PROFI darovací smlouvu s návrhem na vklad, návodem na vyřízení, poradenstvím a zárukou za garantovanou cenu 2900 korun (kterou platíte až po zpracování a obdržení dokumentů) objednáte velmi snadno použitím krátkého formuláře ZDE! nebo zasláním potřebných informací ke zpracování:
- celá jména, rodná čísla a adresy trvalého bydliště dárce a obdarovaného,
- číslo popisné domu, číslo bytu nebo číslo pozemku a adresu, kde se nemovitost nachází nebo číslo listu vlastnictví (LV) a katastrální území nebo přiložením scanu listu vlastnictví,
- popis příbuzenského vztahu mezi dárcem a obdarovaným,
- zda se bude zřizovat věcné břemeno užívání pro dárce či nikoliv
na mail advokátní kanceláře: ProfiPravnik@gmail.com, případně můžete předem zaslat na tento mail svůj dotaz, na který obratem odpovíme nebo potvrdíme objednávku. Dokumenty jsou zpracovány nejpozději do tří dnů od objednání s garancí bezproblémového vkladu do katastru nemovitostí. Veškerý postup podání na katastr popisujeme v přehledném návodu, který je součástí služby PROFI darovací smlouva.
Dokumenty pro vás zpracovává internetová advokátní kancelář Mgr. Miroslava Zemana, ProfiPravnik.cz, zapsaná a registrovaná u České advokátní komory pod ev.č. 13197.
Chyba v darovací nebo kupní smlouvě při darování nemovitosti se od roku 2020 prodraží
Zpracováváte si darovací nebo kupní smlouvu sami, nebo používáte vzory stažené z internetu? Pak vězte, že s rokem 2020 se vám tento postup může výrazně prodražit o tisíce korun. Chyba v darovací nebo kupní smlouvě či malá nepozornost vede k zamítnutí návrhu a nutnosti zaplatit znovu 2000 korun za poplatek.
Darovací smlouva svépomocí? Více než třetinová pravděpodobnost zamítnutí na katastru
Podíl případů, kdy je řízení na katastrálním úřadu zamítnuto nebo je s ohledem na vady vzato zpět, činí až 6 procent. Pokud bychom vzali podíl zamítnutých řízení nebo zpětvzetí u darovacích či kupních smluv, které si lidé zpracovávají svépomocí, činil by tento podíl dokonce až 36 procent. Pokud si lidé zpracovávají tak důležité dokumenty sami, bez právní znalosti věci a okolností, mají více než 30procentní šanci, že katastr návrh na vklad zamítne.
Zpracování darovací smlouvy advokátem. Jistota vkladu
Pokud svěříte zpracování darovací nebo kupní smlouvy advokátovi, výrazně vzroste pravděpodobnost, že dojde k bezproblémovému vkladu do katastru nemovitostí na téměř 95 procent. Navíc v případě problémů je advokát povinen věc s katastrálním úřadem dořešit tak, aby mohl vklad vlastnického práva, nebo věcného břemene-služebnosti nakonec proběhnout.
Pokud si zpracováváte darovací nebo kupní smlouvu svépomocí a dojde k zamítnutí návrhu na vklad do katastru nemovitostí, pak přijdete o poplatek 2000 korun, a další 2000 korun musíte nově zaplatit. Vaše náklady tak vzrostou na 4 000 korun. Kromě toho nemáte jistotu, že jste připravili svépomocí kvalitní darovací nebo kupní smlouvu, která má všechny potřebné náležitosti i potřebná ustanovení k tomu, aby nemohla být smlouva v budoucnu napadena či zpochybněna. ´
Kvalitní úprava a zpracování darovací nebo kupní smlouvy také ovlivní, zda vás finanční úřad vyzve k prokázání skutečností pro osvobození od daně z příjmu z darování nemovitosti či nikoliv. Pokud totiž zapomenete uvést ustanovení o osvobození a o stupni příbuzenského vztahu dárce a obdarovaného, pak se zbytečně vystavujete dalším, zbytečným povinnostem a vyřizování na finančním úřadě, kterému jste se mohli jinak bez problémů vyhnout.
Paragraf § 2055 Nového občanského zákoníku NOZ
Začneme tedy již zmíněným paragrafem § 2055. V něm se popisuje základní charakteristika a účel darovací smlouvy. Konkrétně se tak dozvíme "Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá."
Základním znakem darovací smlouvy je tak i dle nového občanského zákoníku bezplatnost. Pokud by darovací smlouva nebyla bezplatná nemohlo by se jednat o darovací smlouvu i kdyby se na tom obě strany dohodly. Toto ustanovení a jeho dodržování je vyžadováno novým občanským zákoníkem povinně. Další povinnou náležitostí darovací smlouvy je i dle ustanovení tohoto paragrafu závazný projev vůle obdarovaného dar - nemovitost do svého vlastnictví přijmout. Nelze totiž něco darovat obdarovanému proti jeho vůli, nebo bez jeho výslovného schválení.
Paragraf § 2056 Nového občanského zákoníku NOZ
Následuje paragraf § 2056 v němž se dozvíme že:
"Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru."
Jeden ze zajímavých paragrafů s nímž moc klientů neumí zacházet, nebo si vůbec nedokážou představit, k čemu ho mohou využít. Paragraf představuje nebo popisuje závaznost slíbení daru. Tedy pokud někdo dar slíbí darovat, měl by toto dodržet. Pokud však dárce svůj slib nedodrží, může se obdarovaný domáhat škody, která mu tímto slibem vznikla. Dáme si jeden příklad. Dárce vám slíbí darovat byt, aby jste mohli lépe bydlet k určitému datu. Vy opustíte svůj bývalý byt v domnění, že vám dárce svůj byt nakonec daruje, to se ale nestane. Vy se tak dostanete do bytové tísně a musíte urychleně a nákladně svůj stav řešit. Po dárci, který svůj slib darování porušil můžete jako poškození požadovat úhradu nákladů, které jste vynaložili v souvislosti s nesplněným slibem dárce, tedy například navýšení nájemného, stěhovací náklady, například i náklady na zpracování darovací smlouvy apod.
Paragraf § 2057 Nového občanského zákoníku NOZ
Následuje velmi důležitý paragraf § 2057 v němž se dozvíte, že:
"Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.
Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení."
Jak si tedy zmíněné ustanovení vyložit? Veřejným seznamem se rozumí evidence katastru nemovitostí. Tedy věc zapsaná ve veřejném seznamu bude typicky nemovitost, tedy dům, byt, nebo pozemek. Pokud tedy darujete nebo přijímáte do vlastnictví nemovitost darem, musí mít darovací smlouva výlučně písemnou formu. Nelze tedy darovat nemovitost jinak, než písemnou darovací smlouvou. Pokud by mělo být darování nemovitosti realizováno jinak než písemnou smlouvou, jednalo by se o absolutní neplatnost takového ujednání.
Druhý odstavec stejného paragrafu pak upravuje darování movitých věcí, kdy je písemná darovací smlouva vyžadována vždy, když nedojde k odevzdání darované věci ihned ve chvíli, kdy vám dárce darování slíbí a na místě zrealizuje. Tedy pokud budete darovat někomu rádio, tak se s kamarádem domluvíte, že mu ho dáte a rádio mu také hned předáte do jeho rukou. Tím nemusíte nechávat zpracovávat písemnou darovací smlouvu. Pokud se ale s kamarádem domluvíte, že mu rádio přinesete do týdne, měl by obdarovaný kamarád požadovat podpis darovací smlouvy, jinak by nemohl vydání rádia právně požadovat.
Paragraf § 2058 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2058 není moc využívaný, ani nijak zvlášť použitelný, tedy jedná se spíše o teoretické ustanovení, ale i tak si ho zde představíme.
"Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Darování věci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věc nabýt."
Stav, kdy by někdo daroval paušálně všechen svůj majetek se stává skutečně jen výlučně. Převod či odkaz celého majetku je spíše doménou závětí a podobných úkonů. Pokud tedy bude chtít dárce darovat všechen svůj majetek obdarovanému, může to na základě tohoto paragrafu učinit. Paragraf 2058 dokonce připouští i darování budoucího majetku dárce. Tedy jedná se o určitou spekulativní skutečnost, která může a nemusí nastat. V takovém případě však nový občanský zákoník požaduje, aby pro platnost této darovací smlouvy, nepřesahoval rozsah takového darování více než polovinu takového majetku. Chrání se tak především práva obdarovaného ve chvíli, kdy by dárce nebyl schopen svému slibu a závazku z darovací smlouvy dostát.
Obdobně platí i ustanovení druhého odstavce tohoto paragrafu. To říká, že dárce může darovat i věc, kterou nemá. V darovací smlouvě s obdarovaným se však musí zavázat, že tuto věc v budoucnu nabude. Jinak by se jednalo o neplatnou darovací smlouvu a neplatné darování ve smyslu, že nikdo nemůže darovat něco co ve skutečnosti nemá. Výjimkou jsou pouze případy, kdy dárce může důvodně očekávat, že se stane vlastníkem nějaké věci, tedy v našem případě budovy či pozemku nebo bytu a bude tedy moci tento majetek darovat obdarovanému.
Paragraf § 2059 Nového občanského zákoníku NOZ
Velmi zajímavým je ustanovení paragrafu § 2059 nového občanského zákoníku. Tento paragraf říká:
"Zavázal-li se dárce odevzdat dar po uzavření smlouvy, může od smlouvy odstoupit a odevzdání daru odepřít, změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že by plnění podle smlouvy vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění dárcovy vyživovací povinnosti. Odevzdal-li již dárce část daru, může od smlouvy odstoupit jen ohledně toho, co dosud nesplnil."
Toto ustanovení lze vyložit tak, že dárce sice může uzavřít darovací smlouvu s tím, že mu věc předá reálně po podpisu smlouvy. Pokud se však v průběhu této doby změní poměry dárce tak, že by si předáním a realizací darování způsobil ohrožení své výživy, tedy své sociální a finanční situace, nebo plnění jeho vyživovací povinnosti k jiným osobám, nemusí převod věci dle darovací smlouvy realizovat. Tyto důvody jsou také důvody pro vrácení daru ze strany obdarovaného. To je změna oproti starému občanskému zákoníku, který s možností vrácení daru spojoval jen projevy obdarovaného vůči dárci, které jsou v rozporu s dobrými mravy a morálkou. Nový občanský zákoník tak přináší i důvod pro vrácení daru, kterým je ohrožení či narušení výživy dárce, tedy hmotnou nouzi.
Pokud však dárce už část daru předal obdarovanému, nemůže požadovat bezdůvodné vrácení této části zpět, ale může pouze odepřít předání té části, kterou dosud nepředal.
Paragraf § 2061 Nového občanského zákoníku NOZ
Budeme pokračovat paragrafem § 2061, který upravuje:
"Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany."
Krátké, ale trochu komplikované ustanovení, které neumí klienti většinou sami aplikovat, nebo použít. Ustanovení tohoto paragrafu říká a připouští, že dárci si mohou darovat i vzájemně. Například jeden dárce daruje obdarovanému pozemek pro stavbu domu a obdarovaný v roli dárce zase daruje druhému dárci svůj byt. Tím, že sám nový občanský zákoník umožňuje vzájemné darování jako legální a tedy nepovažuje tuto formu za skrytou kupní či směnnou smlouvu, má v tomto případě fungovat a platit na vzájemná darování ustanovení o osvobození od daně z příjmu. V takovémto případě se však za vzájemné darování považuje pouze ta hodnota, o kterou jedno z plnění překračuje plnění druhého.
Nejlépe si to ukážeme na praktickém případě. Dárce daruje obdarovanému byt v hodnotě 1 milion korun a obdarovaný daruje dárci pozemek v hodnotě 500 tisíc korun. Za darování je považována výlučně hodnota 500 tisíc korun o kterou byt přesahuje hodnotu pozemku. Dárce tak daruje obdarovanému byt, kdy ale hodnota takto darovaná činí pouze 500 tisíc korun, nikoliv tedy celý milion. Zbytek vzájemné hodnoty, tedy výměna bytu a pozemku co do hodnoty 500 tisíc korun se za darování nepovažuje a jednalo by se tedy o směnnou smlouvu.
Paragraf § 2062 Nového občanského zákoníku NOZ
Velmi důležitým je v novém občanském zákoníku i paragraf § 2062, který stanovuje:
"Zaváže-li se dárce obdarovaného pravidelně podporovat, přechází právo na podporu i povinnost k podpoře na dědice dárce a obdarovaného, jen pokud to bylo výslovně ujednáno."
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že předmětem darování, tedy darem nemusí být jen nemovitost, nebo běžná věc na kterou si můžete sáhnout, ale také nějaká finanční podpora, nebo podpora v podobě péče o dárce apod. Z ustanovení také vyplývá, že automaticky právo na podporu, ať už finanční či v podobě péče, nepřechází na dědice dárce a obdarovaného, s výjimkou případů, kdy si to smluvní strany sjednají. Prakticky řečeno, pokud se zavážete jako obdarovaní, že budete poskytovat starému dárci péči, například mu doma uklízet a vozit mu jídlo, pak na takovou podporu nemá logicky právo například vnuk dárce, který se stane dědicem tohoto dárce. Bylo by úsměvné, aby jste jezdili uklízet a vozit jídlo dvacetiletému muži, který se o sebe může postarat zcela sám a na darování se navíc nijak nepodílel.
Paragraf § 2063 Nového občanského zákoníku NOZ
Tím se dostáváme k úplné novince nového občanského zákoníku upravenou v paragrafu § 2063. Jedná se o darování pro případ smrti.
"Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Tím není dotčen § 2057."
Nový občanský zákoník umožnil darování nemovitosti či jiné věci pro případ své smrti. Je to formulováno trošku komplikovaně, ale účel je zřejmý. Podmínka daru zní, že obdarovaný dárce přežije a má se jednat o odkaz. Tedy obdarovanému daruji jako dárce svůj dům, pokud mě obdarovaný přežije. Ve chvíli, kdy dárce zemře, může obdarovaný po splnění podmínky a s doložením úmrtního listu dárce podat návrh na vklad svého vlastnického práva dle darovací smlouvy pro případ smrt do katastru nemovitostí. Aby se jednalo o darovací smlouvu pro případ smrti, musí obdarovaný dar přijmout a dárce se musí v darovací smlouvě, nebo jiné listině, výslovně vzdát práva na odvolání daru.
Paragraf § 2064 Nového občanského zákoníku NOZ
A následuje paragraf § 2064, který říká:
"Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil.
Je-li splnění příkazu ve veřejném zájmu, může splnění příkazu po dárcově smrti požadovat také příslušný orgán veřejné moci nebo právnická osoba oprávněná takový zájem hájit."
Uvedené ustanovení zavádí do možností darovacích smluv vkládat i tzv. příkazy, tedy podmínky darování. Nový občanský zákoník přitom uvádí, že pro požadování splnění podmínky musí dárce před tímto vyžadováním již sám plnit. Prakticky řečeno, musí dárce darování realizovat, aby mohl vyžadovat splnění podmínek darování. Další odstavec pak stanoví, že plnění příkazu ze strany obdarovaného může pokračovat i po smrti dárce, pokud je to ve veřejném zájmu. Ale to se jedná spíše jen o teoretické a málo využitelné ustanovení se kterým se v drtivé většině nikdy nesetkáte.
Paragraf § 2065 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2065 je spíše ustanovením technickým.
"Daruje-li někdo vědomě cizí věc a zatají-li to obdarovanému, nahradí škodu, která z toho vznikne. Dárce škodu obdarovanému nahradí i v případě, že škoda vznikla z vady darované věci, pokud dárce o vadě věděl a obdarovaného na ni neupozornil. V těchto případech může obdarovaný také od smlouvy odstoupit a dar vrátit."
V podstatě se říká, že pokud dárce daruje obdarovanému věc, která mu nepatří a nepatřila, tak má obdarovanému nahradit škodu, kterou mu tímto zamlčením podstatné skutečnosti způsobil. Prakticky půjde o případ, kdy se dárce nějaké věci zmocní, ačkoliv k této věci nemá žádné vlastnické právo ani jiný důvod pro možnost darování této věci. V takovém případě musí obdarovaný věc vrátit oprávněnému vlastníkovi. Obdarovaný pak má pouze právo a nárok požadovat na dárci, který ho v podstatě podvedl, aby mu nahradil způsobenou škody a zbytečné výdaje na celou nepříjemnou záležitosti.
Paragraf § 2066 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2066 upravuje možnost darování osobám s omezenou svéprávností.
"Osoba omezená ve svéprávnosti je způsobilá darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý."
I osoba omezená ve svéprávnosti tak může za určitých podmínek přijmout dar, nebo dar realizovat jako dárce. Musí však být splněny v zákoně uvedené podmínky. Tou hlavní podmínkou je, že dar který buď daruje, nebo dar přijímá osoba s omezenou svéprávností musí být malé hodnoty, nebo dar, který je vzhledem k okolnostem obvyklý. Typicky se bude jednat o dar movitých věcí přiměřené hodnoty. Určitě tak nebude moci být předmětem darování nějaká nemovitost. V takovém případě by totiž musel k darování takové hodnotné věci dát souhlas soud.
Paragraf § 2067 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2067 je paragrafem, který omezuje možnosti darování v případě jednoho konkrétního případu, který se však velmi často dříve zneužíval.
"Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby.
Odstavec 1 se nepoužije, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou."
Nový občanský zákoník výslovně považuje za neplatné darovací smlouvy, v tomto případě hlavně k darování nemovitostí, které by převáděly vlastnické právo na provozovatele zařízení zdravotnické nebo sociální služby, nebo osoby, které jsou v takovém zařízení zaměstnány v takovém zařízení a to od osoby jako dárce, která se v tomto zařízení léčí, nebo jinak přijímá služby tohoto zařízení.
V praxi se totiž velmi často stávalo, že právo darování nemovitosti bylo velmi často zneužíváno pracovníky těchto zařízení, kde se léčily osoby staré či zdravotně postižené a které byly velmi vděčné za péči tohoto zařízení, nebo konkrétním zaměstnancům, kteří se o ně starali a byly náchylní se těmto lidem odvděčit. Tento vděk byl často projevován právě převodem věcí, které už dárce jako stará osoba odkázaná na péči už nepotřebovala a touto věcí byla velmi často i nemovitost, tedy byt nebo dokonce dům, kde dárce předtím bydlel.
Paragraf § 2068 Nového občanského zákoníku NOZ
Velmi důležité jsou pak následující paragrafy § počínaje § 2068, které upravují podmínky odvolání daru.
"Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.
Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce."
Jedná se o zcela nové ustanovení nového občanského zákoníku, které ve starém občanském zákoníku vůbec nefigurovalo. Dárce tak získává další možnost či právo odvolání daru a to pro nouzi. Důležité na tomto ustanovení je, že v drtivé většině případů se v případě nouze dárce, nebude jednat o automatické vrácení celého daru, ale o nárok na úhradu podpory, jako výživného v rozsahu, v jakém je toho pro zajištění výživy dárce potřeba. Obdarovaný by tak v případě nouze dárce musel dárci poskytovat určitou podporu, aby se dostal dárce právě z uvedené sociální tísně.
Paragraf § 2069 Nového občanského zákoníku NOZ
Výše uvedené základní ustanovení o možnosti odvolání daru z důvodu nouze rozvíjí, resp. doplňuje paragraf § 2069, který říká:
"Bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného."
Toto ustanovení tak upravuje případ kdy je obdarovaných osob více a v jaké poměru či formě se tak mají o dárce postarat a poskytnout mu příslušnou podporu. Největší díl povinností přitom nese obdarovaný, který byl obdarován tímto dárcem později.
Paragraf § 2070 Nového občanského zákoníku NOZ
V paragrafu § 2070 se pak dozvíme, že:
"Právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědice. Leč neuplatní-li dárce své právo, má ten, komu je dárce podle zákona povinen výživou, právo požadovat za stejných podmínek, aby mu obdarovaný doplnil to, čeho mu dárce nemůže poskytnout."
Tento paragraf právo na odvolání daru do určité míry omezuje. A to ve smyslu, že dar nepřechází na dárcovy dědice. Výjimku tvoří pouze případ, kdy dárce neuplatní z vlastní vůle nárok na podporu od obdarovaného a tím zapříčiní skutečnost, že nemůže řádně poskytnout výživu osobě ke které je povinen, typicky se jedná o zletilé či nezletilé dítě. V takovém případě pak může tento nárok na podporu od obdarovaného uplatnit právě osoba, ke které má tento dárce uvedenou vyživovací povinnost.
Paragraf § 2071 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2071 pak dále omezuje právo dárce na odvolání daru z důvodu nouze a to takto:
"Právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti."
Toto ustanovení chrání obdarovaného před neodpovědným chováním dárce. Obdarovaný nemá povinnost poskytovat dárci podporu absolutně. Toto právo je pouze tehdy, když si dárce nouzi nezpůsobil z důvodu svého lehkovážného či úmyslného chování. Tedy sám fakt, že se dárce dostal do sociální nouze není automatickým důvodem pro povinnost obdarovaného se o dárce postarat a poskytnout mu podporu či výživu. I v takovém případě je nutné zkoumat, zda si tento stav dárce sám nezavinil.
Paragraf § 2072 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2072 pak upravuje odvolání daru ze strany dárce pro nevděk obdarovaného.
"Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké."
Odvolání daru pro nevděk je druhou možností, kterou se může dárce domáhat vrácení daru od obdarovaného. Nevděk je přitom velmi spornou kapitolou, která je značně subjektivní a neurčitá. Existují sice různé judikáty soudů, které se odvoláním daru pro nevděk obdarovaného zabývaly. Nicméně každý případ je tak unikátní a speciální, že lze jen velmi těžko uplatnit na posuzování tohoto prohřešku jakákoliv obecná pravidla. Vrácení daru ze strany dárce se realizuje formou odstoupení od darovací smlouvy. Dárce nese důkazní břemeno a musí porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného beze sporu prokázat. Další fází je, že toto porušení dobrých mravů musí být takové intenzity a síly, že odůvodní možnost vrácení daru dárci a tedy znamená poměrně razantní zásad do vlastnického práva obdarovaného.
Paragraf § 2073 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2073 pak doplňuje výše uvedené ustanovení takto:
"Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem."
S tímto ustanovením nejsou spojena žádná práva ani povinnosti. Jedná se pouze o hodnotící a odůvodňující ustanovení. Zákon tedy v tomto případě deklaruje důvodu odvolání daru a tím je, že obdarovaný, který je nevděčný se stává nepoctivým držitelem, což zakládá právo dárce od darovací smlouvy odstoupit.
Paragraf § 2074 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 2074 určuje práva dědiců z práva na odvolání daru z důvodu nevděku obdarovaného.
"Právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc."
Jak už bylo uvedeno výše právo na odvolání daru se automaticky nedědí. Výjimkou je však skutečnost upravená v tomto paragrafu, kdy obdarovaný zabrání dárci v odvolání daru, nebo pokud nemohl odvolání daru učinit dárce v době svého života z důvodu vyšší moci. Typicky například z důvodu svého zdravotního postižení, ztráty dokumentace apod.
Paragraf § 2075 Nového občanského zákoníku NOZ
A následuje poslední důležitý paragraf § 2075, který zakončuje naší cestu po úpravách darovací smlouvy na nemovitosti po cestách nového občanského zákoníku.
"Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne."
Toto ustanovení omezuje právo dárce na odstoupení od darovací smlouvy, tedy jinak řečeno na odvolání daru. Toto omezení má znaky promlčení práva na odvolání daru. Dárce tedy může odvolat dar pouze do jednoho roku od chvíle, kdy mu obdarovaný ublížil naposledy. Stávají se však případy, kdy se dárce o chování obdarovaného dozví později. Například ho obdarovaný hrubým způsobem pomlouvá a dárce se o tom dozví se zpožděním. V takovém případě začíná běžet roční lhůta od doby, kdy se dárce o chování obdarovaného, které je v rozporu s dobrými mravy dozvěděl. V případě, že má možnost odvolání daru realizovat dědic dárce, pak má toto právo pouze do jednoho roku od doby kdy se o důvodu dozvěděl.
GARANTEM A PARTNEREM OBSAHU JE ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ PROFIPRAVNIK.CZ