Kniha Patrika Nachera:
Jako kapka v moři jsou výnosy z úroků u vkladů


07. 12. 2016  00:50     Miroslav Zeman     komentáře (0)

STŘEDEČNÍ SERIÁL - KNIHA KONEC FINANČNÍCH NEGRAMOTŮ V ČECHÁCH: Jako kapka v moři, povzdychneme si. Právě takovou kakou jsou výnosy z úroků u vkladů. ČTĚTE DÁLE!

Kniha Patrika Nachera: Jako kapka v moři jsou výnosy z úroků u vkladů




Jako kapka v moři – aneb podle jakého počtu dnů v roce se úročí v bankách a finančních institucích – co je pro nás onou kapkou, může být pro instituce, když ne mořem, tak alespoň pěkným rybníčkem. Taková drobnost, řekneme si, jak asi dalece ovlivní úrokový výnos či náklad používání různého počtu dnů v roce? U menších částek je logicky vliv opravdu zanedbatelný, nicméně u vyšších sum už to začíná být zajímavější. Každopádně vzhledem k počtu klientů to pro jednotlivé banky může znamenat významný zdroj zisku (u úročení úvěru) či naopak úsporu (u úročení vkladu). Finanční instituce používají různé mechanismy – 360, 365 či skutečný počet dnů v roce. Názorný příklad je lepší než mnoho slov. Vstupní údaje: vklad 130 000 korun, úrok 2 % (15% srážková daň nepočítána): 

Vklad

Úrok

Použitý počet dnů

Výnos den (130 000/dny*0,02)

Výnos měsíc (31 dnů)

130 000

2 %

360

7,22

223,89

130 000

2 %

365

7,12

220,82

Jak je krásně vidět z tabulky, i takový nepatrný detail, jako je použití různého počtu dnů v roce jako dělitele, znamená měsíčně u 130 tisícového vkladu rozdíl 3 korun (za rok by to pak bylo více než o 36 korun, protože by se úročily částky s již připsanými úroky). Platí, že čím méně dnů (360) je použito, tím vyšší výnos (menší dělitel). Totožné, i když z pohledu klienta zrcadlově opačně, to je u úvěrů.

V bankovnictví najdeme tři základní modely (tzv. úrokové uzance): německý – princip s 360 dny v roce a 30 dny v měsíci (30/360), francouzský – princip s 360 dny v roce a skutečným počtem dnů v měsíci (ACT/360) a anglický – princip s 365 dny a skutečným počtem dnů v měsíci (ACT/365). Použití modelu, kdy se dělí nikoliv skutečným počtem dnů v roce, ale 360, má sice u nás menšina bank, ale setkáme se s tím. To je také odpověď na nevyřčenou otázku, jak je možné, že se splátka liší mezi dvěma finančními institucemi i přesto, že úroková sazba i doba splatnosti jsou totožné a nabídky se neliší ani dalšími náklady.

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

NOVOU KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!

Konec negramotů



Kniha Patrika Nachera: Jako kapka v moři jsou výnosy z úroků u vkladů

Diskutovat (0)