Komentář Swiss Life:
Rekordní objem peněz v podílových fondech ukazuje, že Češi se stále jen pomalu učí investovat

Investování ztrácí nálepku něčeho exotického a nebezpečného a stává se u nás, koneckonců jako v každé civilizované zemi, normální.

Oproti loňskému roku činil nárůst majetku domácností ve fondech 41 miliard Kč. Část jsou nově zainvestované peníze, část je zhodnocení již dříve vložených peněz dané příznivým vývojem kapitálového trhu za poslední rok. Pro dokreslení situace uveďme, že struktura úspor domácností se příliš nemění. I nadále dominují bankovní vklady. Podílové fondy tak obsáhnou přibližně 10 % celkových úspor domácností.

Z tohoto úhlu pohledu pak rekordní číslo 354 miliard trochu ztrácí na lesku. Je totiž ve skutečnosti velmi nízké. České domácnosti nepřistupují příliš zodpovědně k dlouhodobému budování kapitálu, na které jsou právě podílové fondy ideálním nástrojem. Určitý finanční polštář však v budoucnu bude, jak je dnes již zcela patrné, nezbytný k udržení důstojného standardu života běžného občana ve stáří.

Jako důkaz nezodpovědnosti může sloužit údaj o přílivu peněz do sázek a loterijních her. Do snu o rychlém zbohatnutí Češi loni „zainvestovali“ zhruba 150 miliard Kč. Při 30 miliardách vyplacených výher to tvoří 80% ztrátu peněz. Jen pro srovnání, evropské i americké akciové trhy v roce 2016 přinesly svým investorům přes 10 % zisku.

Výše uvedená čísla svědčí o tom, že investovat se sice učíme, ale jde nám to pomalu. Přitom čas je bohužel při tvorbě kapitálu to nejdůležitější a každé váhání stojí peníze. Uveďme si to na jednoduchém příkladu. Pokud by se dnešní třicetiletý pracující s průměrnou českou mzdou rozhodl, že v důchodu bude chtít mít stejný příjem jako dnes (a tedy stejný životní standard), musí si připravit takovou finanční rezervu, která mu dovolí měsíčně v důchodu čerpat rentu přibližně 10 tisíc korun (dejme tomu po dobu 20 let). Díky tomu, že do důchodu mu zbývá ještě 38 let, stačí mu pro splnění tohoto nelehkého cíle začít dnes investovat 1 200 Kč měsíčně. Což není nijak závratná částka.

Pokud by ke stejnému rozhodnutí došel padesátník, bude již potřebovat něco přes 7 000 měsíčně. A to už rodinný rozpočet zatíží citelněji. Důchod přitom není něco, z čeho bychom měli mít nutně obavy. Příklady z vyspělých zemí nám ukazují, že i v pokročilém věku se dá žít velmi kvalitní život. Je však na zodpovědnosti každého, aby si již během produktivního věku tuto kvalitu zajistil.