Kniha Patrika Nachera:
Z deště pod okap

Z deště pod okap – aneb aby na nás pod tím okapem nekapalo, musíme pro to něco udělat. Hypotéka, jako nejrozumnější úvěr a nejsmysluplnější zadlužování, má v sobě určitá rizika, pokud u ní nebudeme myslet. V návalu radosti z potenciálního nového bydlení se nebezpečí může snadno přehlédnout a podcenit. Předně musíme mít vůbec spočítané, na jak vysokou hypotéku dosáhneme. Jednak z pohledu banky, tedy kolik nám bude banka ochotna alespoň přibližně půjčit (z hlediska jejich skóringu a hodnocení naší bonity – viz problémy se zaplacenou zálohou v části „Dočkej času jako husa klasu“), a za druhé pak z pohledu našeho platu, tedy aby hypoteční splátky tvořily rozumný poměr ve vztahu k příjmům rodiny.

TIP: splátka by měla být ve výši maximálně jedné třetiny čistých příjmů, jinak se hypotéka pro nás může stát pastí a riskantním podnikem.

Musíme si uvědomit, že současné příjmy nemusíme mít navždy a je třeba počítat s tím, že mohou klesnout, než že budou permanentně, trvale stoupat. To ale není všechno. Hypotéka je dlouholetý závazek (dvacet, někdy i třicet let) a zároveň dlouhodobá odpovědnost a starost o nemovitost. Z obojího pak zcela nevyhnutelně vyplývá, že kromě samotného splácení musíme mít vytvořených několik druhů finančních rezerv a „polštářů“, jak by řekli někteří ekonomové.

Rezerva první je nejen na akontaci (tedy na příspěvek klienta, protože 100% hypotéky už dnes nejsou běžně dostupné), ale hlavně na další výdaje spojené s novým bydlením. Tady nejde jen o výbavu nového bytu, nezbytné úpravy, případně opravy a dodělávky, nákupy byť na první pohled drobností, ale také o náklady na stěhování, právní služby či o dočasné zvýšení výdajů na bydlení vzhledem k nutnosti po určitou dobu obývat dva byty či nepředvídatelná jiná vydání.

Rezerva druhá je pak na samotné splátky a platby služeb – na to se často zapomíná. To, že bydlím ve svém, neznamená, že neplatím za elektřinu, vodu, plyn, ale také příspěvky do fondu oprav a další náklady, jen se to už nejmenuje „nájemné“. Přitom ale výše může být podobná. Vždy se může něco přihodit a my musíme umět sáhnout do „prasátka“ a platit dál. TIP: rozumná rezerva je ve výši šesti hypotečních splátek, která se někde úročí, ale zároveň je k dispozici pro téměř okamžité použití (peníze jsou tzv. likvidní). Na pojištění neschopnosti splácet se nelze automaticky spoléhat (více najdete v části „Hra na slepou bábu“), je lepší to mít ve svých rukách.

TIP: třetí rezerva by se měla tvořit kontinuálně a pravidelně po celou dobu bydlení ve svém, byť stačí po malých částkách, a je takovou obdobou fondu oprav.

Porouchat se může i sebedokonalejší stavba či sebelepší vybavení a je užitečnější si opravu či nákup zaplatit, než si na ně půjčovat. A k tomu se náramně hodí čečenské přísloví: „Zbohatne-li moudrý, opraví si dům. Zbohatne-li hlupák, opatří si druhou ženu.“ Buďme raději těmi moudrými.

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!