Mladí očekávají od stavebka zhodnocení a první úspory pro pořízení nemovitosti, další generace hledají zajištění na stáří

Podle průzkumu agentury Ipsos pro Českomoravskou stavební spořitelnu (ČMSS) představuje stavební spoření pro všechny generace především vhodnou formu bezpečného spoření se zajímavým výnosem a vytvoření určitého finančního základu pro případnou budoucí rekonstrukci bydlení. „Další výhody stavebního spoření se ale ve vnímání rozdílných generací liší. Ukazuje se tak, že stavební spoření klienty provází celý život – od dětského spoření přes úspory na první vlastní bydlení až po zajištění na stáří,“ komentoval výsledky průzkumu místopředseda představenstva ČMSS Manfred Koller.

Pro mladé lidi do 35 let tak stavební spoření představuje především možnost vytvoření prvních úspor na pořízení bydlení - tuto variantu označilo 38 % dotázaných – nebo na jeho rekonstrukci (37 %). Téměř třetina (31 %) také volí stavební spoření proto, aby se jejich úspory zhodnotily více než na běžných účtech. „Tuto generaci provází řada změn a důležitých rozhodnutí – dostudování a následné odstěhování od rodičů a pořízení prvního bydlení. Proto logicky od stavebního spoření především očekávají pomoc s prvním bydlením,“ vysvětluje Manfred Koller.

Střední generace lidí mezi 35 a 55 lety už zpravidla má bydlení vyřešené a řeší spíše jeho rekonstrukci a modernizaci. „Do jejich života ale vstupuje nový faktor, snaha o zajištění vlastních potomků. Proto v této věkové hladině je stavebko velmi často zmiňováno jako vhodný nástroj pro úspory dětem,“ dodal Manfred Koller. Právě zajištění dětí se tak u této generace objevuje jako nový prvek pro zřízení stavebního spoření, uvádí ho 38 % respondentů průzkumu.

Není pak překvapením, že u starší generace nad 55 let se pak objevují obavy z poklesu životní úrovně po odchodu do důchodu. Stavební spoření je tak na prvním místě vnímáno jako vhodný produkt pro zajištění na stáří, volí jej 46 % dotázaných v této věkové kategorii.

Kromě priorit se s přibývajícím věkem mění i parametry, podle kterých se finanční produkt vybírá. Např. výše úrokové sazby, státní podpory i výše poplatků řeší všichni, pro střední generaci mají tyto parametry ještě větší význam než pro mladé. S blížícím se odchodem do důchodu pak je stále častěji vnímána i značka a stabilita konkrétní finanční instituce.

Průzkum provedla společnost Ipsos letos v létě na vzorku 1000 respondentů napříč Českou republikou.