Může finanční trhy vůbec něco poslat dolů?

Zahraniční trhy

Karel Kabelka, GRANT CAPITAL
V posledních týdnech vrcholí na finančních trzích diskuze o ukončování amerického QE. Debaty jsou to velmi sofistikované, renomovaní experti se předhánějí v tom, kdo lépe odhadne směr kapitálových trhů a co se vlastně v globální ekonomice od tohoto momentu bude odehrávat. Názory jsou poměrně rozptýlené, leckdo by dokonce řekl extrémní. Objevují se teze o naprostém kolapsu kapitálového trhu a jeho korekci počítanou v desítkách procent až po pokračování aktuální - již více než pětileté - akciové rally s cílem indexu S&P 500 na úrovni 2100 bodů na konci letošního roku. "Kapitáloví extremisté" hovoří dokonce o nastávajících šesti letech růstu a indexu SPX na 3000 bodů.

Běžný investor si tak pokládá otázku: "Proboha, co mám vlastně ve zbytku letošního roku dělat?" Odpověď skutečně není jednoduchá ani jednoznačná. V okamžiku, kdy některé z významných světových centrálních bank odevzdaly část své nezávislosti (můžeme spekulovat o politických či jiných motivech) na oltář podpory ekonomiky a pustily se na neprobádané území monetizace státního dluhu (tištění peněz, někdo používá termín výměna aktiv) se důsledky a další vývoj globální ekonomiky dají jen těžce odhadnout. Kritici QE argumentovali hrozící kolosální inflací, která se však nedostavila a zřejmě ani nedostaví. Osobně jsem přesvědčen, že "scházející inflace" v podstatě ukazuje hloubku probíhající krize a její dopad do peněženek všech ekonomických subjektů. Pokud by se jednalo o "standardní krizi", s vysokou inflací bychom se nepochybně již dávno potýkali. Díky narušení transmisních mechanismů v ekonomice a jejich dalšímu "pokřivení" v důsledku QE proto nemůže být o inflaci ani řeč.

Zastánci QE naopak argumentovali, že období vyšší inflace je pro všechny typy aktiv obdobím příjemným. Při pohledu na aktuální (prakticky nulové) míry inflace v Evropě a USA mi tato teorie příliš nesedí. Inflace je nulová či záporná a aktiva napříč zeměkoulí - zejména ta akciová - zdolávají jeden rekord za druhým.
V duchu logiky, kterou se kapitálové trhy řídily od roku 2009 si kladu otázku: "Co se na trzích vlastně odehrává?". V období 2011 - 2013 plné špatných zpráv šly finanční trhy stále nahoru bez ohledu na to, jak moc špatné zprávy to byly. Zkrátka FED a ECB s legendárním výrokem - "Uděláme vše, co bude potřeba" byly pro finanční trhy jistotami. I když bude stále hůř, jsme tady my a všechno zachráníme.

Nyní jsme v situaci, když jednotlivá období "bylo nejhůř, bylo špatně, snad bude lépe" máme za sebou. A přichází období "už bude jenom dobře" - alespoň podle proklamací některých politických a ekonomických elit. Jenže v peněženkách domácností se to zatím příliš neprojevuje - soudě podle míry inflace. A ani zaměstnavatelé (minimálně v Evropě) příliš nových pracovních míst nevytvářejí.

A kapitálové trhy stále pokračují v rally a investoři jsou navíc stále více masírováni o růžových zítřcích prakticky ze všech stran. Za sebe musím říct, že právě tato "masáž" je pro mě ten nejdůležitější indikátor pro dočasné opuštění trhu. Současně si ale kladu otázku, kdy ty trhy konečně spadnou?

Měny, úrokové sazby

Martin Pecka, Generali PPF Asset Management, obhospodařovatel fondů ČP INVEST investiční společnosti

Nejdůležitější událostí tohoto týdne bylo zasedání americké centrální banky, které se uskutečnilo v polovině týdne. Fed na něm oznámil další snížení objemu odkupů aktiv o 10 mld. USD a také informoval o tom, jak bude ukončovat svou monetární expanzi. To bylo pro trhy potvrzení skutečnosti, že zatímco americká centrální banka plánuje postupnou normalizaci měnové politiky, Evropská centrální banka provádí nestandardní měnově politické kroky s tím, že zvyšování úrokových sazeb je v nedohlednu.

Co se týká domácího dluhopisového trhu, tak ten je stále pod vlivem vysoké poptávky. Včera proběhla aukce českých státních dluhopisů. Poptávka po emitovaných dluhopisech několika násobně předčila nabídku a průměrný výnos prodaných dluhopisů tak spadl na další historické minimum. V případě domácí měny jsme v průběhu celého týdne viděli její posilování a v těchto dnech se již koruna přiblížila na dohled hranice 27,50 korun za euro.

Ve výhledu na nejbližší dny je pak velkou neznámou dnešní skotské referendum. V něm se rozhoduje o tom, zda se tato část Spojeného království odtrhne či nikoliv. I když poslední zveřejněné průzkumy hovoří mírně ve prospěch setrvání Skotů ve Velké Británii, rozdíly mezi příznivci a odpůrci samostatnosti jsou velmi malé, přičemž případné odtržení Skotů může vnést na kapitálové trhy nejistotu spojenou s velkou volatilitou.

Další investiční zpravodajství naleznete ZDE!