Finanční gramotnost Čechů se za devět let zlepšila jen málo

"Při srovnání výsledků dvou průzkumů realizovaných s odstupem devíti let, které se zabývaly úrovní finanční gramotnosti, jsme zaznamenali jen velmi mírné zlepšení. V roce 2006 činil Index finanční gramotnosti české populace v průměru 66 bodů, letos v únoru jsme dospěli k hodnotě 71 bodů," uvedla ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová.

Více než polovina lidí například nechápe rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, zhruba pětina se neorientuje v tom, co je to RPSN. Každý pátý Čech netuší, k čemu slouží finanční plán. Téměř třetina domácností si nevytváří žádné finanční rezervy a 78 procent lidí v zabezpečení na stáří spoléhá především na starobní důchod od státu.

Špatné finanční návyky a nízké znalosti dostávají lidi do obtížně řešitelných problémů. "Čísla z průzkumu naznačují, že značná část lidí nemění své špatné finanční návyky a nedoplňuje si finanční znalosti. Tento stav je o to horší, že je v dnešní době finanční trh plný lákavých nabídek snadných půjček od predátorských poskytovatelů úvěrů. Zvyšuje se tak riziko, že lidé snáze podlehnou relativně snadno dostupným finančním nabídkám, které jsou pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodné až likvidační," upozornil náměstek ředitele asociace Jan Matoušek.

Průzkum podle něj potvrdil naléhavou potřebu dalšího rozvoje finančního vzdělávání v ČR. "K tomu je nezbytná úzká spolupráce mezi školami, neziskovými organizacemi a finančními institucemi. Banky jsou významným článkem finančního vzdělávání a i do budoucna chtějí být v popředí snah o zlepšení, dodal Matoušek. I proto se Česká bankovní asociace rozhodla letos připojit k projektu European Money Week, do kterého je zapojeno 23 evropských států, a jehož hlavním cílem je finanční vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol.

Anketa na pracovním portálu Profesia.cz ukázala, že 76 procent domácností nemá dostatečnou finanční rezervu pro případ ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci. Třetina respondentů dokonce žije jen od výplaty k výplatě a nemá našetřeno vůbec nic. Mediální osvěta v podobě příběhů lidí, které neuvážené řešení nedostatku financí přivedlo do bludného kruhu půjček či dokonce exekucí, možná nese výsledky. Proti loňsku, kdy Profesia položila stejnou otázkou, počet lidí bez finanční rezervy výrazně klesl ze 44 procent na letošních 28 procent.