Družstevní záložny se znovu hlásí o investory

Z loňských 13,2 miliard chtějí kampeličky letos od investorů přilákat více než 25 miliard korun. Plán spoléhá na to, že družstevní záložny nabídnou, kromě základních bankovních služeb, levnější poplatky za finanční služby, především atraktivnější úrok. Pohled na sazebníky a investiční letáky kampeliček a bankovních domů dává plánům družstevních záložen reálnější obrysy. Například největší spořitelní dům v zemi, záložna Fio nabídne normálnímu klientovi u tříletého korunového vkladu při minimálním vkladu 50 000 korun roční zhodnocení 3,25 procenta, takže takzvaný složený úrok za tři roky nyní přináší zhruba 10,07 procenta. To největší peněžní dům v zemi, co do počtu klientů, Česká spořitelna při podobných základních parametrech nabízí podle svého sazebníku u nejvyšších úložek, tedy nad jeden milion korun, při 36 měsíčním vkladu úrok 2,80 procenta za rok. Družstevní záložny tvrdí, že díky levnějšímu provozu, který si mohou dovolit díky neporovnatelně menším nákladům na provoz, výplaty a další náklady, si takovou nabídku mohou dovolit. A jak se zdá, klienti na ní slyší. Ještě na konci loňského roku evidovaly družstevní záložny zhruba pětačtyřicet tisíc klientů, plány na letošní rok ovšem počítají se stavem klientů na úrovni 70 tisíc vkladatelů. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že v kampeličkách se od konce devadesátých let, kdy propukly první vážné problémy s dodržováním slibů o výplatě atraktivnějších výnosů oproti bankám, dosud nic nezměnilo. To ovšem vehementně vyvracejí zástupci družstevních záložen. Segmentu totiž pomohl výrazně ke zprůhlednění dozor České národní banky a změnila se nejen legislativa, dozor, regulace, ale i pojištění vkladů, které je velmi podobné bankovním domům.