Lidé si nevytváří rezervy na horší časy, zjistil průzkum

Lidé v Čechách si rádi a často stěžují. Ve chvíli, kdyby však mohli, nešetří na horší časy. Rezervy tak vytváří lidé v tuzemsku pouze minimální a spíše nedostačující. Dle nejrůznějších průzkumů a publikací by naspořené rezervy měly ideálně postačovat na pokrytí všech nutných výdajů v případě ztráty zaměstnání či dalších příjmů minimálně na šest měsíců. 

Této hranice však dosahuje jen velmi malá menšina Čechů. Největší podíl Čechů má přitom rezervy pouze na úhradu životních nákladů maximálně na tři měsíce a méně. Podíl těchto lidí činil v roce 2015 48 procent,  zatímco ještě v roce 2012 to bylo méně - 40 procent. Naopak se snížil počet lidí, kteří mají finanční rezervy pokrývající více než tři měsíce výdajů domácnosti. 

Zatímco v roce 1912 činil podíl těchto lidí 60 procent, v roce 2015 se povážlivě snížil na pouhých 52 procenta. Z uvedeného grafu lze vyčíst, že počet lidí s vyšší rezervou se snížil a naopak se zvýšil podíl lidí s rezervou na pouhé tři měsíce výdajů domácnosti. Podíl lidí s rezervou na více než šest měsíců je přitom minimální.

Tyto nelichotivé výsledky svědčí o tom, že se věnujeme aktuální spotřebě před zvyšováním rezerv. Zvyšování rezerv by mělo přitom být především plánované. Každý rok bychom přitom měli své rezervy zvyšovat, vždy alespoň o jeden či dva měsíce. Čím vyšší rezervy, tím větší jistota v případě nenadálé životní události, která nás může připravit o většinu či všechny dosavadní příjmy.

 DALŠÍ INFORMACE O FINANČNÍ GRAMOTNOSTI A VZDĚLÁVÁNÍ NALEZNETE ZDE!