I. díl:
Proč jsou benzín a nafta levné? Co za tím stojí?
Drtivá většina čtenářů, zvláště motoristů již zaregistrovala nízké ceny pohonných hmot na našich i zahraničních čerpacích stanicích. Je to příjemná zpráva. Meziročně se dá na nádrži ušetřit klidně 200 až 300 korun. Co však za tímto poklesem cen stojí? A jedná se o pokles trvalý nebo spíše dočasný? ČTĚTE DÁLE!
Pokles cen benzínu a nafty je vždy velmi příjemnou zprávou. Tedy alespoň pro řidiče. Nicméně pokles cen je pozitivní v konečném důsledku i pro čerpací stanice, které sice snižují ceny, ale nikoliv na úkor svých marží a pokles cen dokonce vede ke zvýšení prodeje pohonných hmot.
Běžný motorista může nyní oproti loňskému či předloňskému roku ušetři na plné nádrži svého auta 200 až 300 korun. Na mnohých čerpacích stanicích totiž ceny poklesly pod třicet korun. Stejně tak klesají ceny i u našich sousedů.
Co je příčinou současného poklesu cen? Není to ani modernější a efektivnější technologie, která dokáže těžit levněji, není to ani nález bohatého ropného pole, důvodem je obyčejný konkurenční boj. Nyní se tento boj vede mezi producenty a těžaři na blízkém východě, tedy Saudské Arábie, Spojené arabské emiráty, proti těžařům v USA. Právě překotný rozvoj těžby ropy a plynu z břidlic v USA v posledních letech, nastartoval boj o podíl na trhu. Jedná se o boj o budoucí dominanci na ropném trhu.
Slabým místem těžařů v USA je vysoká nákladnost těžby z břidlic. Dokud byla cena ropy vysoká, vyplatilo se investovat do tohoto způsobu těžby. Zejména USA se tak stala díky této produkci čistým vývozcem, zatímco ještě před čtyřmi lety se jednalo o čistého dovozce této suroviny. Právě výpadek trhu v USA, který je pro těžaře velmi důležitý vedl státy na blízkém východě ke zvyšování těžby ropy a zaplavování trhu jejich levnou a kvalitní ropou. To samozřejmě vedlo k prudkému poklesu cen. Nízké ceny chtějí přitom tyto země udržet do doby, než vyřadí velkou část své americké konkurence a donutí ji ke krachu, nebo alespoň k velkému omezení investic a produkce.
Na tento boj pak doplácí menší producenti ropa a zejména Rusko. Rusko je tak pouze pozorovatelem trendů na trhu, které nemůže nijak ovlivnit a doplácí tak na pokles cen asi nejvíce. Zejména kvůli poklesu cen ropy klesá ruská ekonomika o více než 3 procenta v tomto roce. Postiženým nízkými cenami jsou i země jako Irák, Libye nebo Venezuela, které jsou na těžbě ropy velmi závislé.
DALŠÍ DÍL ČLÁNKU PŘINESEME PŘESNĚ ZA TÝDEN!
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,2390 | |
1 USD | 23,5870 | |
1 PLN | 5,8575 | |
1 GBP | 29,3545 | |
1 CHF | 25,8710 | |
100 HUF | 6,4150 | |
1 RON | 5,0716 |
Zprávy z devizového trhu
- Co dnes řekne ČNB v San Piego city?
23. 04. 2024 - Bitcoinové třesky plesky
22. 04. 2024 - Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024 - Polský zlotý nečekaně ztrácí
17. 04. 2024 - Dolar stále na vlně
16. 04. 2024 - Dolar nejdražší za rok a půl
15. 04. 2024