Finanční arbitr se podělil o své zkušenosti.

  1.      Jak se Vám z pohledu Vaší funkce finančního arbitra jeví výše a skladba bankovních poplatků v ČR? Já výši a skladbu bankovních poplatků z pozice výkonu funkce finančního arbitra nemohu ani hodnotit, ani se k ní vyjadřovat. Mohu se pouze vyjádřit jako klient banky, jako „normální“ občan ČR, který je klientem několika bank. Také srovnávám uplatňování poplatků na produkty, které čerpám. Víte, více než výše poplatků, kterou si banky účtují mi vadí jiná věc, a to je mnohem horší. Vadí mi, že banky svévolně v průběhu smluvního vztahu mění výši poplatků a to i o 50 % a více, přitom inflace v naší zemi je opravdu na výborné úrovni (cca 2 – 2,5 %). Proto nechápu, že mi jedna banka nyní zvedla (bez předchozího mého souhlasu!!) např. poplatek za vedení hypotéčního úvěru. Já, když jsem si před pěti či více lety bral tento úvěr, tak jsem byl srozuměn s výši úroku, jeho fixací na období, které jsem si mohl vybrat, s odměnou za zpracování úvěru (budiž) a s poplatkem za vedení úvěru měsíčně (chápu, banka musí z něčeho žít). Poplatek činil 100,-- Kč měsíčně, což je 1 200,-- Kč za rok. Nevím, jak ta stokoruna odráží náklady na vedení účtu, který je veden automaticky, výpis, který mi chodí jednou měsíčně taky něco stojí. Dobrá. Ale proč je to najednou 150,-- Kč, když novou přidanou hodnotu jsem nedostal a inflace v této zemi je velmi dobrá. Takže pro to vysvětlení nemám. Kromě toho, u hypotéky (a často  u jiných úvěrů také ne) mi nezbývá, než to tiše „strpět“, protože jinam jít nemohu, úvěr splatit nemohu a kdybych ho splatil, zase bych zaplatil „pokutu“ za předčasné splacení. Takže zde je opravdu klient vydán na pospas zvůli banky. Ta si může klidně za rok vymyslet, že to bude např. i tisícovka měsíčně. No, z důvodu padesáti koruny se asi soudit nebudu, ale je to minimálně neetické, nemorální. Je to bezohledný jednostranný projev vůle. Představte si situaci, že já bych do té banky došel a tam bych prohlásil, že budu ode dneška nebo dalšího měsíce platit jen 25,-- Kč. Je to také jednostranný projev vůle, já jsem přeci stejně rovnoprávnou smluvní stranou. Nebo nejsem? Na mne by se banka dívala asi jako na blázna, ale ze strany banky se to zřejmě považuje za normální. A to je opravdu velmi špatné. Když mi to udělá banka u vkladu nebo běžného účtu, tak se seberu a jdu jinam, ale u úvěru, stavebního spoření nebo podobného produktu, kde vlastně jste ve „schizofrenním“ stavu, tak tam se klient v podstatě bránit odchodem jinam nemůže…… 2.      Dostávají se k Vám stížnosti klientů českých bank na výši bankovních poplatků, a pokud ano, jaké jsou Vaše možnosti je řešit?Ne, stížnosti na poplatky k nám nepřicházejí jako samostatná stížnost, maximálně je to součástí reklamace za nějaký jiným problém, zejména u platebních karet… Myslím, že veřejnost již ví, že finanční arbitr není kompetentní řešit spory, které se týkají poplatků. Kompetence arbitra jsou dány zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi s odkazem na některá ustanovení zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku. FA může řešit problematiku převodů vč. přeshraničního (tj. do zemí EU + Norsko, Island a Lichtenštejnsko, pokud jsou do 50 tis. eur a v měnách těchto zemí) a inkasního způsobu placení. Dále může FA řešit záležitosti týkající se problémů elektronických platebních prostředků. Jde zejména o stížnosti na zneužití platební karty nebo různých elektronických platebních kanálů (např. přes internet, mobil apod.).   3.      Zahraniční vlastníci českých bank mají většinou ve svých mateřských zemích jinou cenovou politiku pro své klienty než v ČR. Jaký je podle Vašeho názoru důvod pro toto jednání? To by Vám měly odpovědět hlavně dotčené banky. Já to nevím, jen se mohu domnívat, že je to tím, že zde jim to prochází, ale doma by to už asi nešlo. Nevím, zda je tam přísnější regulace ze strany dozorového orgánu, ale spíše cítím větší „boj“ o klienta a pravděpodobně silný dopad veřejného mínění. Možná také cit pro etiku a dodržování morálky bude jistě silnější….. Bohužel se na nás všech asi opravdu podepsala doba minulá, ve které jsme všichni vyrůstali.   4.      Domníváte se, že je na českém trhu dostatečně rozvinuté konkurenční prostředí mezi bankami?   Pokud bych to hodnotil na počet bank, tak určitě ano. Jenže…. Když se v podstatě chovají všechny stejně….. Opět bych zdůraznil, že není všechno ve výši poplatků. Jde mi hlavně o to, že klient o té výši musí vědět dopředu. Já mám např. několik kreditních (úvěrových) karet, kde vím, že je to karta, která neslouží k výběru hotovosti z bankomatu, i když to také umí. Já vím dopředu, a bylo mi to zdůrazněno všemi bankami, co mi kreditky daly, že výběr je drahý (např. 60,-- Kč, dokonce u jedné je to 2 % z částky i z bankomatu doma apod.). Je to hodně, ale vím o tom. Nemohu pak kritizovat, že je to hodně. Ale jak jsem uvedl u Vaší první otázky, když mi cenu změní ze 60,-- Kč za výběr na 120, -- a ještě mi to ani nesdělí nebo sdělí dosti pochybným způsobem (např. odkazem na nějaké internetové stránky apod.), tak to mi vadí a okamžitě bych to přehodnotil. Nebudu zkrátka vybírat z bankomatu a po splacení úvěru u úvěrové karty bych kartu vrátil. Je to jeden příklad z reality. Jednu kreditku už v životě nepoužiji. Dal jsem se zlákat a je nesmírně drahá. Přitom při akvizici klienta to bylo „bez problému“. Já to tak trochu udělal schválně, věděl jsem, že to nebude tak, jak se to prezentuje. Opět musím říci – o to je to horší vůči lidem, kteří dané instituci důvěřují……. Napadnout to žalobou by ale bylo velmi složité… Myslím, že na to některé instituce spoléhají. Mají to propracováno velmi detailně.5. Jaká je podle Vašeho názoru úroveň legislativy na poli bankovních poplatků?Otázka by mohla znít i jinak. Je vůbec vhodné upravovat právně bankovní komerční poplatky? Ceny by měly odrážet náklady, alespoň to se učí v učebnicích nejen středních škol. Je to základ, ke kterému se dává přirážka. Banky musejí logicky z něčeho žít. Ale jak velká je ta  přirážka, to je už jiná věc. Nevím, zda si banky dělají kalkulace. Měly by. Měly by umět doložit i svému klientovi, jak a co je stojí. Klient to není schopen posoudit, ale nějaký „nezávislý“ orgán by mohl. Nemáme cenový úřad, ani si nemyslím, že by měl vznikat, ale na druhou stranu by někdo měl u komerčních subjektů provádět jakési kontroly, zda opravdu cena odráží, co má. Poplatek je taky cena jako úrok…… přitom úrok se odvíjí od něčeho, co reguluje regulátor s ohledem na hospodářský vývoj. Je to hodně zjednodušené, ale normální klient to tak vnímá. Tím chci říci, že tu nějaké srovnávací hodnoty jsou. Když vím, že reposazba je tolik a tolik, tak si sice jako komerční subjekt mohu cenu úvěru stanovit nějak hodně jinak, ale pak mi ten produkt asi nikdo nekoupí. Ale z poplatků neexistuje téměř nic, čeho by se normální spotřebitel bankovních služeb chytil. Jen trh, a to je v tomto případě asi málo. No vidíte, a už bych se zase dostal k tomu, co jsem říkal v úvodu. Pak nakonec klient cenu bere, protože mu nic jiného nezbývá a v průběhu smluvního vztahu ji někdo – tedy banka, jednostranně změní a co můžete Vy – v podstatě nic, když máte úvěr jen platit…. A to bych byl rád, aby se změnilo……. Do smluv se musí dostat garance nemožnosti změnit cenu v průběhu smluvního vztahu maximálně s inflační doložkou. Je to jednoduché, banky o tom určitě vědí (no musí, když to vím i já….), ale je zde nechuť na něco takového….. A pak – chápu, že technologicky držet různé poplatky za stejné služby u různých klientů je velmi obtížné. Ale na druhou stranu – co není obtížné? Od toho tu jsou profesionální instituce – banky, které mají ve svých řadách odborníky, tak ať to řeší. Peněz na to mají dost……   Autor je finančním arbitrem České republiky a prorektorem pro magisterské studium BIVŠ Praha