MF ČR chce drasticky omezit platby v hotovosti

Záměr nového legislativního opatření, které by mělo být účinné od roku 2013, je zřejmý – bojovat s šedou ekonomikou. „To je jistě chvályhodné. Jenže druhou stranou mince je omezení svobody občana nakládat se zákonným platidlem,“ říká analytik www.bankovnipoplatky.com Aleš Rod. Jak MF ČR uvádí v předkládací zprávě, hlavní změny lze shrnout takto:

• Za platbu v hotovosti se považuje jakýkoli faktický tok hotovosti mezi dvěma osobami bez ohledu na právní důvod, na jehož základě k tomuto toku dochází.
• Zákon se bude nově vztahovat i na některé platby mezi českými osobami v cizině, čímž se má zabránit obcházení zákona účelovým prováděním plateb v hotovosti mimo území České republiky.
• Redukuje se počet výjimek z působnosti zákona. Zůstávají však zachovány výjimky, kde je jednou stranou hotovostní platby stát (platby podle daňového řádu nebo celního zákona) nebo oprávněný poskytovatel platebních služeb (vklady na účet, výběry z účtu, hotovostní převody), nebo výjimky, které vyplývají z povahy věci (platby v době krizového stavu).
• Limit 350 000 Kč se nevztahuje k jednomu kalendářnímu dni jako dosud, ale k jakýmkoli 28 dnům po sobě jdoucím. I tím se má zabránit účelovému obcházení zákona.

Hlavními argumenty pro zvýšení periody 28 dnů má být zamezení současné praxe, kdy lze ustanovení „jednoho kalendářního dne“ obejít rozložením platby do několika dní po sobě. "Toto období se zdá být dostatečně dlouhé na to, aby zabránilo evidentnímu obcházení zákona," uvedlo v materiálu MF. Další novinkou je pak zrušení výjimek právních důvodů k převodu hotovosti – to bylo zneužíváno, neboť subjekty předávající si peníze označovaly tyto transakce jako splátku předchozího právního úkonu, např. ústní smlouvy o půjčce. "To podle převažujícího názoru vylučuje aplikaci zákona v případě půjček, darování a dalších smluv reálné povahy, při nichž závazek vzniká teprve poskytnutím plnění," uvedlo ministerstvo financí. Opatření by se mělo vztahovat i na některé platby mezi českými osobami v cizině.

Omezení se netýká vztahu se státem (doufejme, že nejsou zahrnuty platby politikům v krabicích od bot), či transakcí s oprávněnými poskytovateli platebních služeb. Platby komoditami, jako je zlato, stříbro nebo diamanty (které jsou velmi likvidní a dají se brát jako určitý druh platidla) jsou ovšem z návrhu MF také zahrnuty.

Ačkoliv se marketingově podobné zákony tváří bohulibě, výsledky honu za špinavými penězi jsou z pohledu státu naprosto tristní. „Přestože právní úprava týkající se praní špinavých peněz u nás existuje již více než 15 let, případů, které by řešily soudy vyšších stupňů, je pouze pár desítek, a to jen ve vztahu k původnímu předpisu. Nový tzv. zákon o praní špinavých peněz za tři roky své existence ještě nepřinesl takový soudní spor ani jediný,“ sdělila před časem Právu na základě analýzy české judikatury právnička právního informačního systému Codexis Petra Gříbková.

NÁZOR PATRIKA NACHERA, majitele serveru

WWW.BANKOVNIPOPLATKY.COM:

„Omezení svobody široké veřejnosti při nakládání s hotovostí kvůli pár případům, které navíc stát neumí efektivně postihovat – viz poslední případ tzv. knížete z Hluboké, je pro mě nepřijatelné. Opakovaně jde o typické jednání našeho státu – neví si rady, jak bojovat proti šedé ekonomice, tak to zakáže všem. Nezapomínejme ovšem, že oběživo - bankovky a mince - jsou zákonné platidlo, a podobné legislativní návrhy bránící v jejím využívání mi připadají zvláštní. Stát neumí bojovat proti daňovým únikům, tak omezí nakládání s legálními penězi? A co víc, v podstatě stát nutí občany používat banky, které pak vydělávají na tomto platebním styku. Stát vlastně staví člověka před rozhodnutí – nechat vydělat soukromý subjekt (banku) nebo porušit zákon.“