Kdo zastaví růst státního dluhu?


19. 09. 2009  07:26     Usporim.cz     komentáře (1)

Neustále slyšíme z různých medií i od politiků, jak hrozivý to máme státní dluh. Slova jako reforma, ozdravení, splácení jsou na denním pořádku.





Naše situace však „zatím“ není tak kritická, jak by se mohlo zdát při pohledu na hrozivé číslo přes 1 bilion korun. Nevím, kolik lidí si dokáže toto číslo reálně představit, ale pokud tento dluh napíšeme takto: 1 000 000 000 000 Kč, možná už to člověka zarazí. A to v současné době už není „pouhý“ bilion, ale již něco málo přes tuto bájnou hranici. Mluví se o 1,15 bilionu Kč a do konce roku zhruba o 1,35 bilionu korun. Z čeho se takový státní dluh vlastně skládá? Jde o rozpočtové schodky z předcházejících let. Řadu let je v naší zemi pravidlem, že se sestavuje již deficitní rozpočet, který obvykle ještě v průběhu roku naroste. To samozřejmě dále zvyšuje celkové zadlužení státu a logicky zvyšuje i úroky, které musejí být ze státního dluhu placeny. Celý státní dluh má dvojí možné členění. Podle místa vzniku dluhového nástroje a podle obchodovatelnosti na finančních trzích. Členění podle místa vzniku dluhového nástroje je na domácí a zahraniční dluh. Domácí dluh se skládá z pokladničních poukázek pro řízení rozpočtové likvidity a pro financování dlouhodobého dluhu, státních dluhopisů a dalších domácích instrumentů (například přímé úvěry). Zahraniční dluh představují směnky vydané k úhradě členství v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj (IRBD) a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD), půjčky od Evropské investiční banky a další zahraniční nástroje, které zde nebudeme podrobněji rozebírat. Druhé členění podle obchodovatelnosti na finančních trzích představují také dvě kategorie. Obchodovatelný a neobchodovatelný dluh. U obchodovatelných nástrojů finančního trhu hovoříme o státních pokladničních poukázkách a státních dluhopisech. Neobchodovatelný dluh pak představuje pouze zahraniční dluh. Jedná se o bankovní úvěry od EBRD, korunové směnky pro úhradu účasti u IRBD a dolarové směnky pro úhradu účasti u EBRD. Pro měření státního dluhu se pro porovnatelnost používají nejčastěji Maastrichtská kritéria. Jde o poměr schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu a o poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). První ukazatel schodku by neměl překročit 3%, avšak plán pro nadcházející rok je podle současné ministra financí Eduarda Janoty rekordních 7,4%. U poměru veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu se jedná o hodnotu 60%, která je poměrně uspokojivým ukazatelem. Zde zatím Česká republika a její dluh má rezervy, jelikož se držíme zhruba na 30%. Na rozdíl od řady jiných států, které mají dluh i přes 120% HDP jsme na tom tedy relativně dobře.  Tato kritéria připravila EU pro své členské země z důvodu dodržování fiskální disciplíny tak, aby se vlády snažili o vyrovnané nebo dokonce přebytkové rozpočty a hospodaření. To následně snižuje vládní dluh a umožňuje fungování automatických stabilizátorů. U nás se ale toto hospodaření dlouhodobě nesetkává u vlád s pochopením. Stalo se již pravidlem, že vláda České republiky hospodaří se silně deficitním rozpočtem. Posledním politikem, který se zasazoval o vyrovnaný až přebytkový rozpočet byl Václav Klaus. Nicméně už i za jeho vlády (od roku 1995 až dodnes) byl vždy rozpočet deficitní. Nejprve pouze nepatrně, avšak postupem času se začalo jednat až o 100 miliardové schodky.


Kdo zastaví růst státního dluhu?

Dlud=rust hdp
pro ekomomy:nebyl rust naprikald v roce 2006 5%hdp. prave diky schodku v danem roce? 5%hdp je cca 15...
Diskutovat (1)