Glosa:
Státní dluhopisy občanům, aneb půjčujme sami sobě na vlastní dluh...

Odhlédněme teď od toho, že i v tuzemských bankách a dalších finančních institucích (např. záložnách) lze získat spořicí produkty s podobnou mírou výnosu (a to bez výpovědní lhůty), anebo termínované produkty, které výnosy státních dluhopisů pro občany převyšují, a zaměřme se na samotnou podstatu. To, že lidé budou půjčovat na provoz státu, není novinka. Běžně k tomu dochází už teď, a sice prostřednictvím institucionálních investorů. Peníze, které lidé ukládají v bankách nebo pojišťovnách, totiž neleží na hromádce v trezorech, ale jsou těmito subjekty dále investovány. A státní dluhopisy byly, jsou a budou pro tyto investice oblíbeným nástrojem. Jelikož tuzemské instituce drží cca dvě třetiny českého dluhu, je téměř jisté, že alespoň část vašich úspor pomáhá financovat český dluh už teď, aniž byste o tom věděli. To, že navrhované „přímé“ investování do státu bude probíhat prostřednictvím tří vybraných bank, sice zvýší výnosy plynoucí držitelům dluhopisů, ale ne tak, jak by mohlo – zadarmo to bankovní ústavy určitě nedělají.

.

Zarážející je ale samotný fakt, že by financování vlastního státního dluhu mělo být oslavováno jako skvělá investiční příležitost. Stát není „oslíčku otřes se“, ale instituce fungující díky nám, daňovým poplatníkům. Když se stát zadlužuje, zadlužuje nás. Když mu půjčujeme, půjčujeme námi voleným politikům. Ale když stát bude muset půjčky splatit, nezaplatí to nikdo jiný než my sami, z našich daní. Myslete na to, až budete opěvovat vysoké úroky ze státních dluhopisů.