FINANČNÍ GRAMOTNOST:
Jak výhodně spořit?

Zajímavé přitom je, že největší část úspor je uložena na běžných účtech, které jsou prakticky neúročeny. Do této kategorie spadá úrok 0,01% ročně. Za této situace se finanční prostředky naspořené na běžných účtech znehodnocují a to i při současné rekordně nízké inflaci kolem 0,3 %.

Aby peníze nespaly

Spořicí účty jsou proto zajímavé. Banky je totiž přidávají a nabízejí ke svým běžným účtům a klient může volně přesouvat prostředky mezi běžným a spořicím účtem. To mu dává velkou volnost při nakládání s těmito prostředky, přičemž dosahuje vyššího zhodnocení. Dnešní internetové bankovnictví navíc těmto klientům pomáhá. Klient už totiž na to myslet nemusí, stačí si nastavit automatické přesunutí peněz nad určenou hranici, která pokrývá pravidelné odchozí platby, a tyto prostředky pak automaticky odcházejí z běžného účtu na spořicí. Peníze, které klient nepotřebuje na pokrytí běžných výdajů, tak zbytečně nespí na neúročeném účtu.

Aktuálně můžete u některé z bank či družstevních záložen na trhu získat na spořicím účtu u částek do 100 tisíc korun úrok až 1,3 % ročně. Pokud spoříte částku v řádech několika statisíců korun, musíte se smířit s úrokem nižším, někde kolem 0,5 % ročně. Banky přitom většinou využívají tzv. pásmové úročení. Čím nižší částka, tím je úročena vyšším úrokem. Banky se tak brání před ukládáním nadměrných úspor, které aktuálně nepotřebují a které by tak pro ně byly nevýhodné.

Termínované vklady. Vyšší úrok, ale na peníze si počkáte

U termínovaného účtu získáte vyšší úroky a většinou bez uplatnění pásmového úročení. Pro zřízení termínovaného účtu musíte uložit minimální částku, kterou si určuje banka a hlavní nevýhodou je, že nemáte okamžitý přístup ke svým prostředkům. Výpovědní doba pro výběr peněz z termínovaného účtu činí nejčastěji 12 měsíců. Na termínovaných účtech nabízejí banky a zejména záložny úrokové sazby dokonce i kolem 3 % ročně a platí zde, že čím delší dobu se klient zaváže, tím vyšší úrok získá. Termínovaný účet může být vhodnější pro klienty s vyššími úsporami, jakkoliv si finanční instituce vyhrazují právo u vyšších vkladů stanovit individuální úrokovou sazbu.

Ve výhodnosti a výnosech spoření jsou velké rozdíly

Pokud bychom nechali ležet 100 tisíc korun na běžném účtu, dosáhli bychom ročního výnosu 0,01 %. Úrok z této poměrně vysoké částky by tak ročně činil pouhých 10 korun. Pokud stejné prostředky vložíme na lépe úročený spořicí účet za 1 %, dosáhne výnos 1.000 korun za rok (mínus srážková daň 15 %), tedy pětaosmdesátkrát více. A pokud by se tato částka naspořila na účtu stavebního spoření, může výnos činit i 3% ročně (včetně státní podpory), tedy 3.000 korun ročně.

Svět záporných úroků

A pak tu máme situaci zcela opačnou. Aktuálně se v některých evropských bankách zavádí záporná úroková sazba za příliš mnoho prostředků na účtu. U nás je tato praxe zatím výjimečná a týká se zejména vkladů jiných finančních institucí nebo korporátních klientů nad hranici 50 milionů korun a řeší se údajně individuálně. Každopádně tu ale máme paradoxní situaci, kdy klient může být trestán, v době bezhotovostních peněz, za příliš vysoký zůstatek na účtu.

CELÝ SERIÁL O FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NALEZNETE ZDE!