GREEN PAPER aneb transfery z českých bank do zahraničí, 6. díl

.

PRVNÍ DÍL ZDE

.

DRUHÝ DÍL ZDE

.

TŘETÍ DÍL ZDE

.

ČTVRTÝ DÍL ZDE

.

PÁTÝ DÍL ZDE

.

V roce 2007 vlastnily Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a Komerční banka, a. s. celkem 70 437 kusů akcií (což odpovídalo téměř 26,6 % podílu na základním kapitálu). Situaci znázorňuje tabulka 2 "Přehled akcionářů BCCP, a. s. - rok 2007".  Pro úplnost je vhodné uvést, že základní kapitál Burzy cenných papírů Praha, a.s. byl v roce 2007 snížen na celkových 258 322 tisíc Kč.

Tabulka 2. Přehled akcionářů BCPP – rok 2007

*) není členem burzy, nemá právo účasti na burzovním obchodu

Pramen: Výroční zprávy. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Vyrocni-Zpravy

V následujících letech se struktura akcionářů BCPP změnila. Ve výroční zprávě BCCP za rok 2009 se lze dočíst, že tato výroční zpráva je první společnou zprávu skupiny CEE Stock Exchange  Group (CEESEG). Tato skupina oficiálně vznikla v roce 2009 a skládá se ze čtyř burz cenných papírů ve Vídni, Budapešti, Lublani a Praze. Skupina v roce 2009 vstoupila na mezinárodní trh cenných papírů jako nový, silný aktér. V lednu 2010 byla vytvořena centrální holdingová společnost CEESEG AG, která zahrnuje čtyři burzy cenných papírů, a to v Budapešti, Lublani, Praze a ve Vídni jako dceřiné společnosti.  Situaci charakterizuje tabulka č. 3.

Tabulka 3. Přehled akcionářů BCPP – rok 2011

Pramen: Výroční zprávy. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Vyrocni-Zpravy

Mezi akcionáři není žádná z velkých bank, které jsou předmětem analýzy v této studii. Z porovnání obou výše uvedených tabulek vyplývá, že podíl uvedených bank na základním kapitálu BCCP ve výši 68 610 323 Kč získali jiní akcionáři, velmi pravděpodobně skupina CEESEG Aktiengesellschaft.

Musely „mateřské“ zahraniční banky z ČR odčerpávat finanční aktiva?

Pokud zahraniční „matka“ prosperovala i po krizi (a nemusí „svému“ státu splácet případné obdržené subvence nebo jiné podpory poskytnuté v důsledku světové finanční krize), lze předpokládat, že tato banka nemusí odčerpávat finanční zdroje ze svých zahraničních entit, pokud tyto entity jsou ziskové;  lze mít za to, že spíše se bude v hostitelských státech snažit udržet své pozice nebo dále posilovat svou pozici na finančních trzích hostitelské země (tj. ČR).

Jaké byly hospodářské výsledky „matek“ 4 zkoumaných bank v letech 2007-2011?

Z údajů v tabulce 4 je patrné, že 3 z bank byly po celou délku sledovaného období v zisku; pouze KBC byla v roce 2008 a v roce 2009 ve ztrátě. Situace jednotlivých bank, resp. bankovních skupin se v průběhu sledovaných let rok od roku měnila; až na skupinu UniCredit se musely obracet o pomoc státu.

Tabulka 4.  Zisky/ztráty sledovaných bank v letech 2006-2011

Banka                         2006             2007            2008             2009               2010               2011

Erste Bank ______1,182,401     1,549,954    1,038,602       976,629      1,186,437        562,568

(v tis. EUR)

Uni Credit Bank _ 6,127,857     6,678,222     4,529,302     2,034,620     1,644,569       8,841,683

(v tis. EUR)

Société Générale __5,785            1,604         2,773           1,108             4,302               ---

(v mil. EUR)

KBC____________ 3,593             3,403        -2,379        -2,547             1,888              ---

(v mil. EUR)

Prameny: Erste Bank – výroční zprávy za rok 2007, 2008, 2009, 2010, 2011; Société Générale: výroční zprávy za rok 2008, 2009, 2010, 2011; KBC: výroční zprávy za rok 2007, 2008, 2010; Uni Credit Bank: výroční zprávy za rok 2007, 2008, 2010, 2011.

Poznámky:

1. Veškeré výsledky u všech bank jsou převzaty z tabulek income statement (výkaz zisků a ztrát)

2.  SG publikuje informace vždy rok zpětně, tzn., že Regulated information 2012 obsahuje informace z roku 2011 atd.

3. Některé z výše uvedených bank výjimečně nepublikovaly výroční zprávy za některé roky zkoumaného období.  Société Générale  nepublikovala výroční zprávy v letech 2006 a 2007, KBC výroční zprávu neuveřejnila v roce 2011. Není vyloučeno, že dosud neuveřejněné výroční zprávy mohly být uveřejněny jinak než běžným způsobem, nebo že ještě budou dodatečně zveřejněny. Erste bank publikovala výroční zprávy ve všech sledovaných letech, tj. v letech 2006-2011.

.

V období finanční krize Erste Bank dostala podporu od rakouského státu ve výši 1,2 mld. EUR. Rakouská vláda v krizovém období ohroženým bankám poskytla celkem 5,9 mld. EUR, a to těmto bankám: Erste Group Bank, dále Raiffeisen Bank International AG, Bawag  PSK Bank, Oesterreichische Volksbanken a nakonec Hypo Alpe-Adria  Bank International.

Belgická skupina KBC na základě dohody s Evropskou komisí získala 7 mld. EUR státní pomoci. Skupina Société Générale  získala od francouzské státní agentury SPPE pomoc ve výši 3,4 mld. EUR.