Milion aneb pár slov o penzijním připojištění

  Ale tehdy milion představoval velké bohatství. A za toto bohatství Marca Pola zavřeli. Pokud někdo neví, kdo to byl Marco Polo, připomeňme si, že to byl cestovatel, který ve středověku podnikl cestu do Číny, kde pak zbohatl. Nyní se ovšem nechci rozepisovat o cestovatelství a o literatuře. Chtěl bych se v tomto článku věnovat tomu, jak si legálně našetřit nejen jeden milion korun, ale dokonce několik. Nyní to vypadá jako slib desetinásobku od Viktora Koženého. (Kdo neví, kdo to byl Viktor Kožený, ať si ho vyhledá na internetu.) Jak jsem již uvedl, chci se podělit o to, jak si lze v dnešní době našetřit legální cestou více než milion. Určitě si říkáte, že by to nebylo špatné, ale asi v tom bude nějaký háček. Nikoliv. Uvedu příklad: Když jako pekař vyrobíte 4 rohlíky, současný daňový systém zavedený v ČR Vám vezme 2 rohlíky, takže Vám zbude jen polovina. Nyní si představte, že byste jako daň odvedli pouze jeden rohlík. Líbí se Vám tato představa? Určitě Vás napadlo, že by se muselo někde ubrat finančních prostředků ze státní pokladny, např. by se neopravovaly silnice v takovém rozsahu, možná by se platilo školné… Omyl. Můj nápad spočívá v tom, aby byly zachovány stávající výdobytky a nemuseli jste být dále více omezováni dalšími ústupky na úkor nižších daní. Těm, kteří se při čtení toho článku, dostali až sem, mohu prozradit svůj záměr – zrušit penzijní připojištění. Právě penzijní připojištění Vám bere onen zmíněný jeden rohlík. Možná si řeknete, že rohlík stojí jednu korunu a za snahu to tudíž ani nestojí. Jenže, když dáte korunku ke korunce, lze si milion korun, ne-li více, skutečně našetřit. Musím upozornit, že se nejedná o návod, jak rychle zbohatnout. Tento nápad je zajímavý z matematického a finančního hlediska. Určitě jste předvolební kampani slyšeli o třetím penzijním pilíři… Ten bych zcela zavrhl. Nejlepší způsob, jak si naspořit na stáří, je spořit si sám a nepoužívat k tomu žádnou státní podporu. Možná si myslíte, že jsem se úplně zbláznil. Vždyť máte každý měsíc od státu 150 korun státního příspěvku a ještě Vám zaměstnavatel připisuje dalších 400 korun. Ano, to máte pravdu, ale: Na jednu stranu si dejte stávající systém a na druhou stranu pak můj navrhovaný. Pokud Vás matematika nebaví, chvilku vydržte, výsledek bude stát za to. Dnes mají penzijní fondy úrok od 0,1 - 3,5 procenta. Tento úrok je závislý na rozložení portfolia jednotlivých fondů. Záleží do čeho penzijní fondy investují. Konzervativní fondy mají 3,5 procenta, a to i když jsou úroky vysoké. Naopak fondy, které více riskují, mají při vyšších úrocích i vyšší úročení. Rozhodně se zde nehodlám rozepisovat o nízkém úročení penzijních fondů. Určitě jste už slyšeli o někom, kdo měl pravdu, ale nedopadl dobře. Ani já nechci, aby mne za můj návrh žalovaly penzijní fondy pro únik zisku. Nyní k počtům - uvedu příklad: V 18 letech si založíte penzijní připojištění. Platíte 1500 korun měsíčně a zaměstnavatel Vám připlatí ještě dalších 400 korun. Pokud takto spoříte, tak Vám stát přispívá dalších 150 korun za měsíc a ještě dostanete nějaké úroky. V 60 letech se můžete těšit, při dvouprocentním úročení, na částku 1.612.702 Kč. Tyto informace jsem čerpal z internetové kalkulačky jednoho penzijního fondu. Popravdě řečeno vyšel mi výsledek trošku jiný, a to 1.619.835 Kč. Mohu tak konstatovat, že máme podobné výpočty. Pro lepší zapamatování si částku zaokrouhlete na 1.600.000 korun. Jednu stranu rovnice máte. A nyní druhá strana. Bude to trochu složitější, je nutno dosadit více hodnot. Na vysvětlenou: Vy vlastně žádné peníze nedostáváte. Musíte je odevzdat ve formě daní, až pak je dostanete nazpět. A proto zaměstnavatel musí zaměstnávat více lidí. Možná si řeknete, že se jen číslo lehce zadá do výplatní pásky. Není to až tak pravdivá domněnka. Při větším počtu zaměstnanců musí zaměstnavatel najmout více lidí. A ti, kteří najímají více lidí, také mají více práce. Pro příklad uvádím, že zaměstnavatel má s tímto úkonem výdaj 100 korun měsíčně. Stát musí zaměstnávat další lidi, kteří budou vybírat daně, a pak další osoby, které musí daně přerozdělit do penzijních fondů. Jiní lidé pak musí vše zkontrolovat. Pokud máte známého na ministerstvu, zeptejte se, kolik by celá ta paráda stála. Já jsem si odhadem stanovil, že by to mohlo stát 150 korun. Nyní si asi řeknete, že to jsou opravdu malé částky, ale kdybyste neměli penzijní připojištění a měli o to větší plat, tak byste mohli mít ve výplatní pásce o 400 Kč více (150 Kč - státní příspěvek, 100 Kč - administrativa firmy, 150 Kč - administrativa státu). Pomyslně tedy máte o 400 korun navíc. K tomu si ještě připočtěte těch 400 korun, které Vám dává zaměstnavatel a 1500 korun, které si spoříte sami. To Vám dohromady dělá 2.300 korun, které si můžete uložit např. na termínovaný vklad. Při prohledávání internetu určitě naleznete vhodný finanční ústav, který Vám nabídne pět i více procent. Pokud jste mladý, tak si s velkou pravděpodobností budete určitě půjčovat. Pro příklad uvedu, že hypotéku splácíte šestiprocentním úrokem. Když studujete, budete platit už desetiprocentní úrok. Po přečtení tohoto článku určitě nebudete nadšeni z toho, že spoříte pouze s dvouprocentním úrokem, když máte mnohem výhodnější možnost. A splácet hypotéku na šestiprocentní úrok? Pokud si budete spořit 2.300 Kč od 18 let na šestiprocentní úrok, tak v 60 letech dostanete 5.247.475 Kč. Částku si opět zaokrouhlete pro lepší zapamatování na 5.200 000 Kč. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří vydrželi číst tento článek až do konce. Ještě uvedu, že rozdíl těchto dvou výpočtů je 3.600.000 korun. To jsou peníze, které byste mohli mít navíc prostřednictvím osvědčeného systému. Mohli byste jít do penze dříve a užívat si života. Možná by stálo za to, zamyslet se nad tím, proč s našimi penězi děláme takové nesmysly. Dříve lidé chodili také do penze a neměli s tím takové potíže jako dnes my.   Emil Slezák   POZNÁMKA: Názory čtenářů serveru www.BankovniPoplatky.com se nemusí shodovat s názorem redakce.