Martin Zika (Peníze.cz)

„Banky se chovají tak, jak jim klienti dovolí“, říká šéfredaktor serveru Peníze.cz Martin Zika v rozhovoru pro www.bankovnipoplatky.com     Dlouhodobě se zabýváte finančním sektorem. Jaké jsou vaše zkušenosti s vývojem bankovních poplatků u nás? Podle mého názoru se banky chovají podle toho, co jim klienti dovolí. Samozřejmě to neplatí absolutně, pokud např. zaměstnavatel zaměstnanci řekne, že mu výplatu v hotovosti nedá, pak mu nejspíš nezbude než si běžný účet založit, přesto že jinak mu k ničemu není. Nicméně si myslím, že tuzemští klienti toho svým bankám dovolovali (a dovolují) docela dost.  Banky navíc mají možnost používat rozličné zbraně. Když např. před lety začaly zavádět tzv. produktové balíčky, podle mého to přineslo především zmatek v bankovních poplatcích, protože vyznat se v nich pak bylo (a je) ještě obtížnější než předtím.   Myslíte si, že vývoj v této věci jde správným směrem? Troufám si tvrdit, že v poslední době se objevují spíše pozitivní signály, především proto, že banky jsou pod větším tlakem. Iniciativa Ministerstva financí způsobila přinejmenším to, že se o problematice bankovních poplatků začalo mluvit, pozitivní vliv mají určitě i aktivity, které vyvíjí např. váš portál, finanční servery, které se tématu věnují atd. Celá věc je ale složitější, určitě nemůže nikdo očekávat, že se banky začnou chovat jinak "jen" kvůli článkům v médiích.   Jak si vysvětlujete, že v ČR jsou poplatky za základní bankovní služby tak vysoké? Je to kombinace několika věcí. Český bankovní klient se zatím chová jinak než klient ve vyspělých zemích. Přestože brbláme, jsme stále velmi loajální klienti, ochota změnit banku je u nás všeobecně nízká. Také jsme velmi konzervativní, což zase souvisí s ochotou zkusit něco jiného. Například nevyužíváme tolik složitější finanční produkty, ze kterých mají banky vyšší zisk - mluvím o různých úvěrových či investičních produktech. Pořád hodně lpíme na klasickém sporožiru, vkladních knížkách či termínovaných účtech. A to je trochu začarovaný kruh, pak totiž ani banky nejsou ochotny změnit své chování, potažmo sazebníky. Situace je odlišná i z hlediska konkurence, je pochopitelně něco jiného, když např. ve Francii či v Německu působí okolo padesáti významných bank. A tak dále.                                                                Jak si vysvětlujete, že u nás je tak malý zájem o tzv. sofistikované bankovní služby, o poradenství v oblasti investičního bankovnictví apod.? Podle mého názoru jsou hlavními příčinami existence 40 let totalitního režimu, uplynulých 16 let budování demokratického státu s jeho aférami typu Harvardské fondy, Private Investors, KTP Quantum, krachy bank a kampeliček a řadou dalších a zřejmě i určité povahové rysy nás Čechů.   Na co si u vás klienti bank nejvíce stěžují? Naši čtenáři především (a často) vyjadřují přesvědčení, že bankovní poplatky jsou u nás ve srovnání např. se západní Evropou příliš vysoké. Také jim vadí nepřehledné a nesrozumitelné bankovní sazebníky a obchodní podmínky.   Připravuje váš server nějaké aktivity pro zlepšení současné situace na poli bankovních poplatků? Uvažujete například o určité formě informační kampaně? Informační kampaň provádíme prakticky neustále, snažíme se našim klientům pomoci při výběru nejvhodnějších bankovních produktů - tyto produkty analyzujeme a srovnáváme z hlediska výhodnosti. Připravujeme pro ně užitečné nástroje, např. unikátní Porovnávač, viz zde http://www.penize.cz/produkty/bezne-ucty/, také pravidelně provádíme testy služeb bankovních institucí, viz např. zde  http://www.penize.cz/info/testy/testy_detail.asp?id=4 či zde http://www.penize.cz/info/testy/testy_detail.asp?id=3 atd.V loňském roce jsme organizovali i velký test aplikací internetového bankovnictví na českém trhu, viz zde http://www.penize.cz/info/testy/testy_detail.asp?id=3.   Organizujete průzkumy srovnání výše bankovních poplatků a kvality bankovních služeb mezi ČR a zeměmi EU? Nemáme pochopitelně takové možnosti, abychom mohli zorganizovat reprezentativní průzkum, ovšem v rámci svých možností bankovní trhy Evropské unie a USA sledujeme.   Co ze sledování bankovních trhů v zahraničí vyplývá pro českého klienta? Vesměs to, co už zaznělo výše. Oproti lidem ze zemí původních patnácti členů EU málo investujeme, méně si půjčujeme a nevyužíváme tolik např. kreditní karty (to ovšem neznamená, že by u nás lidé neměli problémy se zadlužením, což je ale druhá strana mince). Zároveň, pokud jde o kritický přístup k bankám, jsme aktivní především verbálně. Ochotou banku změnit neoplýváme.   Jak hodnotíte rušení poplatku za příchozí platbu, ke kterému se odhodlaly už tři banky? Zatím z toto mám smíšené pocity. Krok je to určitě správným směrem, ovšem tuzemské finanční ústavy se k tomu zatím vesměs staví v duchu pravidla "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". Poplatek totiž dosud zrušily tři banky, ale vyjma jediné – Poštovní spořitelny – to okamžitě kompenzovaly zdražením jiné služby. Ale i za Poštovní spořitelnu díky, beru to jako důkaz, že konkurence na tuzemském bankovním trhu funguje.   Blýská se na lepší časy a nebo jde jen o jednorázový krok, spíše vstřícné gesto vůči tlaku veřejnosti? Řekl bych s opatrným optimismem, že nad českým bankovním trhem se začíná slabě blýskat na časy.   Jak se situace bude podle vás vyvíjet dále? Je u nás vůbec konkurenční prostředí, které na banky působí pozitivně v tomto směru? Domnívám se, že ano, i když s několika ale, viz předchozí odpovědi. Podle mého soudu však nikdo nemůže říct, že klient, který je nespokojen se službami své banky, v ní musí zůstat, protože jinde by to bylo stejné, že zkrátka nemá na výběr. To není pravda.     Patrik Nacher