Ekonomická prognóza Komerční banky:
Narážíme na strop

Podle aktualizované makroekonomické prognózy Komerční banky letos přidá česká ekonomika měřeno reálným HDP 2,9 %, příští rok pak 2,7 %. „ Na víc v tuto chvíli české hospodářství nemá, nejsou lidi ani výrobní kapacity“, shrnuje stručně hlavní důvody Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Extrémně napjatý trh práce a maximální využití současných kapacit neumožní české ekonomice zrychlovat tempo svého růstu. „Bez produktivních investic nemůžeme dlouhodobě růst tuzemské ekonomiky přesahující tři procenta očekávat“, dodává Jan Vejmělek.

Kapacitní omezení ale nejsou v tuto chvíli jedinou výzvou, které české hospodářství čelí. Tou další je bezesporu hrozba nepříznivého vývoje v zahraničí. „Vyhlídky ekonomiky Spojených států i eurozóny jsou pro zbytek roku i pro rok 2019 relativně příznivé, strašákem však zůstává geopolitika“, říká Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.     Dohoda o odchodu Velké Británie z EU stále nemá definitivní podobu, vážné ekonomické problémy přetrvávají v Turecku, přičemž hrozba eskalace obchodních válek visí ve vzduchu. To vše se může odrazit v poklesu důvěry, negativně ovlivnit spotřebu domácností i investice a srazit tak ekonomický růst jak v eurozóně, tak v Česku.

Kapacitní omezení a rizika z vnějšího prostředí znamenají, že tahounem domácí ekonomiky bude letos i příští rok domácí poptávka. Spotřeba domácností bude i nadále podporována vysokou zaměstnaností a rostoucími mzdami. „Mzdy navzdory zpomalení růstu české ekonomiky porostou svižným tempem i nadále. Je to důsledek stále velmi napjatého trhu práce.“, uvádí vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Ve světle kapacitních omezení rostou i investice, konečně se rozjíždějí i infrastrukturní projekty financované z veřejných peněz. Ty budou ekonomice pomáhat ještě několik kvartálů. „Obáváme se ale zvyšujícího se rizika, že celková nejistota v globální ekonomice i tuzemsku povede ve druhé polovině roku 2019 ke zpomalení tempa investiční aktivity“, dodává Viktor Ziesel.

Česká měna navzdory přebytkovému běžnému účtu platebním bilance i stále atraktivnějšímu úrokovému diferenciálu letos neposiluje. Doplácí totiž stejně jako okolní regionální měny na globální rizika. Posilování koruny bude v ročním horizontu opatrné. „Dříve, než se koruna stihne ve druhé polovině příštího roku dostat pod 25 CZK/EUR, očekáváme, že přijde ze Spojených států ekonomické ochlazení, které korunu opět pošle ke slabším hodnotám,“ prognózuje stratég Komerční banky Jakub Matějů.

Navzdory slabšímu hospodářskému růstu jsme revidovali inflační výhledy vzhůru na 2,2 % pro letošní rok a 2,4 % pro rok příští. Mzdové tlaky se projevují v růstu jednotkových nákladů na práci, klesajících ziskových marží firem a jejich sílící snaze přenášet vyšší náklady do koncových cen pro spotřebitele. „Inflace je tak pevně ukotvena nad dvouprocentním cílem, v horní části tolerančního pásna ČNB“, upřesňuje Viktor Zeisel. ČNB tak bude pokračovat v omezování stále ještě uvolněné měnové politiky. „A protože měnový kurz neposiluje podle představ centrálních bankéřů, centrální banka bude dále zvyšovat sazby, vysvětluje Viktor Zeisel. „Příští rok na podzim by klíčová sazba ČNB měla činit 2,50 %, což podle nás odpovídá spodnímu odhadu neutrální sazby“, dodává Viktor Zeisel.

Zpomalující růst celého tuzemského hospodářství se v příštím roce projeví v nižším tempu zvyšování daňových výnosů. Podle Jakuba Matějů „končí státnímu rozpočtu zlaté časy“. Schodek státního rozpočtu vykáže podle naší prognózy 50 mld. Kč, když pro letošek předpokládáme deficit pouhých 10 mld. Kč. „Zhoršené hospodaření státu se odrazí i v růstu výnosů státních dluhopisů, které se příštím roce vyšplhají na 2,80 %. Přiblíží se tak křivce úrokových swapů, jejíž sklon dále klesá.“, dodává Jakub Matějů.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky