Kontokorent vs. kreditka. Který úvěr je výhodnější?

I v současné ekonomické situaci patří kreditní karty a možnost povoleného přečerpání účtu (kontokorent), mezi často používané bankovní produkty. Jaká jsou specifika obou a kdy který zvolit? Oba druhy úvěrů slouží zejména pro krátkodobé překlenutí období, ve kterém se lidem nedostávají peníze na nákupy. Kontokorenty mívají nižší úroky - od 15 do 20 procent. Kreditní karty pak spíše okolo 20 procent. Oba produkty se liší tím, jak by se měly správně využívat. "Kontokorent je vhodný jako finanční rezerva pro běžné výdaje, kreditní karta se hodí hlavně klientům, kteří dluh na kartě dokáží zaplatit v bezúročném období," vysvětluje Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.

Kontokorent

Možnost vyčerpat z účtu i několikanásobek měsíčních příjmů, je častou součástí běžných osobních účtů. Zákazníci, kteří využívají nejrůznější balíčky služeb, mají kontokorent často v ceně. A protože je tento úvěr většinou spojený s účtem, na který chodí lidem výplata, jsou banky poměrně štědré. Běžná výše kontokorentu se pohybuje kolem 1,5násobku měsíčních příjmů zákazníka, postupem času banky mohou úvěrový rámec zvyšovat. Největší výhodou kontokorentu je, že peníze z něj lze použít při platbách platební kartou i pro výběr z bankomatu bez postihů. Příjemná je také skutečnost, že úroky platí zákazník pouze za dny, kdy do kontokorentu sáhnul. Pokud je většinu měsíce v plusu a před výplatou si "vypůjčí" několik tisíc, úroky se budou pohybovat v řádu korun nebo desítek korun, přestože se roční úroková sazba pohybuje mezi 15 a 20 procenty. Ideální přitom je, aby kontokorent nepřesáhl výši pravidelných měsíčních příjmů. To znamená, že zákazník každý měsíc kontokorent splatí. Rizik spojených s kontokorentem není mnoho. Tím největším je situace, kdy zákazník nesplní povinnost splatit v termínu, obvykle jednou ročně, celou půjčenou částku. U většiny bank stačí, když je klient na svém účtu "v plusu" i jen jeden den, rok od zahájení čerpání úvěru. Pokud v daný den není na účtu dostatek peněz, banka ho zablokuje. Zákazník nemůže vybírat peníze, neodejdou ani nastavené pravidelné měsíční platby nebo SIPO. "Zapomenul jsem doplatit kontokorent a jen na penále za neuskutečněné platby z tohoto účtu jsem přišel o několik tisíc korun," vzpomíná podnikatel Michal Čermák z Prahy. Navíc i samotný kontokorent začne bankovní dům úročit sankčními úroky, které se pohybují mezi 20 a 30 procenty. Poplatky za zaslání upomínek potom dosahují stokorunových částek.

Kreditní karta

Banky ji propagují jako ideální nástroj pro nakupování. Zejména Česká spořitelna se svou Chytrou kartou vzbuzuje představu, že nákupy elektroniky či vybavení domácnosti je výhodné platit kreditní kartou. "Kreditní karta by neměla sloužit jako rezerva na horší časy. Její výhoda spočívá v tom, že nabídne slevy u obchodních partnerů nebo pojištění proti poškození zboží při převozu domů," říká Pavla Langová z tiskového oddělení České spořitelny. Pravdu má ale pouze částečně. Kreditní karta se vyplatí jen zákazníkům, kteří s tímto typem úvěru umí pracovat a vždy zaplatí celou dlužnou částku v bezúročném období, které u některých typů karet dosahuje i dvou měsíců. Jako lákadlo působí i obvyklé bezplatné vedení kreditní karty v prvním roce od jejího vydání. V dalším období už zákazník většinou platí několik set korun ročně. Banky však mohou poplatky odpustit, pokud zákazník prostřednictvím kreditní karty utratí dost peněz. Objem financí, které banky prostřednictvím kreditních karet nabízejí, bývá zpočátku nižší než u kontokorentu. Obvyklé je ale postupné navyšování podle toho, jak často zákazník kreditku používá. "Před pěti lety jsem na kreditce měl dostupných 20 tisíc, naposledy mi ale banka nabízela zvýšení až na 80 tisíc korun," říká Roman Novák z Mělníka. Další výhody nabízí zákazníkům takzvané cobrandové kreditní karty, které banky nabízejí ve spolupráci s jinými firmami, například mobilními operátory. Kreditní karta T-Mobile vydávaná Komerční bankou nabízí možnost získat bezúročné období až 76 dní a úrok začínající na 10,68 procenta. Tak výhodnou sazbu ale využijí pouze zákazníci, kteří si takto půjčí více než 100 000 korun. Naopak klienti, kteří prostřednictvím kreditní karty utratí jen deset tisíc korun, zaplatí úroky ve výši 22,68 procenta ročně. Největší chybou spojenou s používáním kreditní karty je vybírání hotovosti u bankomatu. Při této službě totiž bezúročné období neplatí a úroky ve výši kolem 20 procent naskakují okamžitě. Dalším rizikem je to, že banky na konec bezúročného období své zákazníky neupozorňují. Cena používání kreditní karty tak nejvíce závisí právě na jejím majiteli. Při nezaplacení alespoň minimální splátky úrok vystoupá až na 30 procent a jen za upomínku si například Komerční banka nechá zaplatit 500 korun.

Úrokové sazby kreditních karet a kontokorentů

*podle typu kreditní karty Zdroj: BANKY  

VÝHODY A NEVÝHODYKontokorent

+ finanční rezerva
+ možnost vybírat z bankomatu bez sankcí
+ automatické splacení z příchozích plateb
- nutnost v konkrétním termínu splatit celou částku
- vysoký úrok
Kreditní karta
+ bezúročné období
+ slevy u obchodníků
- vysoký úrok
- bezúročné období neplatí na výběr z bankomatu
- banka neupozorňuje na končící bezúročné období