Zdroj: iDnes
Datum: 05.04.2006
Název: Levné banky v ČR: nekonají se
Autor: Kateřina Štíchová (iDnes)
Rubrika: finance
Oblast: Internet
Zpracováno: 05.04.2006 15:40:30
Identifikace: ID20060405000010
Text:
Banky před nedávnem ohlásily za minulý rok miliardové zisky a hlavně jejich nárůst o několik procent oproti roku 2004. Zároveň byl však rok 2005 pro banky rokem, kdy se ocitly na mušce
ministerstva financí i klientů, kteří nejsou spokojeni s výší bankovních poplatků. Jak vlastně bitva o poplatky a nejen o ně dopadla?
Na začátku bylo ministerstvo
Ministerstvo financí (MF) 2.června 2005 představilo dokument, který navrhoval změny v bankovním sektoru a chtěl posílit nejen konkurenční prostředí, ale i zlepšit postavení klientů bank v
České republice. Dokument měl být základem pro veřejnou diskusi, do které se vedle České národní banky a bankovního sektoru měly zapojit nejen organizace na ochranu spotřebitele, ale i
široká veřejnost. Ta dostala do konce června možnost vyjádřit se k dané problematice. MF počítalo s tím, že do 30.9. představí vyhodnocení diskuse včetně analýzy nákladů a přínosů i návrhy
opatření.
Po zveřejnění dokumentu nastal velký povyk. Hlavním tématem debaty se stal obtížný přechod klienta od jedné banky k druhé a poplatek, který si většina bank v té době za zrušení účtu
účtovala. MF však mělo na banky i další požadavky. K těm nejzajímavějším patřily: přehledné ceníky služeb, jednodušší produkty se stejnými názvy, zprůhlednění balíčků služeb, možnost
přenositelného čísla účtu z banky do banky, povinnost zveřejňovat nejméně měsíc dopředu změnu sazebníku, vytvořit jednotnou databázi bankovních produktů, kde by si klient mohl porovnat
jejich výhodnost.
Co na to banky?
Padla i silná slova, že pokud banky dobrovolně své služby nepřizpůsobí plánu MF, hodlá jim to ministr nařídit zákony. Banky se bránily prohlášeními, více či méně o návrzích MF debatovaly v
expertní skupině (složené ze zástupců ministerstva a bank a spotřebitelských organizací) a také měnily sazebníky a rušily poplatky. Od srpna 2005 přestali hned tři banky účtovat poplatek za
zrušení účtu (Česká spořitelna, GE Money Bank, Raiffeisenbank) a některé i snižovaly poplatky za transakce (Poštovní spořitelna).
V polovině srpna MF obeslalo banky dokumentem, který měl pomoci oběma stranám v dialogu. Bylo to 88 otázek a banky na ně vypracovaly odpovědi do 30. srpna. V polovině září se sešli zástupci
MF a bankovního sektoru k další debatě. Zástupci bank byli seznámeni s dalším vývojem problému a s tématy, které by měla zpracovat Česká bankovní asociace (ČBA), která se ujala role mluvčí
bankovního sektoru.
Témata k projednání, na kterých se shodly MF a ČBA:
* Kodex práv klientů
* Pravidla pro rychlejší, levnější a transparentnější přechod klienta mezi bankami
* Zpřístupnění aktuálních a historických ceníků
* Vedení jednotné databáze ceníků a umožnění práce s touto databází
* Pravidla pro informování veřejnosti o změnách ceníků
* Zvýšení povědomí klientů o zpracovávaných osobních údajích
* Pravidla přijímání a implementace evropských a světových standardů a doporučení
* Garanci výhodnosti balíčků oproti samostatně pořízeným jednotlivým produktům
V říjnu oznámil ministr financí návrh řešení zlepšení postavení bankovního klienta. MF navrhovalo legislativní změny v několika oblastech. Čekalo se na vyjádření ČBA a MF žádalo záruky, že
banky přistoupí na dohodu a budou např. uvádět celkové ceny transakcí, zpřístupní sazebníky a zlepší informování klientů. Jestliže by samoregulace v rámci bankovního sektoru ve výše
jmenovaných i dalších oblastech selhala, chtělo MF situace řešit změnou zákonů.
Dohodneme se? Snad...
K 1. listopadu poslední z velkých bank - ČSOB - odstranila poplatek za zrušení účtu. Banky o sobě dali vědět v polovině listopadu. Prostřednictvím ČBA vydali stanovisko k materiálu MF a na
přelomu listopadu a prosince byl představen i kodex, kterým chtěli upravit svůj vztah ke klientovi. Ke shodě MF a bank však došlo až v druhé prosincovém týdnu. 7.12. se banky a MF dohodly a
podepsaly dohodu o zlepšení postavení bankovních klientů, které budou dodržovat dobrovolně a MF jim to nebude nařizovat zákonem.
Jak banky vstoupily do nového roku?
Například Komerční banka oznámila změnu sazebníku poplatků, ze kterého odstranila velký počet položek již 1.12. 2005 a platit začal od 1.1. 2006. Česká spořitelna představila svůj Kodex
chování vůči klientovi. ČSOB zjednodušila a zpřehlednila od února 2006 sazebník srovnáním položek do tabulek.Ostatní banky změny také začaly ohlašovat několik týdnů dopředu.
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Čtěte - Vyplatí se?
K výrazným slevám u bankovních služeb rozhodně však nedošlo. Jednoduchosti a přehlednosti v poskytovaných službách a produktech se banky snaží dosáhnout různě, dalo by se říci, že se však
klientovi ochotněji věnují, i když se ptá: kolik bude za službu platit. V březnu letošního roku dokonce i GE Money Bank zpřehlednila svůj sazebník poplatků a její klienti již nemusejí
sčítat např. poplatek za výběr hotovosti z bankomatu (výběr + účetní položka).
Debata o bankovních poplatcích dala dokonce podnět ke vzniku webových stránek www.bankovnipoplatky.com, které dodnes přinášejí přehled o dění v bankovním sektoru, ale díky nim mohly tisíce
klientů vyjádřit svůj nesouhlas s poplatkovou politikou bank, nebo zvolit nejabsurdnější bankovní poplatek (kterým se mimochodem stal poplatek za příchozí platby)
Kliente, je to na tobě
Nespokojení klienti tedy mají již několik měsíců možnost změnit banku, kdykoli budou chtít. Poplatek za zrušení účtu lze nyní nalézt pouze u Poštovní spořitelny (200 Kč postžirová konta), a
tak mohou banku měnit dle libosti, neboť ani za rušení trvalých příkazů nebo inkas pomocí kanálů přímého bankcnovtví většinou neúčtují poplatek. K masovému přilévání klientů z banky do
banky však očividně nedochází. I když ještě dnes mnoho klientů není spokojeno se svou bankou. Snaha MF tedy určitě zčeřila vody českého bankovního rybníka, ale pokud klienti nejsou
spokojeni, měli by to dávat finančním ústavům svými aktivitami více najevo.
|