Ideální banka 21.století podle studentů - 4.díl - úvaha nad bankovním výpisem

Úvaha nad bankovním výpisem   Jako každý měsíc otevírám výpis, podívám se na jednotlivé položky, až nakonec můj pohled končí na částce „bankovní poplatky a výlohy“ a nestačím se divit. A tak beru tužku a papír a mám chuť napsat tento dopis:   Moje banko,   vím, že toto oslovení není úplně správné a měla bych psát „vážený pane generální řediteli“, ale když jsi mi vstoupila do života jako „moje banka, tak Ti budu říkat „moje banko“.   Píšu Ti, protože se možná právě teď třeseš, co s Tebou udělá finanční krize, a já se třesu s Tebou. Neříkej mi, že se Tě netýká, protože patříš nějaké jiné velké bance, která sídlí ani nevím kde a té se třeba finanční krize týká. A pokud se jí týká, tak Tě třeba prodá, nebo Tě někdo koupí a Ty budeš patřit někomu jinému, kterého se třeba bude týkat finanční krize potom. A já se třesu také, protože mám u Tebe všechny svoje peníze. Ale třesu se jen trochu, protože věřím, že jsi banka chytrá a rozumná, která ví, co dělá, protože kdybys taková nebyla, tak bys už dávno nebyla mojí bankou. Však máme spolu už dlouho smlouvu, že se o moje peníze budeš dobře starat.   Aby ses mohla o peníze, o moje peníze dobře starat, tak vím, že k tomu potřebuješ ohromně chytré a vzdělané lidi, kteří tomu rozumějí, geniální experty, kteří umějí dvěma očima sledovat patnáct monitorů najednou a ještě se rychle rozhodovat, potřebuješ strašně rychlé počítače a velké budovy. A rozumím tomu, že potřebuješ reklamu v televizi, aby takový lidé, jako jsme já, bylo hodně, abys měla dost peněz, o které se staráš, třeba tím, že je šikovně půjčuješ. A je mi jasné, že to všechno stojí moc moc peněz.   A tak se na Tebe nezlobím, že peníze, mé peníze na běžném účtu úročíš sazbou menší, než je nejlepší známka ve škole, zatímco hypotéku bych platila sazbou rovnající se známce na propadnutí. A vím, že budeš ráda, když budu hodně používat Tvojí úvěrovou kartu, kde je úroková sazba hraničící s plnoletostí. Možná právě proto ji mám v peněžence v poslední kapsičce za třemi zipy a použila bych ji jen v případě nebezpečí smrti hlady. A vím také proč Ti až tak nevadí, že ji nepoužívám, a právě proto Ti píšu.   Říkáš mi sice kliente, ale připadám si spíše jako Tvá věčná přispěvovatelka, jako bys nebyla organizací ziskovou, ale příspěvkovou. Těmi příspěvky jsou poplatky. Mám pocit, že platím už jen za to, že si na Tebe vzpomenu. Nemáš náhodou v sazebníku poplatek za myšlenku? Od doby, kdy jsme se spolu skamarádili, tak Tvoje poplatky se tak rozmnožily a tak narostly, že se mi z toho točí hlava.   Přemýšlela jsi, Banko, nad tím, že když k Tobě jedu, tak platím za jízdenku na autobus (a také za noviny, které si do něj kupuji, aby mi cesta utekla), pak stojím frontu u přepážky (čas jsou také peníze), abych Ti mohla dát svoje peníze a Ty, místo toho, že mi poděkuješ, tak mi naúčtuješ poplatek.   Prý mám svého bankovního poradce, ale mám ho zatěžovat co možná nejméně, protože lidská práce je drahá a on asi úplně zapomněl, že existuji, protože mi ani nezavolá, abych si přišla vyzvednout novou platební kartu (a to nemluvím o tom, že by mi jí poslal, jako to umějí jiné banky). A tak znovu musím k tobě, znovu jízdenka, znovu noviny a ještě zaplatím poplatek za vydání platební karty (a ten dokonce platím ročně, i když kartu mám na 3 roky). A takto bych mohla pokračovat.   Tvoje poplatky mě zlobí, moje milá banko, a ještě víc mě zlobí to, že je měníš jednostranně, jak si vzpomeneš a nemůžu s tím nic dělat (a neříkej, že můžeš, že je to ve smlouvě).   A tak přemýšlím nad svojí poplatkovou politikou vůči Tobě, když už tedy máme tu smlouvu a jsme si rovni. A přemýšlím nad tím, jestli Ti třeba nemám účtovat poplatek, že si vyndám Tvůj výpis ze schránky a druhý za jeho přečtení a kontrolu (jak mi na něm sama píšeš). A také poplatek za nevyžádaný direct mail, kterým mě přesvědčuješ o tom, jak dobře se o mě staráš.   Anebo Ti zkusím poradit, co bys mohla na poplatcích pro mě vymyslet: -         Inspiruj se u mobilních operátorům přemýšlej, k čemu Tě používám a vymysli pro mě balíčky služeb, různě zpoplatněné. Určitě uvítám balíček jako „plať hodně platební kartou“ či „plať v rámci banky zadarmo“. -         Přijď s věrnostním programem, kdy každou korunu, kterou jsem Ti zaplatila, proměň v jeden bod. A za body mi umožni, abych si je mohla užít – třeba za 2000 bodů mi vystavíš novou kartu zdarma, za 10 000 bodů budu mít zdarma posouzení hypotečního úvěru. A aspoň jednou za rok mě někam pozvi – třeba do ZOO. -         Chtěj, abych s Tebou byla spokojená a motivuj mě k tomu, abych to říkala dál. Nabídni mi, že za nového klienta, kterému Tě doporučím a zřídí si u Tebe účet, nebo si u Tebe vezme hypoteční úvěr, tak jako odměnu mi poplatky na rok úplně zruš. Uvidíš, budu se snažit, abys každý rok jednoho nového klienta ode mě získala.   Připadá Ti to laciné? Připadá Ti to málo? Pak mám pro Tebe ještě jeden návrh – chtěj, abych platila poplatky a ráda. Dívej se na moje poplatky jako na investice do Tebe. Chci, abys byla ještě lepší a ještě chytřejší. Na konci roku spočítej, kolik jsem do Tebe na poplatcích investovala a v této částce mi dej svoje akcie. Moje peníze Ti tak zůstanou a já budu mít pocit, že jsem investovala „do svého“. Jako Tvoje budoucí akcionářka budu svolná k tomu, aby můj poplatek za položku byl třeba 20 korun, když budu vědět, že na konci roku se mi ty dvacetikoruny promění v cenné papíry.   A dej mi šanci, ať si řeknu, jak vysoké poplatky mají být. Vymysli to třeba tak, že částka za položku jsou nejméně dvě koruny, za které člověk nemá nic, ale pokud zaplatí alespoň 5 korun, tak se mu celá částka počítá jako jeho budoucí akcionářský vklad. A nabídni mi, ať si mohu určit, že poplatek je třeba 50 korun, když budu chtít, jen pod ty 2 koruny klesnout nesmím.   Dej mi prostě šanci, ať z těch poplatků něco mám. Spokojeni tak budeme oba. Já proto, že budu mít Tvoje akcie (jistě velmi bonitní cenné papíry), Ty budeš mít moje peníze. Dividendu mi posílej rovnou na účet, děkuji. A kdybych je chtěla náhodou někdy zpátky, tak mi je zaplatí ten, kdo si ode mě Tvoje akcie koupí.   Tak co říkáš mému nápadu, banko? Všimni si, že nechci, abys poplatky snížila či zrušila. Udělej z nich hru pro nás pro oba…   To je můj návrh dodatku ke smlouvě. Určitě potřebuje dopracovat. Ale Ty máš u sebe tu hromadu chytrých lidí v marketingu, v produktech, v distribuci, skvělé daňové experty a právníky, takže to určitě doladíte.   Věřím, že jsi banka, která mi skutečně rozumí a že nedáš můj nápad k „ledu“, tak jak nabízíš splátky hypotéky ve své reklamě.   Tvoje věrná a v budoucnosti snad i spokojená klientka.