Letošní výsledky soutěže Zlatá koruna někoho překvapily, někoho ne, každopádně opět potvrdily nastartovaný trend, který nelze ignorovat: V podobných soutěžích čím dál častěji bodují menší banky a finanční nováčci.
Jubilejní ročník soutěže Zlatá koruna, která hodnotí finanční produkty poskytované klientům v České republice, vystavil „velkým“ bankovním domům zajímavé, a – nutno podotknout – nepříliš lichotivé vysvědčení. Ukázalo se totiž, že produkty malých bank válcují osvědčené značky i v kategoriích, které byly dříve považovány za doménu právě velkých bankovních ústavů. Na úspěchy mBank nebo Fio banky jsme si již tak trochu zvykli, což je samozřejmě nijak nesnižuje (naopak!!!), ale dvě medaile pro ZUNO v kategorii Novinka roku, nebo stříbro Air Bank v kategorii účet roku, ukazují, že na bankovním trhu bude, co se konkurence týče, čím dál víc přituhovat. Je navíc nutné brát v potaz i to, že obě banky spustily svůj provoz až v průběhu roku 2011, na první výročí na trhu se teprve připravují, a tudíž svou produktovou nabídku budou ještě rozšiřovat. Ponechme stranou, zda jde skutečně o inovativní produkty, jednoduché a transparentní produkty, nebo jen zajímavě marketingově „prodané“ produkty, které drtí konkurenci, výsledky podobných soutěží nás nutí zamyslet se nad velmi zajímavou otázkou: znamená to, že se na trhu budou odehrávat masivní přesuny klientů k oblíbeným produktům malých bank, ze kterých se následně stanou banky velké?
.
.
Tak jednoduché to zřejmě nebude, a nejen proto, že samotné malé banky deklarují, že o to nestojí. Malým bankám zcela jistě pomáhá, že se mají vůči komu vymezit, proto debata racionálně neznalých bankovních klientů, kteří se jen neradi přemlouvali k zjišťování si (ne)výhodnosti vlastních účtů, natož ke změně banky, dostala nový impulz, který je možné vyjádřit následující zkratkou: „staré banky špatné, nové banky dobré“. A ačkoliv to není všeplatná pravda, ony velké banky na to začínají reagovat. Samotná reakce, ať již jde o úpravu produktů, snížení jejich cen (poplatků), nebo zavedení nových produktů, je z hlediska spotřebitelů velmi pozitivní změnou, která může hypotetické ovládnutí trhu novými bankami znemožnit.
To se zcela jistě týká i dalšího faktoru, a sice zvyšování konkurence. Obecně je český bankovní trh brán jako stabilní a velmi ziskový trh, v sektor – při rozumně nastavených podmínkách – téměř nelze nevydělat. Tvrzení, že na bankovním trhu přibudou další nováčci s dalšími bombastickými nabídkami a s dalšími novinkami, proto nelze označit za spekulaci, ale spíše za jistotu.
.A třetím faktorem, který bude hrát čím dál větší úlohu, je informovanost spotřebitelů. Zatímco dříve platilo, že jakmile banka „získala dušičku“, měla v podstatě vyhráno, protože ochota měnit banku byla i díky byrokratickým omezením a poplatkovým sazebníkům velmi nákladná (čas, peníze), dnes je díky lepšící se finanční gramotnosti i díky kodexu mobility bankovních klientů změna banky mnohem jednodušší. A klienti toho dle posledních čísel využívají. Pokud by tak nějaká z bank měla v interním obchodním plánu záměr: „Získáme co nejvíce klientů na výhodné nabídky, a po čase je začneme dřít z kůže“, měla by jej dvakrát zvážit.
Sečteno a podtrženo: výsledky soutěže zkrátka ukázaly, že český spotřebitel bankovních (finančních) služeb se vyvíjí a je si vědom různé kvality služeb, které za své peníze dostává. A to je dobře.
