Celý článek naleznete na www.citfin.cz 



Druhá polovina roku 2020 na finančních trzích. Padnou ke dnu, nebo porostou?

Diskutovat (0)