Zvýšené odvody do fondu pojištění tlačí na nákladovou stranu bank na straně jedné, a na straně druhé jim dávají příležitost vydělat – zvýšit ceny (poplatky) a ještě se vyvinit z důvodu, z něhož tak musely učinit.
Od ledna letošního roku se bankám zvyšují odvody do Fondu pojištění vkladů (FPV). Ten slouží jako záchranný pilíř pro případ, že by se nějaký bankovní ústav dostal do potíží – z FPV by byly
uspokojovány nároky klientů zkrachovalé banky. Zatímco vloni banky do společného fondu povinně odváděly 0,1 procenta z přijatých depozit (ročně), od července loňského roku jsou banky povinné
čtvrtletně odvádět 0,04 % z průměrného objemu pojištěných vkladů za předchozí čtvrtletí. Navíc další regulatorní povinnosti přibyly od ledna 2011 – zkrátily se lhůty pro výplatu náhrad a byl navýšen
limit pojistného krytí (na dvojnásobek). Čtěte také – důležité události roku 2010 ve
Fondu pojištění vkladů. To všechno zní pozitivně, vždyť podle Evropské centrální banky i tuzemského ministerstva financí mají tato opatření především ochránit klienty – totiž zvýšit bezpečnost
jejich vkladů. Problém je ten, že na tyto regulace mohou klienti stejně tak doplatit, a to ze své kapsy. Již v průběhu minulého roku se z bankovních domů začaly opatrně ozývat hlasy, které
upozorňovaly na zvýšení nákladů zapříčiněné novou vlnou regulace. Je naivní myslet si, že by se banky vzdaly svých zisků na vrub těchto regulačních opatření. Proč by to koneckonců dělaly?
Jednoduše budou postupně přenášet nákladové břemeno na své klienty. Nutno podotknout, že je to zcela racionální. Vždyť to tak chodí všude. Když podraží mouka, pekař zdraží rohlíky. Zvedá se cena
nafty? Vzroste i cena jízdného… Zde ale narážíme na jeden problém, kterému se v ekonomii říká „asymetrie informací“, neboli informační převaha, a který úvahu může přesunout do jiných rozměrů.
Pro jiné než přímo zúčastněné subjekty, tedy banku (resp. pekaře či dopravce) je téměř nemožné zjistit, jaký byl reálně onen nákladový šok, v rámci něhož došlo ke zvýšení ceny statku. Zvýšily se
náklady v důsledku regulace o 5 procent, 20 procent, nebo jen o pár setin procenta? Jsou vyšší náklady kompenzovány i jinak, než cenou? Bez interních informací z banky nezjistitelné. A
pokud by následně taková banka zdražila výběr z bankomatu o 50 haléřů se zdůvodněním „Může za to regulace.“, je téměř nemožné odhalit, zda je to málo, tak akorát, nebo to bance na neúrokových
výnosech vydělá stovky milionů Kč nad rámec zvýšených nákladů. A právě této rétoriky banky mohou využít k odůvodnění úprav v poplatkové politice během následujícího roku. Pro klienta
z toho plynou následující závěry. První je nadčasový a platí pro poplatkovou politiku jako celek. Na trhu působí subjekty, které mají poplatky vysoké, stejně jako ty, které mají poplatky blízké
nule (to bude platit stále). Všechny tyto subjekty mají ze zákona pojištěné vklady do 100.000 eur (i s tím lze do budoucna počítat). Čím více klientů bude přecházet k levnějším bankovním
produktům, tím větší tlak bude působit na snižování všech cen v bankovním sektoru, tj. i ve velkých a standardně dražších bankách. Druhý závěr je následující: Je nutné si uvědomit, že jde
v případě pekaře i banky jde o totožné problémy. Proto nelze jednou vyčinit mlynáři (za dražší mouku, kvůli které máme u pekaře dražší rohlíky), abychom v případě finančního sektoru spílali
bankám za vyšší poplatky za bankovní služby (a regulaci – původce zdražení – nechali bez povšimnutí). Nadávat bankám za vysoké bankovní poplatky je nesmyslné, ztráta času. Banky podnikají
v soukromém sektoru a mají na vlastní cenotvorbu právo. Efektivnější je vrátit se k závěru č. 1 – od něj se totiž všechno odvíjí.
Fond pojištění vkladů – regulace, která nahrává bankám
vydělat za každou cenu
Banky u nás jsou schopné vytvořit i z prdu kuličku. To je geniální, jak lze využít jakoukoliv změnu ...
Diskutovat (1)
Banky u nás jsou schopné vytvořit i z prdu kuličku. To je geniální, jak lze využít jakoukoliv změnu ...
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
12586857088
Kč
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3060 | |
1 USD | 23,4400 | |
1 PLN | 5,8760 | |
1 GBP | 29,5935 | |
1 CHF | 26,0060 | |
100 HUF | 6,4250 | |
1 RON | 5,0918 |
Zprávy z devizového trhu
- Domácí HDP v roce 2023 klesl o 0,2 %
28. 03. 2024 - Šedivé úterý příliš kurzových pohybů nepřineslo
27. 03. 2024 - Region vlající ve stínu eurodolaru
26. 03. 2024 - Fotbal a data
25. 03. 2024 - Koruna se vrací k oslabování
22. 03. 2024 - Koruna po zasedání ČNB posílila
21. 03. 2024 - Ne zda, ale jak moc dnes ČNB sníží sazby?
20. 03. 2024