Kniha Patrika Nachera:
Kdo pozdě chodí, aneb nejlepší je nedůvěřovat

Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí – aneb pokud nám někdo ukradne platební kartu, musíme ji co nejrychleji zablokovat. I přesto, že máme třeba pocit, že jsme ji zapomněli v autě a ráno se tam podíváme. To už taky může být pozdě. Když toto bezpečnostní opatření uděláme včas, naše peníze ochráníme. Jinak spoluúčast klienta při zneužití karty je do výše 150 euro, tedy pokud s ukradenou kartou někdo nakoupí a my to včas nahlásili, naše náklady budou maximálně 150 euro bez ohledu na skutečnou škodu. A dokonce se lze i na tyto případy připojistit. Ovšem v případě, že klient porušil bezpečnostní pravidla nakládání s platební kartou, jde celá ztráta na jeho vrub (více u přísloví „Nedráždi hada bosou nohou“). Kontakty na blokaci platebních karet u jednotlivých bank najdete níže v tabulce. Do mobilu si uložte číslo na svou banku.

* pro volání ze zahraničí, zpracování: vlastní, červenec 2015. Banky seřazeny podle abecedy.

Důvěřovat je dobré, nedůvěřovat je lepší – aneb nepodceňujme bezpečnost při placení kartou. Jak se chovat u bankomatu (ATM – Automated teller machine) už všichni máme „v malíčku“, takže nebudu „nosit dříví do lesa“. Jen připomenu, že tzv. skimmovací zařízení na bankomatech je téměř neviditelné, takže neuškodí, když rukou prohmátneme otvor pro vkládání platebních karet. Na co se ale úplně zapomíná, je dodržování bezpečnosti při placení kartou v obchodech, restauracích, prostě všude, kde přijímají karty. Tam by totiž měla být naše ostražitost ještě větší než pří výběru hotovosti z bankomatu, ale překvapivě to málokdo řeší. Při vyťukávání PINu si klávesnici nezakrýváme, jak to automaticky a spontánně činíme u bankomatu. Důvodem snad může být, alespoň dle odpovědí lidí, kteří tak nekonali, že by tím dávali najevo určitou nedůvěru a podsouvali by nečestné úmysly prodavačce, obsluze nebo číšníkovi. Prostě cítíme jakýsi nedefinovatelný ostych, přikrýt si rukou klávesnici, když u nás stojí člověk, který nám poskytoval službu, jenž navíc viditelně a zkušeně v momentě vyťukávání PINu odvrací svou tvář na druhou stranu. Ale přece tu nejde jen o personál, musíme myslet i na lidi ve frontě za námi, návštěvníky u vedlejšího stolu a také na kamerový systém. Zkrátka rizik odkoukání čísla PINu je nečekaně násobně více než u zmiňovaného bankomatu. Dalším bezpečnostním prvkem je nikomu kartu nedávat a neztrácet ji z dohledu. To se týká zejména restaurací, kaváren a dalších podobných provozů. Buď jdeme my za terminálem, který je u pokladny, nebo přijde obsluha s mobilním terminálem za námi. Jakákoliv jiná kombinace je z hlediska ochrany našich peněz neakceptovatelná.

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

NOVOU KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!