Mezigenerační test finanční gramotnosti:
Mladí zklamali, nejohroženější skupinou jsou senioři

„Výsledky výzkumu jsou alarmující, neboť dokládají, že i přes snahy a aktivity směřované ke zvýšení finanční gramotnosti žáků a studentů zde zatím nejsou reálné výsledky. Naděje, že nastupující generace se vyvaruje chyb těch předchozích a bude se chovat finančně zodpovědně, zůstávají liché,“ komentuje výsledky průzkumu Vlastimil Divoký, marketingový ředitel Partners. V rámci průzkumu společnosti Partners byly respondentům ve vybraných třech generacích (mladí 15-25 let, střední věk 35-50 let a senioři nad 60 let) kladeny základní otázky, které mapovaly jejich orientaci ve finančních pojmech, produktech a službách. Například co je to RPSN, k čemu lze využít prostředky ze stavebního spoření nebo co je to bezúročné období na kreditní kartě. Ve výsledcích v podílu úspěšných odpovědí zdaleka nejlépe dopadla střední generace, za ní s velkým odstupem mladí a ještě o něco slabší znalosti pak byly zaznamenány u seniorů nad 60 let. Dosažené výsledky byly zpracovány dle tzv. indexu finanční gramotnosti (IFG). Ten byl počítán za každého respondenta individuálně jako součet správných odpovědí snížený o chybné odpovědi (odpovědi „nevím“ měly neutrální vliv na hodnotu indexu). Index byl následně zprůměrován za celou věkovou skupinu.     „Dobré výsledky střední generace lze spatřit v tom, že tito lidé jsou v produktivním věku, pracují a starají se o rodiny. Proto je jejich znalost finančních pojmů, schopnost analyzovat a spravovat osobní finance, které mají dopad na jejich materiální zajištění, nejvyšší,“ doplňuje Vlastimil Divoký.

Střední generace sebe sama podceňuje

Pokud jednotlivé generace hodnotí svou finanční gramotnost v porovnání s ostatními generacemi, tak střední generace má tendence se podceňovat a senioři se naopak přeceňovat. Na deseti stupňové škále hodnotí lidé ve věku od 35 do 50 let své znalosti na 6,4 (10 je nejlépe). Nejmladší se vidí sami na 4,2 a nejstarší se hodnotí na 4,1. Ostatní generace pak hodnotily tu střední známkou 6,94, nejmladší 4,73 a seniory známkou 3,61. „Nejstarší generaci zbývající dvě podceňují a hodnotí její znalosti níže než senioři sami sebe. Naopak, střední generaci z tohoto pohledu přeceňují a hodnotí ji lépe než střední generace sama sebe. Nejvíce však přeceňuje nejstarší generace tu nejmladší. Senioři jsou přesvědčeni, že nejmladší lidé se ve finančních produktech a termínech vyznají mnohem lépe, což ovšem není pravda,“ říká Vlastimil Divoký z Partners a dodává: „Možná i proto se někteří senioři stávají doslova obětí nebankovních půjček a nevýhodných nákupů mladých prodejců, kterým obecně více důvěřují z hlediska znalosti finanční problematiky.“  

Čím větší příjem, tím větší finanční gramotnost

  Z výzkumu také vyplynulo, že nezájem o finance je u seniorů oproti ostatním generacím výrazně vyšší (17,3 %). Malý zájem o finance projevují i respondenti s nižšími příjmy v domácnosti do 15 000 Kč a jedinci žijící sami. „Právě nezájem o správu financí v nízkopříjmových skupinách je pro ně ohrožujícím faktorem. Jejich neznalost je může snáze vehnat do rukou podvodníků a lichvářů a dostat je tak do dluhové pasti,“ upozorňuje marketingový ředitel. „Oproti tomu u respondentů se stoupajícím čistým měsíčním příjmem se současně zvyšuje finanční gramotnost, kterou registrujeme i u jedinců žijících v početnějších domácnostech.“  

Lidé čerpají nejvíce informací o finančních otázkách z médií

Nejčastěji uváděným informačním zdrojem, ze kterého lidé čerpají informace o finančních otázkách, jsou média, mezi které řadí hlavně televizi, rozhlas a tisk. Tento zdroj uvedlo 57 % všech respondentů. Více jak jedna třetina dotázaných (36 %) uvedla, že si informace o financích vyhledávají sami na internetu. U střední generace tuto odpověď zvolilo až 62 %. Naopak u seniorů byl tento zdroj informací vůbec nejnižší (10 %). Potvrdilo se, že lidé v seniorském věku mají ve využívání moderních technologií ještě značné rezervy. V této věkové kategorii jsou významným zdrojem informací kromě médií hlavně příbuzní (45 %) nebo přátelé (35 %). Pro mladou generaci lidí je po médiích druhým nejsilnějším zdrojem informací škola, respektive práce a to u 58 % dotázaných. Zvláště ženy výrazně častěji čerpají informace ze školy nebo z práce. Oproti mužům se jedná o rozdíl až 10 % (29 % ženy vs. 19 % muži). Také u příbuzných (39 %), kde na rozdíl od mužů získává informace o 15 % více žen. Naopak muži méně využívají internet (29 % muži vs. 44 % ženy). Generace mladých lidí je zvyklá kombinovat několik informačních zdrojů dohromady. Tento faktor je typický také pro lidi s vyšším příjmem a větší domácností. *O průzkumu Výzkum byl pro společnost Partners realizován společností MindBridge Consulting v srpnu 2011 na reprezentativním vzorku populace N=900 ve třech věkových kategoriích – mladá generace ve věku od 15 do 25 let, střední generace ve věku od 35 do 50 let a generace seniorů 60 a více let (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání), N=3x300. Výzkum byl realizován metodou on-line dotazování a osobním dotazováním u generace 60 a více let.