Je to lockdown, nebo to není lockdown? Máte v tom jasno?

Tatínek a maminka Poplatkových se diví nad neustálými dohady, zda to, co ve čtvrtek ráno začalo, tedy výrazné omezení ekonomiky a volnosti pohybu, je už tzv. lockdown, nebo to ještě není lockdown. Právě totálním lockdownem hrozila vláda ve chvíli, kdy se lidé nebudou chovat odpovědněji a počet nakažených se nezačne postupně snižovat. 

Pravda, nově jsou zavřené obchody, školy. Poplatkovi se také nedostanou do své oblíbené kavrány ani cukrárny. Avšak můžou ještě stále vodit své dvě nejmladší děti do školky, mohou si jít nakoupit do potravin či drogerie nebo koupit granule svému psímu mazlíčkovi. Tatínek Poplatek také ještě má možnost nechat přezout pneumatiky u rodinného velkého auta, což zatím ještě neudělal, i když mu to paní Poplatková neustále připomíná. 

Aby mohli Poplatkovi současná opatření vyhodnotit jako lockdown, museli se poohlédnout po světě. Inspiraci našli v Izraeli, který byl nákazou v druhé vlně už od konce srpna také velmi postižen. A přesto, že je Izrael přibližně stejně lidnatý jako Česká republika, byl tam počet denně zjištěných nákaz stále poloviční proti naší současné situaci. 

Izrael však přistoupil k absolutnímu uzavření ekonomiky i společnosti. Typickým příkladem lockdownu v Izraeli je například i zavření školek, zákaz nočního vycházení a povolení vycházet jen do 500 metrů od bydliště. Vše pečlivě hlídané izraelskou tajnou službou a pohybem mobilních telefonů. Omezené také byly firmy ve své činnosti tak, aby se na pracovištích neshlukovalo větší množství zaměstnanců. 

"Tak tam tedy ještě nejsme" oddechl si pan Poplatek. Lockdown by vypadal přeci jen trošku jinak a vláda tak má ještě stále prostor pro zpřísňování opatření. Současná omezení jsou sice nepříjemná, ale stále občany neomezují tolik, jak tomu bylo v Izraeli nebo jak se plánuje v Belgii a dalších zemích, které jsou mimochodem výrazně méně postižené nákazou, než je naše země.