Komentář:
Druhý pilíř? Ani nápad!

Připomenu jen první dva, které považuji z uvedených sedmi za nejdůležitější:

.
1. Nemožnost opustit systém je ekonomicky neefektivní. Za takovou cenu (něco jako termínovaný vklad bez možnosti výpovědi na 20 až 40 let) bych požadoval garanci minimálně desetiprocentního ročního zhodnocení, což mi samozřejmě nikdo nedá, a dokonce mi to ani neslíbí (a to už je co říci).

.
2. Nemožnost vybrat si po dosažení důchodového věku peníze najednou považuji buď za provokaci, nebo za poručníkování státu a vychovávání dospělých, jako by to byly děti, jež by všechno hned utratily, a poté natahovaly ruce ke státu. Je něco těžko pochopitelného, že si ani například po 30 letech spoření nemůže člověk svobodně zvolit, zda si chce vybrat všechny peníze najednou nebo jejich část, a to z jakéhokoliv důvodu (zdravotní problémy, rodina, cestování či naopak samostatné individuální investování, zaplacení nutného velkého výdaje a tak dále). Občan si dokonce nebude mít možnost najednou vybrat ani ony dvě procenta, kterými si každý měsíc přispíval přímo, zkrátka se nebude moci tímto způsobem dostat k vlastním penězům.

.

VÍCE O PENZÍCH NALEZNETE ZDE

.
Patrik Nacher svou kritiku II. pilíře shrnuje slovy

• Nicméně z toho ale nevyplývá, že druhý pilíř je jedinou alternativou, jak se na důchod připravit. Rozhodně není. Paradoxně je pak už výhodnější dlouhodobě investovat kupodivu do stejných fondů, dokonce i přes stejné banky, ale s mnohem větší mírou svobody, flexibility a především bez pocitu vazalství.

S jeho závěrem plně souhlasím, rád bych jen upozornil, že kromě výše uvedených důvodů existuje ovšem ještě jeden, podle mého názoru nejpřesvědčivější, proč se druhému pilíři zdaleka vyhnout: je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace. Základní argument, proč tomu tak je, jsem rozebral ve svém blogu Drábkův pilíř na mýtince v LN, zde bych ho rád rozvedl a upřesnil s použitím informací o podrobnostech současné Důchodové kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí. Na této webové stránce si každý může spočítat, kolik bude jeho důchod, pokud zůstane v průběžném pilíři i pokud se zapojí do pilíře druhého. Z podrobnějších informací na této stránce uvedených připomínám několik nejdůležitějších:

.

• Důchodová kalkulačka poskytuje orientační výpočet budoucího důchodu a jejím základním cílem je porovnání výše důchodu pro účastníky, kteří se nezapojí nebo zapojí do II. pilíře. Má tak informovat pro koho a za jakých podmínek je výhodná účast ve II. pilíři.

• Příjmem se rozumí měsíční mzda v roce 2010. Předpokladem pak je, že současná úroveň výdělku zadavatele výpočtu poroste v budoucnu (až do důchodu) stejně jako průměrná mzda v ekonomice.

• Výnos penzijního fondu je uvažován v nominálních hodnotách, tedy bez očištění o inflaci. Inflace je uvažována ve výši 2 %.

• Kalkulačka budoucí důchod přepočítá tak, aby výsledný důchod odpovídal cenám a mzdám roku 2010.

• Doživotní důchod je vypočten tak, že odpovídá očekávané střední délce dožití v okamžiku přiznání důchodu (tzn. v budoucnu), a to pro každý ročník narození.

• Demografické předpoklady jsou převzaty z demografické prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010

Hned první bod tohoto seznamu přináší nepravdivou informaci, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí budoucí důchodce vědomě klame. Srovnání údajů o očekávaném důchodu v případě, že se účastník zapojí nebo nezapojí do II. pilíře totiž informaci o výhodnosti či nevýhodnosti zapojení do II. pilíře neposkytuje, neboť účastníci II. pilíře budou odvádět na sociální pojištění o 2% své mzdy více (tj. 8,5%), než ti, kteří zůstanou jen v I. pilíři. Smysluplnou informaci o (ne)výhodnosti zapojení do II. pilíře přináší teprve srovnání důchodu při zapojení do II. pilíře s důchodem I. pilíře PLUS prostředky, které by účastník II. pilíře nashromáždil z oněch 2% své mzdy během spořící fáze, kdyby je investoval sám a mimo II. pilíř. Takové srovnání vláda občanům dluží a já se proto tímto textem její dluh pokusím splatit.

Nezbytná trocha čísel

V dalším jako ilustraci proberu podrobně dva typické případy mužů narozených v roce 1980 a 1990, kteří oba vstoupí do II. pilíře v okamžiku jeho zahájení v roce 2013. Podle Důchodové kalkulačky, materiálu MPSV Použitá demografická prognóza a koncept makroekonomického scénáře pro dlouhé období a tabulky Českého statistického úřadu o očekávaném dožití pro tyto případy platí

• ročník 1980, důchod v 67,5 letech, spoření 36 let, očekávané dožití při přiznání důchodu 13,7 let
• ročník 1990, důchod v 69,2 letech, spoření 47 let, očekávané dožití při přiznání důchodu 12,5 let

V tabulce jsou shrnuty údaje Důchodové kalkulačky o měsíčních důchodech mužů zmíněných dvou ročníků pro případ, že do II. pilíře nevstoupí (sloupec B) a vstoupí (sloupce C, D, E) a to pro čtyři mzdové kategorie (15 000, 25 000, 40 000 a 97 508 Kč měsíčně) a tři varianty výnosu fondů II. pilíře: 1,5 %, 3,5 % a 5,5 % ročně. Ve sloupcích F, G a H je pro tyto tři výnosové varianty spočten rozdíl mezi celkovým důchodem získanými za 13 let při účasti v II. pilíři a celkovým důchodem za tuto dobu při setrvání jen v I. pilíři.

.

ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK: 7 DŮVODŮ, PROČ NEVSTOUPIT

.
Částky naspořené z 2 % mezd mimo II. pilíř byly spočteny za těchto předpokladů:

• Stejně jako v Kalkulačce, je inflace uvažována ve výši 2 % ročně
• Nominální meziroční růst mezd je předpokládán ve výši 4 % ročně, což odpovídá výše uvedené inflaci plus 2 % reálného růstu. To je méně než v dokumentu MPSV Použitá demografická prognóza a koncept makroekonomického scénáře pro dlouhé období, kde se očekávaný reálný růst mezd pohybuje od 2,8 do 1,8 % ročně.
• Všechna částky naspořené mimo II. pilíř jsou přepočteny na ceny a mzdy roku 2010.
• Spoření probíhá skokově po roce, neboť parametry výpočtu (růst mezd, míra inflace, výnosy) odpovídají ročním průměrům. Pokud bychom výpočet prováděli po měsících, dostali bychom naspořené částky ještě o trochu větší.
• Ve sloupcích J, K a L jsou spočteny celkové sumy nashromážděné za uvedené doby spoření z 2 % mzdy, pokud by je člověk ukládal sám do fondů či termínovaných vkladů stejných tří výnosů nebo dával do slamníku (sloupec I). Ten má sice nulový výnos, ale zato je absolutně likvidní, samozřejmě pokud nám ho někdo neukradne nebo nesežerou myši.
• I slamník je většinou výhodnější

Závěry:

Pro posouzení (ne)výhodnosti vstupu do II. pilíře je třeba srovnávat čísla ve sloupcích J a F, K a G, resp. L a H. Čísla ve všech třech sloupcích F, G, H má samozřejmě smysl srovnávat i se „slamníkovým“ sloupcem I. Z těchto srovnání plyne několik závěrů:

• 1. Záporná hodnota ve sloupci M pro nejnižší mzdovou a výnosovou kategorii znamená, že pro tyto kategorie je účast v II. pilíři zjevně nevýhodná, neboť jejich důchod (měsíční i celkový) by byl nižší než v I. pilíři a to přesto, že by odváděli na sociální pojištění o 2 % vice než v I. pilíři. Tohoto a jenom tohoto rozdílu se týká tvrzení Důchodové kalkulačky o výhodnosti účasti v II. pilíři.
• 2. Při výnosu fondů do 3,5 % ročně je pro všechny mzdové kategorie (v tabulce žlutě vyznačené) kromě té nevyšší a v případě výnosu 3,5 % výhodnější dávatt 2 % své mzdy do slamníku než do druhého pilíře!!
• 3. Pro všechny mzdové a výnosové kategorie je částka naspořená mimo II. pilíř výrazně větší než částka, o kterou získá účastník II. pilíře během 13 na důchodu více než ten, který do něj nevstoupí. Podíly těchto dvou částek, uvedené ve sloupcích M. N a O jsou výrazně větší než 1 a klesají s růstem výnosu a mzdy. Jejich rozdíly ovšem naopak při růstu mzdy a výnosu rostou. Vstup do II. pilíře je proto nevýhodný pro všechny mzdové a výnosové kategorie.

Nevýhodnost vstupu do II. pilíře se ještě zvýší, vezmeme-li v úvahu dvě skutečnosti:

• V mém výpočtu použitá očekávané doba dožití cca 13 let platí pro uvedený věk v okamžiku odchodu do důchodu, zatímco pro rozhodnutí o vstupu do II. pilíře je přirozeně rozhodující očekávaná doba dožití v okamžiku, kdy člověk toto rozhodnutí činí, a ta je v obou případech zhruba poloviční. Pro dobu dožití 6-7 let by se podíly ve sloupcích M, N a O zdvojnásobily a nevýhodnost vstupu do II. pilíře dále dramaticky vzrostla.
• Pokud částku naspořenou z 2 % mzdy mimo II. pilíř nový důchodce použije na posílení důchodu z I. pilíře, tj. bude jí čerpat postupně, bude i tato částka dále zhodnocována. Pokud by si například čerstvý důchodce naspořenou částku rozdělil na 13 stejných dílů, měl by po uplynutí 13 let na kontě ještě částku odpovídající zhruba 10% (při výnosu 1,5 %), 20 % (při výnosu 3,5 %), resp. 33 % (při výnosu 5,5 %) naspořené částky.

Pilíř bláznů

Závěr je tedy jasný a jednoznačný: II. pilíř je vhodný jen pro ty, kdo jsou rozhodnuti věnovat své peníze penzijním fondům místo, aby je použili daleko lépe podle svého vlastního rozhodnutí. Jsem zvědav, kolik jich bude.

.

OHODNOŤTE VAŠI BANKU