Nový test finanční gramotnosti ČBA:
Češi toho mnoho nevědí

„Přestože mají Češi o finančních pojmech a operacích základní přehled, velké problémy jim dělají početní úlohy. Obecně lépe si s matematikou poradili mladí, kteří nedávno vyšli ze školy a vysokoškoláci. V odpovědích na znalostní otázky byli zase úspěšnější starší, a tím pádem zkušenější občané. Mladí do 29 let o některých oblastech moc netuší,“ komentuje výsledky Jana Hamanová, ředitelka výzkumu SC&C.

Češi očekávají finanční výchovu od školy 

„Kromě Indexu jsme se respondentů také ptali, jak se staví k tématu finanční gramotnosti obecně. Z odpovědí nám vyplynulo, že finanční vzdělávání by Češi nejraději nechali na školách (58 %), rodinu zvolilo 24 % odpovídajících. A tento postoj bychom jako společnost měli změnit. Je důležité si uvědomit, že vše začíná v rodině. Rodiče by se neměli vzdávat odpovědnosti a měli by své děti učit zacházet s penězi a poznávat jejich hodnotu již od útlého věku,“ zdůraznila Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA. 

A kdy začít s výchovou k finanční gramotnosti? Tři čtvrtiny lidí (74 %) si myslí, že je správné učit se o financích na základní škole, přičemž 38 % se přiklání k tomu, aby vzdělávání probíhalo již na prvním stupni a 36 % až na druhém stupni. Necelá pětina respondentů (17 %) navrhuje začít s finanční výchovou již v mateřských školách a 8 % by se spokojilo s výukou až na střední škole. „Je určitě dobře, že finanční vzdělávání až na období dospělosti by nechalo pouhé jedno procento Čechů, protože v tomto věku se většina lidí aktivně setkává s finančními produkty a na získávání základních znalostí může být již pozdě,“ uvádí Helena Brychová a dodává, že „s rostoucím vzděláním respondentů se začátek vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti posunuje k mladšímu věku“.

Finanční vzdělání chrání před špatným finančním rozhodnutím 

Mezi dvěma nabídnutými způsoby ochrany proti špatným finančním rozhodnutím si Češi jednoznačně vybrali finanční vzdělávání. Tři čtvrtiny se přiklonily k tomu, že finančně vzdělaní lidé pak mohou sami čelit různým finančním situacím. Pouze čtvrtina by považovala za lepší ochranu regulaci, tedy že garantem bezpečí by měl být stát, který by reguloval banky a nebankovní společnosti tak, aby nevznikla možnost občanů učinit špatné finanční rozhodnutí. 

„V poslední době jsme svědky nárůstu regulace bankovního sektoru, která však nemusí ochránit spotřebitele v každé situaci – reaguje totiž na minulé události a jen velmi těžko předvídá situace budoucí. Lepší cesta tedy je, pokud se lidé umí kvalifikovaně rozhodovat sami a nespoléhají se na pomoc státu. Ten za ně to případné špatné rozhodnutí a v nejkrajnějším případě exekuci nevyřeší,“ upozorňuje Helena Brychová. Opět hraje roli vzdělání – s jeho růstem se lidé více přiklání k finančnímu vzdělávání.