Kniha Patrika Nachera:
Nekupujte zajíce v pytli a bez peněz do hospody nelez


20. 07. 2016  00:26     Redakce BP     komentáře (0)

STŘEDEČNÍ SERIÁL - KNIHA KONEC FINANČNÍCH NEGRAMOTŮ V ČECHÁCH: Nekupovat zajíce v pytli je přísloví, které k velmi logicky souvisí právě s finanční gramotností. To samé platí i v případě přísloví bez peněz do hospody nelez. 

Kniha Patrika Nachera: Nekupujte zajíce v pytli a bez peněz do hospody nelez




Nekupovat zajíce v pytli – aneb každou statistiku, každý průzkum, studii či analýzu zejména vytvářející pořadí, lze interpretovat takovým způsobem, aby se to hodilo do krámu tomu, kdo ony výsledky prezentuje. Ještě přesněji tomu, kdo průzkum, studii či analýzu zaplatil. Jak řekl klasik: „Nevěřím statistikám, které jsem si sám nezfalšoval.“ Proč zde o tom píšu? Protože průzkumy, analýzy a jejich výsledky jsou dnes velmi frekventovaným a nadmíru efektivním komunikačním obsahem, nástrojem a silným argumentem pro prodej. Ocenění vycházející z průzkumů lze velmi dobře v oblasti PR (public relations – vztahy s veřejností) a mediálně využít. Prezentace prvenství v nějakém testu je daleko efektivnější jako přesvědčovací metoda než obyčejné chlubení a levnější než image reklama. Všimněme si, jak finanční instituce umějí všechny svoje úspěchy hezky prodat – od prezentace na vlastním webu, přes informace pro klienty ve výpisu z účtu, ikonkami na obálce, na produktových letácích a vůbec všech dokumentech, konče billboardy, plakáty, maily a samotnou reklamou, jejímž obsahem jsou právě výsledky průzkumu. Nevnímejme to prosím jen jako kritiku. Vědět, kdo je nejlevnější, nejlepší je naopak užitečné a přínosné. Jde jen o popis reality pro lepší pochopení a o výzvu k střízlivému postoji a ověřování reklamních statistických dat. Nic více, nic méně.

Snad ještě více to platí o různých ekonomických statistikách – inflace, HDP (hrubý domácí produkt), nezaměstnanost. Letem světem. U inflace záleží na tom, co všechno porovnáváme a za jaké období, u nezaměstnanosti je zase podstatná základna, ze které se vypočítává (jestli ze všech lidí v produktivním věku, ze všech práceschopných nebo jen ze zaměstnaných?), a především charakter, kdo ještě spadá do této kategorie (stačí takového člověka jinak označit a již se do těchto statistik nedostane, bude v jiné kolonce), a u HDP mě odjakživa fascinoval způsob a přesnost výpočtu – jak se třeba do něj promítne situace, kdy si svépomocí zvelebíme nemovitost, díky čemuž se zdvojnásobí její hodnota? 

Do hospody bez peněz nelez – aneb nekupujme si věci, na které nemáme. To je tak jednoduchá a logická myšlenka, že k ní nic jiného, rádoby odborné argumenty, dodávat netřeba. Praxe je ovšem zcela odlišná. Dnes je naprosto běžné, že si pořizujeme věci, které nutně nepotřebujeme, za peníze, které nemáme, abychom možná někoho ohromili či zaujali. Kdo ví? Nebo abychom se uspokojili věcmi, které použijeme jen párkrát. Ruku na srdce, jak často používáme například všechny ty kuchyňské roboty a další přístroje v domácnosti? To schéma je jasné – jak utrácíme (míněno zbytečně, proto jsem nepoužil slovo „nakupujeme“), tak se zadlužujeme, jak se zadlužujeme, tak (někteří) více pracujeme, jak více pracujeme, tak více vyděláváme, jak více vyděláváme, tak ale začneme i více utrácet, životní náklady se zvyšují a tak dále a tak dále. Do dluhové spirály se nedostávají výhradně nízko-příjmové kategorie, ale naopak spíše ty středně-příjmové – jejich vyšším výdělkům odpovídá i vyšší životní standard a tomu odpovídající náklady. A pokud příjmy, byť dočasně, poklesnou, ukazuje se, že je těžší se vzdát určité úrovně života (více u přísloví „Jednou jsi dole, jednou nahoře“). Přichází tedy úvěr, a pokud se příjmy nevrátí na původní výši, tak vzápětí i problémy. Robert Kiyosaki nazval tento životní styl „krysím závodem“. Nabízím zde proto velmi aktuální a krutě pravdivé heslo, kterým se ale málokdo dnes řídí: „Bohatý je ten, kdo nemá dluhy“, případně ještě jedno takové poselství o naší skromnosti: „Chceme-li zvětšovat své bohatství, musíme se naučit žít s málem.“ Motivujícím by pro nás v této souvislosti mohlo být i gruzínské přísloví, které nám dává určitou „šanci“ do budoucna: „Bohatství je jako moucha. Někdy na orchideji, někdy na hnoji.“ A když už jsem začal hospodou, tak si dovolím tuto pasáž ukončit trefným „oči by jedly, ale ústa už nemohou“. 

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

NOVOU KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!

Konec negramotů



Kniha Patrika Nachera: Nekupujte zajíce v pytli a bez peněz do hospody nelez

Diskutovat (0)