Jaroslav Vostatek:
Důchodová reforma - břímě mladých?
Přinášíme vám zajímavý materiál, konkrétně jde o analýzu důchodové reformy z pera Jaroslava Vostatka, odborníka na slovo vzatého, která vznikla v rámci výzkumního projektu instituce C.E.S.T.A. (Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii). V textu je to nejdůležitější (závěry studie), celou si ji pak můžete stáhnout a přečíst v příloze.
Paradigmatické i parametrické důchodové reformy mají zásadní dopady nejen na celý sociální systém, ale i na ekonomický rozvoj příslušných zemí. Privatizace veřejných penzijních systémů podle koncepce Světové banky z první poloviny 90. let předpokládala velmi pozitivní vliv této reformy, zejména na ekonomiku; vycházela z tehdejší mainstreamové ekonomické teorie. Otci této privatizační myšlenky byli nejen nadšenci pro maximální a rychlou privatizaci veřejného sektoru, ale zejména penzijní lobby. I dnes penzijní lobby prosazuje především „dobývání renty“ na penzijních trzích, které selhávají v postkomunistických zemích o to více, že konkurence na nich je velmi omezená. Typickým jevem, který se nezakrytě projevil u nás, je příprava důchodové reformy přímo představiteli oficiální penzijní lobby.
Současně si je část lobbistů, neoliberálních ekonomů a státních úředníků vědoma nedostatečné samoregulace penzijních trhů a alespoň částečně usiluje o regulaci přímo viditelných nákladů penzijních společností. Někteří z nich dokonce doporučovali „odříznout“ penzijní společnosti od svých klientů využitím státního zúčtovacího centra podle švédského vzoru; v tomto směru však neuspěli, v souboji s přímými zastánci soukromého penzijního sektoru mezi státními úředníky. Konkrétní podoba české důchodové reformy, kdy si zájemci o opt-out mají dokonce (věcně zcela bezdůvodně) ještě připlácet 2 % ze mzdy, je tak do značné míry zralá k zakrnění, k neúspěchu. To by ovšem současně snížilo negativní dopady dílčí privatizace na veřejné rozpočty a tím i na celou ekonomiku.
Studie IDEA tvrdí, že o českou reformu by z pohledu individuální efektivnosti mělo mít zájem podstatně více mladých, než se všeobecně předpokládá. Úvahy a propočty, kterými to dokládá, jsou však jednostranné, včetně toho, že jsou založeny na předpokladu, že by mladí měli zaplatit svými příspěvky do státního rozpočtu výpadek fiskálních příjmů v důsledku dílčí privatizace veřejných penzí. Vedle toho je účelově využíváno i skutečnosti, že současná česká fiskální politika je velmi bezohledná i ve vztahu k ekonomice; vlivy propadů poptávky na dynamiku ekonomiky jsou v podstatě ignorovány. Při akceptování a podpoře obecné vládní politiky v tomto směru studie IDEA dochází dokonce k závěru, že mladá generace u nás bude dostávat podstatně nižší veřejné penze – zejména v případě, že se výrazně nezúčastní opt-outu. Výsledkem těchto úvah je představa, že dnešní děti a mladí zaplatí na pojistném důchodového „pojištění“ dvakrát (ženy) či dokonce třikrát (muži) tolik, než kolik dostanou v podobě svých penzí od státu zpět. A že jejich nově přiznaný starobní důchod klesne na 6 500 Kč (při dnešních cenách a mzdách), což je částka podstatně nižší než hranice chudoby. K podobnému vývoji však může dojít jen v mezní situaci, pokud bude trvat nepříznivý ekonomický vývoj a také pokud by vláda chtěla financovat schodky tzv. důchodového účtu, generované ve významné míře i optoutem, zdaněním mezd zaměstnanců nebo snižováním reálných důchodů. Šlo by o přenášení dopadů vládní politiky na bedra zaměstnanců a penzistů. Česko potřebuje paradigmatickou důchodovou reformu svých veřejných penzí.
.
HLASUJTE PRO NEJABSURDNĚJŠÍ BANKOVNÍ POPLATEK ROKU 2012
.
Optimálním řešením je rozdělení tohoto systému na dva koncepčně zcela rozdílné penzijní pilíře. V souladu se stávajícími doporučeními Světové banky by hlavním pilířem mělo být důsledné sociální starobní pojištění tvaru NDC a dalším veřejným pilířem pak musí být pilíř výlučně solidární. Povinné či kvazipovinné soukromé důchodové spoření a pojištění nemá místo v efektivním, moderním systému důchodového zabezpečení. To plně platí i pro „druhý pilíř“, který nyní zavádí česká vláda. Hlavním důvodem neefektivnosti druhého pilíře jsou velmi vysoké úplné náklady tohoto systému – ve srovnání nejen se sociálním pojištění tvaru NDC, ale i se sociálním pojištěním tvaru FDC. Do těchto nákladů v souladu s metodikou OECD patří i náklady na výplatu důchodů a další náklady spojené s jednotlivými uvažovanými základními penzijními systémy. Propastný rozdíl v nákladech spojených s povinným či kvazipovinným systémem soukromých penzí lze demonstrovat s využitím jejich odhadů v penzijních modelech OECD: zatímco sociální starobní pojištění FDC může – za jinak stejných předpokladů – generovat důchod s náhradovým poměrem 40 % výdělků pojištěnce při celoživotním placení pojistného ve výši zhruba 8 % ze mzdy, soukromé pojištění FDC na stejný výstup potřebuje placení pojistného řádu 12 % ze mzdy.
Jednostranně orientovaní teoretici a lobbisté vůbec neuvažují existenci sociálního pojištění FDC a naopak zásadně a cílevědomě srovnávají nesrovnatelné: povinné či kvazipovinné soukromé spoření s veřejným penzijním systémem, který charakterizují jako PAYG. Tito autoři se u nás dokonce vůbec nenamáhají rozlišovat modelové sociální pojištění s penzí závislou výhradně na výdělku a výrazně deformované české veřejné důchodové „pojištění“. Účel světí sledované záměry, tj. především prosazení úplné či částečné privatizace českého „PAYG“.
Na podporu částečné, leč zásadní privatizace se uvádějí i nejrůznější prodejní argumenty, které nemají nic společného se sociálním zabezpečením – jako že je třeba kombinovat různé konstrukce produktů (DB a DC, průběžné a fondové), nebo že se nemají dávat všechna vejce do jednoho košíku apod. Tyto prodejní argumenty dnes stojí především proti aplikaci tzv. Panevropského penzijního systému, který od roku 2003 doporučuje Světová banka, namísto dřívějšího prosazování plné či částečné privatizace. Vláda, lobbisté i jednostranně orientovaní teoretici zamlčují anebo dokonce popírají existenci této koncepce. Nekvalitní vládní důchodová reforma vyvolá značné břemeno především pro dnešní mladou generaci.
.
Další články k tématu
Zprávy z devizového trhu
- Domácí HDP v roce 2023 klesl o 0,2 %
28. 03. 2024 - Šedivé úterý příliš kurzových pohybů nepřineslo
27. 03. 2024 - Region vlající ve stínu eurodolaru
26. 03. 2024 - Fotbal a data
25. 03. 2024 - Koruna se vrací k oslabování
22. 03. 2024 - Koruna po zasedání ČNB posílila
21. 03. 2024 - Ne zda, ale jak moc dnes ČNB sníží sazby?
20. 03. 2024
Vinou spících peněz na neúročených účtech Češi od počátku roku přišli o
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3140 | |
1 USD | 23,4540 | |
1 PLN | 5,8640 | |
1 GBP | 29,6035 | |
1 CHF | 25,9030 | |
100 HUF | 6,4000 | |
1 RON | 5,0905 |