Erste pocítila islandský mráz

Kdo se domníval, že Island je nejen zajímavou destinací na dovolenou, ale i cílem pro výhodné investice, nemá v těchto dnech lehké spaní. Minimálně o část prostředků investovaných na ostrově, nad nímž se kvůli potížím jeho bankovního sektoru vyvolaným globální finanční krizí vznáší riziko státního bankrotu, totiž pravděpodobně přijde.

Jedním z těch, kdo si nyní možná říkají, že měli investovat jinde, je také rakouská skupina Erste Bank, jejíž součástí je i Česká spořitelna. V islandských bankách má zainvestováno 300 milionů eur - zhruba 7,5 miliardy korun. Pro klienty České spořitelny to však podle její tiskové mluvčí Kláry Gajduškové absolutně nic neznamená a nemusejí se tedy o své peníze obávat. "Česká spořitelna má na Islandu zcela minoritní pozici v rámci jednoho podílového fondu," řekla Gajdušková.

Ani investice ostatních velkých českých bank na Islandu nejsou příliš významné. "Expozice skupiny Komerční banky vůči Islandu je malá. Nebude mít podstatný dopad na výsledky hospodaření banky," řekla HN její mluvčí Monika Klucová. Konkrétní výši a strukturu investice nesdělila. "Vliv aktuálního dění na Islandu na ČSOB je nepatrný," řekla HN Irena Zatloukalová z oddělení externí komunikace banky. Číselné údaje zveřejní v rámci kvartálních výsledků 11. listopadu.

Dění na Islandu nemusí vůbec vzrušovat klienty tuzemské UniCredit Bank. "Naše banka nebyla na tomto trhu angažovaná," řekl HN její mluvčí Tomáš Pavlík.

Uklidněním pro české klienty bank, jež mají zahraničního vlastníka, může být i páteční vyjádření centrální banky. Podle ní je celková angažovanost českých bank vůči jejich zahraničním skupinám nižší než před půl rokem a prakticky se nemění. Především vklady a další prostředky či záruky českých bank u jejich zahraničních matek tvoří u naprosté většiny bank zhruba polovinu z vyhláškou povolených dvaceti procent a u žádné z bank nedosahují maximálně povolené pětiny z jejího kapitálu. "Tedy hodnoty, jež u významných univerzálních českých bank zhruba odpovídá dvěma procentům vkladů jejich klientů," dodala mluvčí ČNB Pavlína Bolfová.

Nejsou to však jen banky, komu mohou dělat investice na Islandu těžkou hlavu, ale hlavně jejich klienti, kteří si nechali poradit a své prostředky na severském ostrově umístili. Jedním z nich je město Hradec Králové. Kvůli investici do dluhopisů tamních insolventních bank Glitnir a Landsbanki mu podle ČTK hrozí ztráta kolem 74 milionů korun. Na hospodaření města by však vliv mít neměla.

Miliony přitom již město tratí na investicích do akcií. Peníze investovalo prostřednictvím portfolia spravovaného společností ČSOB Asset Management. Jeho hodnota v tržním ocenění byla ke konci září 782 milionů korun. ČSOB AM převzal správu portfolia na základě veřejné zakázky počátkem května od předchozího správce - Investiční kapitálové společnost KB. "Tento jiný správce také vytvořil strukturu portfolia, včetně investic do zmíněných islandských bank," uvedl mediální zástupce ČSOB AM Miloš Růžička.

Ztráty na Islandu však nejsou definitivní, část peněz pravděpodobně získají investoři zpět. Analytik Marek Hatlapatka ze Cyrrusu odhaduje, že v případě Erste by to mohlo být 50 až 60 procent. Je ale možné, že i když banka získá později své peníze zpět, bude muset účetně odepsat celých 300 milionů eur, což by na zisku už bylo znát. "De facto by jí to sebralo jeden kvartál," říká Hatlapatka. Erste přitom již před týdnem snížila odhad letošního zisku. Zatímco původně počítala s pětinovým nárůstem, nový říká, že by čistý zisk bez očekávaného příspěvku z prodeje pojišťovacích aktiv měl být minimálně na úrovni loňského roku. Loni skupina vydělala 1,17 miliardy. Aktualizovaný výhled vydá banka spolu s výsledky za třetí kvartál 30. října.