Jednotné inkaso napříč Evropou (Bankovnictví)

Přeshraniční transakce se tak postupně stávají stejně snadno proveditelné a efektivní jako transakce v rámci jedné země.

SEPA ROSTE POMALU, ALE JISTĚ

S iniciativou a platebními nástroji SEPA jsme se poprvé setkali začátkem roku 2008. Do té doby byla společným evropským clearingem zpracovávána pouze tzv. přeshraniční platba (XCT). Ta využívá formát MT103+ umožňující automatizované zpracování bez zásahu "lidské ruky". Spuštění SEPA platby je postaveno na stejném principu standardizovaného zpracování, posouvá však možnosti ještě dále. S využitím nového formátu XML se způsob zpracování plateb rozšiřuje o "end-to-end" přístup. Ten umožňuje zákazníkům na obou stranách vytěžit výhody z nově přenášených informací například tak, že přizpůsobením svých informačních systémů dosáhnou vyšší míry automatizace zpracování dat, což celý proces zrychluje a značně šetří náklady. Dosavadní manuální párování plateb se tak stává minulostí. Dnes, po dvou letech je využití SEPA plateb v Evropě na úrovni 5 % všech eurových plateb. Nejlépe si ze zemí eurozóny vede Lucembursko s 86 %, následuje Kypr s 60 % a třetí příčka patří Slovinsku s 25 %. EBA Clearing denně realizuje 470 tisíc SEPA plateb v objemu necelých 3 mld. EUR (údaj z prosince 2009), přičemž zapojeno je zhruba 4500 bank. V České republice dnes již nabízí SEPA platbu celkem šest bankovních domů (UniCredit, ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, Citibank a J&T Banka). Pro srovnání - na Slovensku je to sedm bank, v Maďarsku 16 a v Polsku 23. Hnacím motorem využívání se podle Evropské rady pro platební styk (EPC, European Payment Council) má stát veřejný sektor, kde se realizuje až pětina všech plateb v Evropě. Lucembursko již v tomto ohledu dosáhlo absolutní mety - využití ve veřejném sektoru činí 100 %. V roce 2010 plánuje plné využívání SEPA plateb také administrativa Rakouska, Nizozemska a Belgie. V příštím roce pak přijde na řadu Kypr a Slovensko.

ZROZENÍ SEPA INKASA

Zatímco Směrnice o platebních službách (PSD, Payment Services Directive) pochází z dílny Evropské parlamentu, SEPA představuje samoregulační iniciativu evropských bank. Banky a další organizace vytvářejí standardy a jednotné platební SEPA nástroje pod hlavičkou EPC, již od vzniku v roce 2002. Za ČR tlumočí lokální požadavky Česká bankovní asociace, zastoupená Helenou Šrámkovou ze skupiny UniCredit. Spuštění SEPA inkasa předcházela zmíněná směrnice PSD, jejíž přijetí a transpozice do národních právních předpisů znamenalo tolik potřebné sjednocení legislativy v zemích EHP. Dosud byly v Evropě rozšířeny dva základní inkasní modely. Na straně jedné je model známý spíše ve střední Evropě, kdy plátce dává své bance souhlas s prováděním inkasa za dodržení dohodnutých podmínek (zpravidla omezení na účet příjemce, částku, frekvenci a období), tzv. Debtor Mandate Flow (DMF). Na straně druhé jde o model, kdy pověřená instituce spravuje zabezpečený seznam příjemců inkas, kteří mohou inkasovat z účtů plátců podle jejich vzájemné předchozí dohody bez vstupu třetí strany - banky, tzv. Creditor Mandate Flow (CMF). Ten je rozšířený zejména v západní Evropě. PSD přináší "standardizaci inkasa" tak, aby v každé zemi bylo možné provozovat oba modely. Nicméně v modelu CMF je celý proces správy mandátu jednodušší a časově méně náročný pro plátce.

V ČEM SPOČÍVÁ JEHO KOUZLO?

SEPA inkaso přináší revoluci v tom, že poprvé v historii lze inkasa provádět také přes hranice, v rámci evropské dvaatřicítky. Inkaso probíhá v eurech a vedle svého korunového protějšku doplňuje chybějící produkt v zahraničním platebním styku. Dodavatelé mohou nyní, po dohodě s odběrateli, sami zajišťovat finanční vypořádání za dodané služby (nájem, energie či telekomunikační služby). Finanční domy mají nástroj na inkasování splátek úvěrů nebo leasingu. Běžný klient ocení vyšší komfort a ušetří na poplatcích, protože pro provádění inkas v Evropě již nemusí mít otevřeny účty v zahraničí. Největší výhodou SEPA je však standardizace - jasně definované časové lhůty pro zpracování, formáty přenosu dat a způsob zpoplatnění. SEPA inkaso tak umožní firmě přesné plánování finančních toků, neboť den, kdy budou prostředky odepsány z jejího účtu či připsány na její účet, je předem známý. Jednotný formát přenášených dat usnadňuje identifikaci plateb a návazné zpracování, mimo jiné i díky novému poli "end-to-end reference" sloužící pro předání krátké zprávy mezi plátcem a příjemcem. Několik měsíců po spuštění SEPA inkasa se k jeho využívání hlásí "jen" 2600 bank. V ČR je to zatím pouze UniCredit Bank, na Slovensku zatím žádná banka, v Maďarsku jedna a v Polsku dvě. Statistika EBA Clearingu ukazuje, že v souladu s očekáváním je počet zpracovaných inkas prozatím minimální. Důvodů je celá řada. Novým standardům musí své informační systémy přizpůsobit jak banky, tak firmy, které finanční prostředky od svých zákazníků inkasují. Zde mají výhodu velké mezinárodní banky, které využijí synergií z implementace ve všech dceřiných bankách a sjednotí tak svůj operační model. Kromě systémů je nutné upravit i smluvní podmínky těchto úhrad. Přestože implementace SEPA inkasa je náročná, banky v eurozóně ji budou muset zvládnout do listopadu 2010, od kdy mají podle evropského nařízení o přeshraničních platbách z 9. října 2009 povinnost poskytovat vedle tuzemských inkas také SEPA inkaso.

DALŠÍ TRUMFY

Kromě základních pravidel poskytování SEPA inkasa se připravují další nadstavbové funkce. Jde například o e-Mandát pro elektronické zadání souhlasu s inkasem přímo na portálu poskytovatele služeb. SEPA inkasem však vývoj standardů EPC nekončí. Příkladem může být příprava standardů e-Fakturace, umožňující automatizaci všech procesů od vystavení faktury až po její úhradu. Ta má v průběhu šesti let podle studie Capgemini ušetřit přes 200 mld. EUR. Tyto a další návazné služby mohou pomoci vytvořit z nástrojů SEPA "trhák" v oblasti platebního styku. Ve všech zemích, ve všech bankách, které k iniciativě SEPA přistupují.