dTest:
Jak reklamovat vyúčtování služeb v bytě

Rozsah poskytovaných služeb se v jednotlivých bytech liší – v běžném panelovém domě jde nejčastěji o dodávky tepla a vody, odvádění odpadních vod, provoz výtahu, odběr elektřiny pro osvětlení společných prostor, poplatky za odvoz komunálního odpadu a úklid. „Ať už zajišťuje služby kdokoli, po skončení zúčtovacího období se vyúčtovávají zálohové platby za služby podle jejich skutečné spotřeby a nákladů. Výsledkem vyúčtování je tedy přeplatek či nedoplatek,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Zúčtovací období zpravidla činí 12 měsíců. Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu bytu pronajímatel, musí vyúčtování doručit příjemci služeb (tedy vlastníku bytu či jeho nájemci v případě, že se jedná o nájem bytu nebo o družstevní byt) nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Toto období bývá většinou od ledna do prosince, proto do konce dubna může příjemce služeb očekávat roční vyúčtování.

Pokud jde o nájemní bydlení, je v nájemní smlouvě obvykle stanoveno, jaké služby bude pronajímatel nájemci zajišťovat. Při určení rozsahu zajišťovaných služeb hraje roli i vybavení bytu. Pokud je v nájemním bytě plynový kotel, je na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. Zde záleží i na době trvání nájmu. U nájmů na dobu neurčitou nebo trvajících několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce. U nájmů trvajících jen několik málo měsíců se to s ohledem na administrativní zátěž nemusí vyplatit.  

Příjemce služeb může požádat o nahlédnutí do podkladů k vyúčtování a má právo si vyžádat doložení nákladů na jednotlivé služby a požadovat vysvětlení, jakým způsobem byly služby rozúčtovány a jak byly stanoveny zálohy na služby. Zároveň mu musí být umožněno pořídit si kopie podkladů k vyúčtování. Do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování také může proti němu podat námitky. Na vyřízení je pak stanovena lhůta 30 dní počítaná od doručení námitek.

Zpozdí-li se vyúčtování služeb nebo vyřízení námitek, má příjemce služeb právo, aby mu ten, kdo služby zajišťuje, zaplatil pokutu, maximálně ve výši 50 Kč za každý den zpoždění. Na pokutu nevznikne nárok, jestliže například pronajímatel sám obdržel vyúčtování služeb nebo podklady k němu v takovou dobu, že nemohl vyúčtování včas nájemci předložit nebo vyřídit námitky. Ovšem samozřejmě pronajímatel musí postupovat co nejrychleji.

Zvláštní pravidla ohledně vyúčtování platí pro dodávky plynu a elektřiny. Řídí se zákonem, ale i smlouvou o dodávkách energií a obchodními podmínkami. Informace o způsobu uplatnění reklamace lze často najít na internetových stránkách dodavatele. „Dodavatelé někdy vyzývají zákazníky, aby reklamovali vyúčtování telefonicky prostřednictvím zákaznické linky. Ty lze využít pro získání prvotní informace, ovšem pak by měla následovat písemná reklamace, abyste měli důkaz o podání a obsahu uplatněné reklamace,“ radí Lukáš Zelený.

Dodavatel energií musí vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 kalendářních dnů od dne doručení reklamace. Uzná-li ji za oprávněnou, je povinen vyrovnat rozdíl v platbách do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. Nedodrží-li tuto lhůtu v případě reklamace vyúčtování elektřiny, vzniká odběrateli právo na náhradu 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč. U plynu se jedná o náhradu 750 Kč za každý den prodlení, maximálně však 7500 Kč.

„Jestliže dodavatel elektřiny či plynu nevyřídí reklamaci ke spokojenosti zákazníka nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě, může se zákazník obrátit na Energetický regulační úřad. Případně může být vyúčtování elektřiny a plynu předmětem soudního sporu, tak jako vyúčtování ostatních služeb. Ovšem je třeba upozornit, že podání reklamace nezbavuje povinnosti zaplatit případné nedoplatky na službách. Pokud se později ukáže, že reklamace je oprávněná, případně dojde k dohodě, bude neoprávněně fakturovaná částka vrácena,“ uzavírá Lukáš Zelený.