Ministr financí opět zabodoval. Rozhodl se, že stát bude zveřejňovat tzv. black list, tedy seznam neplatičů DPH. Až potud (tedy na úroveň současných českých politiků) relativně standardní zpráva. Jen nevím, jak se stát vypořádá třeba s takovým Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který co chvíli peskuje například podnikatele-majitele obchodů, kteří si dovolili chránit svůj majetek tím, že nalepili do výlohy fotku zloděje.
Úřad argumentuje ochranou této osoby, dokud nebyla pravomocně odsouzena (kdo ví, možná i potom by majitel obchodu nemohl fotku vystavit). To samé by ale mělo z logiky věci platit i u neplatičů DPH. Teprve soudní verdikt o tom, že došlo k daňovému úniku, může být, podle mě, spouštěčem pro zařazení firmy na jakousi černou listinu. Nikoliv libovůle úředníka nebo politika. To ale zatím není to hlavní.
.
Ministr financí jde totiž ještě dál – kdo bude obchodovat s firmou, která je na této černé listině, riskuje, že za ni bude muset platit! A to už je hodně nebezpečný nesmysl. Jde o bezprecedentní přenášení zodpovědnosti státu za jeho neschopnost vybírat daně na podnikatele. Podle tohoto „geniálního“ nápadu to tedy vypadá, že si firma, kromě své vlastní činnosti, bude muset lustrovat své obchodní partnery a případně i obchod NErealizovat z obav, že by za společnost z černého seznamu hradila nějaké závazky vůči státu. Je vidět, že to navrhl člověk, který se 20 let pohybuje mimo občanský nebo podnikatelský prostor, který je 20 let placen z eráru a nemusel se a nemusí se starat, kromě sebe, i o své zaměstnance či o rozvoj firmy.
.
Je dobře, že se hned a razantně ozvali samotní podnikatelé. Například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vydala tiskovou zprávu, kde píše, že je zásadně proti tomuto nápadu. Jak správně uvedl předseda asociace Karel Havlíček „zveřejňování černých listin a přenášení povinnosti zaplatit DPH na obchodní partnery nejenže nepřinese státu kýžené miliardy, ale vnese do obchodování zmatek, nedůvěru a podnítí stovky soudních sporů. To v důsledku může znamenat snížení obchodních aktivit a naopak pokles výběru daní“. Přesně, kromě samotného kontroverzního nápadu, jde o nápad, z pohledu příjmové části státního rozpočtu, přímo ukázkově jalový. Nemluvě už o tom, že se v důsledku budou opět trestat ti poctiví a zodpovědní podnikatelé.
.
Nemá ale smysl více tuto nevídanou záležitost rozebírat. Zkrátka v poslední době to vypadá tak, že se vybírá stále více daní a dalších poplatků, na stále robustnější stát, který toho ovšem paradoxně méně zajistí, takže se o svoje povinnosti musí dělit.
