Investování do podílových fondů:
Past, nebo cesta k bohatství?

Co jsou to podílové fondy

Podílových fondů nabízí finanční sektor nepřeberné množství. Mohou se dělit podle různých faktorů, přičemž tím nejzákladnějším je struktura portfolia, to znamená druh aktiv, do kterých jsou prostředky nashromážděné podílníků investovány. Z tohoto pohledu rozlišujeme tyto základní fondy: ·         Akciové fondy: investice jsou realizovány nákupem akciových titulů na burzách, vysoké výnosy jsou vyváženy velkým rizikem ztráty.   ·         Fondy peněžního trhu: obsahují dluhové cenné papíry s průměrnou splatností do jednoho roku (jako např. státní pokladniční poukázky). Nízkému riziku odpovídá nízká výnosnost.   ·         Dluhopisové fondy: investují do dluhopisů, na rozdíl od fondů peněžního trhu mají tyto cenné papíry delší, několikaletou splatnost. Výnos (a riziko) se odvíjí od typu a emitenta dluhopisu.   ·         Devizové fondy: investují do různých měn, které konvertují dle vývoje směnných kurzů na devizovém trhu.   ·         Nemovitostní fondy: prostředky jsou investovány do nemovitostí nebo cenných papírů, jejichž výnos se od nemovitostního trhu odvíjí.   ·         Komoditní fondy: jsou založeny na spekulacích s cenami komodit (drahé kovy, zemědělské plodiny, technologické suroviny), respektive cenných papírů navázaných na tyto komodit.   ·         Smíšené fondy: smíšené fondy kombinují investice do nástrojů peněžního trhu, dluhopisů, akcií, popřípadě i komodit a nemovitostí. Co se kolísavosti týče, stojí mezi fondy akciovými a dluhopisovými – závidí na typu nakupovaných aktiv a jejich poměru.   ·         Fondy fondů: nakupují podílové listy jiných fondů, převážně ze zahraničí, a investorům tak usnadňují přístup realizovat výnosy díky zahraničním investičním titulům. Výhodou je nižší riziko plynoucí z možného pádu kurzů akcií jednotlivých firem a zároveň to, že podílník nemusí vydávat značné prostředky na analýzy zahraničních trhů. Bystrý čtenář jistě pochopil, že výnos a s ním spojené riziko (výnos je odměnou za riziko) závisí především na charakteristice aktiv, do kterých jsou prostředky fondu investovány. Jiné riziko (a tím pádem i výnos) fond podstupuje při nákupu řeckých státních dluhopisů a jiné zas při investicích do konzervativního zlata. Výnosy se liší nejen mezi typy fondů, ale také v rámci jednotlivých skupin (akcie rychle rostoucích odvětví x akcie energetických kolosů).  S tím si však podílník nemusí dělat hlavu, každý fond má svého správce, který jej prostřednictvím manažerského týmu řídí a snaží se volit nejvhodnější investiční strategii vedoucí k nejvyššímu možnému výnosu. Roční procentní odměna může u některých fondů mnohonásobně převýšit výnosy garantované bankovními produkty.

Rizika

Stačí tedy začít investovat a miliony se povalí? Ne, to neplatí. Tak jako může cena investičního nástroje stoupnout (zisk), může i klesnout (ztráta). Všechny formy investice jsou spojeny s určitým rizikem (druhy rizika: finanční, úrokové, měnové, tržní, inflační, likviditní – o tom příště). Investiční nástroje nejsou bankovním vkladem, to znamená, že nejsou ze zákona pojištěny Fondem pojištění vkladů jako pohledávka z bankovního vkladu tak jako běžné bankovní účty a další vkladové produkty. Pokud není výslovně stanoveno jinak (tzv. garantované neboli zajištěné fondy, kde je dána minimální návratnost či maximální možná ztráta), návratnost vložených prostředků do investičního nástroje není zaručena. To platí i pro předpokládané výnosy fondů. Investor se nesmí nechat ovlivnit ani historickou výnosností, ta při nepříznivé konstelaci neznamená vůbec nic. V případě, že investujete v jiné měně než v CZK, může s vaším dosaženým výnosem výrazně zamávat i fluktuace měnových kurzů při přepočtu na domácí měnu.

Jak začít?

Začínající investor by si měl před schůzkou s investičním poradcem banky – tu rozhodně doporučujeme – rozmyslet tři věci. První a nejdůležitější je, kolik peněz je při daném životním standardu a spotřebním chování schopen a ochoten investovat, a zda jednorázovým nákupem podílu ve fondu, nebo průběžnými (např. měsíčními) odkupy. Zadruhé na jak dlouho je ochoten tyto prostředky postrádat. A za třetí jakou výnosnost od své investice očekává, lépe řečeno jaké riziko a potenciální ztrátu je ochoten nést. V případě, že téměř žádnou (tzv. rizikově averzní investor), může vybírat z celé řady konzervativních zajištěných fondů, u těch je však, jak jsme naznačili, nižší riziko vykoupeno nižším výnosem. Dobrým tipem je rozdělit investici do několika různých fondů, nejlépe takových, které se nevyvíjí stejným směrem. Tak lze riziko ztráty snížit. Na schůzce by vám měl investiční poradce vše důkladně vysvětlit, vyslechnout si ony tři charakteristiky vašeho investičního profilu a na základě toho doporučit několik investiční varianty.