Kampeličky:
Češi jim zase začínají věřit (www.penize.cz)

Kampeličkám se v poslední době daří. Zvyšuje se počet jejich členů a rostou také vklady. V záložnách mají nyní lidé uloženo přes 6,5 miliardy korun. Lákají je především levné produkty a řada transakcí zdarma.

Kampeličky, neboli družstevní záložny se v Česku už dávno oklepaly z problémů na konci devadesátých let a teď se jim daří. Počet členů (klientů) a množství jejich vkladů rok od roku roste. Za devět měsíců letošního roku vydělalo 17 kampeliček sdružených v Asociaci družstevních záložen téměř tolik, jako za celý loňský rok. Ve třetím čtvrtletí dosáhl jejich zisk 78,2 milionu korun. Od ledna 2007 se novými členy družstevních záložen stalo dalších zhruba pět tisíc lidí a celková členská základna přesáhla 28 tisíc osob. Množsví peněz, které členové dosud do spořitelních družstev uložili, vzrostlo od letošního ledna o 29procent na 6,574 miliardy korun.

Důvodů, proč se lidé stále více přiklánějí ke kampeličkám, jsou především nižší poplatky. „V Česku chybí levnější finanční sektor. Tento prostor mohou vyplnit právě družstevní záložny,“ říká Lukáš Hampl z Asociace družstevních záložen. Jak dodává, kampeličky sice nemohou bankám konkurovat co do objemu vkladů klientů a celkového rozsahu služeb. Mají ale štíhlý aparát a nízké administrativními náklady. Proto mohou účtovat podstatně nižší nebo žádné poplatky.

Novodobé kampeličky začaly v Česku vznikat v roce 1996. Na jejich založení tehdy stačilo půl milionu korun. Počet kampeliček se během pár let vyšplhal na 124. Členy se staly desetitisíce důvěřivých občanů, kteří do nich vložili okolo 10,5 miliardy korun. Rok 1999 však přinesl pro mnohé šok. V likvidaci a konkurzu se postupně ocitly téměř dvě třetiny záložen. S krachem přišla řada lidí o značnou část celoživotních úspor a některé soudní spory, zda na ztrátě kampeličkářů nese částečnou vinu i stát, se vlečou dodnes.

Aby se tato situace neopakovala, zpřísnily se kapitálové požadavky a pravidla pro vznik a činnost kampeliček. Na fungování záložen dohlíží Česká národní banka (ČNB). Kdo chce dnes založit spořitelní družstvo, musí složit 35 milionů korun a získat povolení od ČNB. Zůstatky na běžných a vkladových účtech družstevních záložen jsou ze zákona pojištěny jako u bank, tedy až do výše 90 procent, maximálně však do 25 tisíc eur.

„Situace každé jednotlivé instituce je odlišná, sektor jako celek se ale jeví jako stabilní,“ říká Pavel Zúbek z ČNB. Letos odňala ČNB povolení k činnostijedné kampeličce, konkrétně společnosti České národní spořitelní družstvo, se sídlem v Brně.

V České republice dnes působí devatenáct družstevních záložen, sedmnáct znich sdružuje Asociace družstevních záložen. Podle odborníků kampeličky přitahují zájem lidí vyššími úrokovými sazbamiz vkladů či větší dostupností úvěrů klientům.

„Kdo chce využívat služeb záložen, musí se stát jejich členem. To znamená, že se případně musí podílet i na potenciálních ztrátách,“ upzorňuje Pavel Zúbek z ČNB. Stát se členem záložny je poměrně snadné. Stačí vyplnit žádost, složit peněžitý členský vklad, který se pohybuje zpravidla od jedné koruny do několika set korun, a čekat na schválení členství příslušným orgánem družstevní záložny. Členský vklad je pro všechny členy u dané záložny stejný. Některé záložny se ale nezaměřují na širokou veřejnost, např. Vojenská družstevní záložna je určena jen profesionálním vojákům, jejich příbuzným a civilním zaměstnancům armády.

Minimální výše členského podílu vybraných kampeliček

S členstvím získá kampeličkář práva a povinnosti, které upravuje zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a stanovy družstva. Významným právem člena je třeba právo na informace o hospodaření záložny. K povinnostem družstevníka naopak patří splatit členský vklad a závazek (tzv. uhrazovací povinnost) podílet se na krytí případné ztráty družstevní záložny. Podíl na krytí ztráty určí představenstvo záložny a jeho výše by podle zákona neměla překročit sedminásobek základního vkladu.

Kampeličky nabízejí různé vkladové produkty, jako například běžné účty, termínované vklady nebo spořící účty, a to s vyšším úročením a za výrazně nižší poplatky než mají banky. Řada základních úkonů a transakcí je zdarma. Záložny také poskytují spotřebitelské úvěry, úvěry pro podnikatele či kontokorentní úvěry. Klienta přitom nehodnotí podle tabulek, jako řada bank, ale individuálně a s větší flexibilitou. Je proto možné, že na půjčku dosáhne i ten, který by měl u klasické banky smůlu.

Více najdete na:

http://www.penize.cz/39130-kampelicky-cesi-jim-zase-zacinaji-verit