Fond pojištění vkladů – regulace, která nahrává bankám


26. 01. 2011  11:11     ar     komentáře (1)

Zvýšené odvody do fondu pojištění tlačí na nákladovou stranu bank na straně jedné, a na straně druhé jim dávají příležitost vydělat – zvýšit ceny (poplatky) a ještě se vyvinit z důvodu, z něhož tak musely učinit.





Od ledna letošního roku se bankám zvyšují odvody do Fondu pojištění vkladů (FPV). Ten slouží jako záchranný pilíř pro případ, že by se nějaký bankovní ústav dostal do potíží – z FPV by byly uspokojovány nároky klientů zkrachovalé banky. Zatímco vloni banky do společného fondu povinně odváděly 0,1 procenta z přijatých depozit (ročně), od července loňského roku jsou banky povinné čtvrtletně odvádět 0,04 % z průměrného objemu pojištěných vkladů za předchozí čtvrtletí. Navíc další regulatorní povinnosti přibyly od ledna 2011 – zkrátily se lhůty pro výplatu náhrad a byl navýšen limit pojistného krytí (na dvojnásobek). Čtěte také – důležité události roku 2010 ve Fondu pojištění vkladů. To všechno zní pozitivně, vždyť podle Evropské centrální banky i tuzemského ministerstva financí mají tato opatření především ochránit klienty – totiž zvýšit bezpečnost jejich vkladů. Problém je ten, že na tyto regulace mohou klienti stejně tak doplatit, a to ze své kapsy. Již v průběhu minulého roku se z bankovních domů začaly opatrně ozývat hlasy, které upozorňovaly na zvýšení nákladů zapříčiněné novou vlnou regulace.  Je naivní myslet si, že by se banky vzdaly svých zisků na vrub těchto regulačních opatření. Proč by to koneckonců dělaly? Jednoduše budou postupně přenášet nákladové břemeno na své klienty. Nutno podotknout, že je to zcela racionální. Vždyť to tak chodí všude. Když podraží mouka, pekař zdraží rohlíky. Zvedá se cena nafty? Vzroste i cena jízdného… Zde ale narážíme na jeden problém, kterému se v ekonomii říká „asymetrie informací“, neboli informační převaha, a který úvahu může přesunout do jiných rozměrů. Pro jiné než přímo zúčastněné subjekty, tedy banku (resp. pekaře či dopravce) je téměř nemožné zjistit, jaký byl reálně onen nákladový šok, v rámci něhož došlo ke zvýšení ceny statku. Zvýšily se náklady v důsledku regulace o 5 procent, 20 procent, nebo jen o pár setin procenta? Jsou vyšší náklady kompenzovány i jinak, než cenou? Bez interních informací z banky nezjistitelné. A pokud by následně taková banka zdražila výběr z bankomatu o 50 haléřů se zdůvodněním „Může za to regulace.“, je téměř nemožné odhalit, zda je to málo, tak akorát, nebo to bance na neúrokových výnosech vydělá stovky milionů Kč nad rámec zvýšených nákladů. A právě této rétoriky banky mohou využít k odůvodnění úprav v poplatkové politice během následujícího roku. Pro klienta z toho plynou následující závěry. První je nadčasový a platí pro poplatkovou politiku jako celek. Na trhu působí subjekty, které mají poplatky vysoké, stejně jako ty, které mají poplatky blízké nule (to bude platit stále). Všechny tyto subjekty mají ze zákona pojištěné vklady do 100.000 eur (i s tím lze do budoucna počítat). Čím více klientů bude přecházet k levnějším bankovním produktům, tím větší tlak bude působit na snižování všech cen v bankovním sektoru, tj. i ve velkých a standardně dražších bankách. Druhý závěr je následující: Je nutné si uvědomit, že jde v případě pekaře i banky jde o totožné problémy. Proto nelze jednou vyčinit mlynáři (za dražší mouku, kvůli které máme u pekaře dražší rohlíky), abychom v případě finančního sektoru spílali bankám za vyšší poplatky za bankovní služby (a regulaci – původce zdražení – nechali bez povšimnutí). Nadávat bankám za vysoké bankovní poplatky je nesmyslné, ztráta času. Banky podnikají v soukromém sektoru a mají na vlastní cenotvorbu právo. Efektivnější je vrátit se k závěru č. 1 – od něj se totiž všechno odvíjí.


Fond pojištění vkladů – regulace, která nahrává bankám

vydělat za každou cenu
Banky u nás jsou schopné vytvořit i z prdu kuličku. To je geniální, jak lze využít jakoukoliv změnu ...
Diskutovat (1)


Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili

12586857088

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

300


ČÍSLO TÝDNE - 300 právě tolik miliard korun odeslaly tuzemské společnosti svým zahraničním vlastníkům ve formě dividend. Většina zisku těchto firem tak skončila v zahraničí.


Kurzovní lístek Citfin

Země Měna Deviza střed
Kurz EUR Euro 1 EUR 25,3060
Kurz USD Americký dolar 1 USD 23,4400
Kurz PLN Złoty 1 PLN 5,8760
Kurz GBP Libra šterlinků 1 GBP 29,5935
Kurz CHF Švýcarský frank 1 CHF 26,0060
Kurz HUF Forint 100 HUF 6,4250
Kurz RON Rumunské nové leu 1 RON 5,0918
Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více