Odložení splátek úvěrů je závazné pro všechny banky i nebankovní společnosti, říká ministryně financí
Paní ministryně, vláda schválila bezprecedentní opatření tzv. odkladu splácení úvěrů bank a nebankovních institucí až na půl roku. Takové opatření Česká republika ve své historii dosud nezažila. Zvažovala jste při svém návrhu pro a proti i v souvislosti s tím, že se zasahuje do svobodného podnikání a smluvních vztahů bank a klientů?
Nacházíme se v situaci, která v novodobé historii naší země nemá obdoby. Řadě domácností kvůli nouzovému stavu rapidně poklesly příjmy a bez nich se spotřebitelský úvěr nebo hypotéka splácí velice těžko. Asi nikdo z nás nebyl připraven na to, co se teď děje. Problémy se splácením v této těžké době hrozí i těm nejzodpovědnějším z nás. Měli jsme s bankami několik jednání a apelovali na ně, aby klientům ve finanční nouzi umožnily dočasně odložit splácení. Některé z nich podaly svým klientům pomocnou ruku a umožnily jim odložit splátky, ale na jednotném řešení se bankovní sektor bohužel nedohodl. Navíc ne každý poskytovatel úvěrů svým klientům vychází takto vstříc. Nouzová situace si ale žádá nouzová řešení. Proto jsme se, mimochodem jako vůbec jedna z prvních zemí Evropské unie, rozhodli přistoupit k vyhlášení úvěrového moratoria. Odložení splátek v režimu zákonného moratoria bude závazné pro všechny banky i nebankovní společnosti, ale jeho využití bude zcela dobrovolné. Kdo i dnes zvládá splácet, ten možnosti odložit splácení úvěru nevyužije a bude dál splácet podle toho, jak je dohodnutý s věřitelem.
Původní úvahy a návrhy směřovaly k tomu, že po dobu moratoria by se odpouštěly i úroky, tedy nebyl by zde jen odklad splácení úroků, ale jejich odpuštění. Neobávali jste se, že budou banky požadovat náhradu škody? Nebylo i toto důvodem pro změnu návrhu?
Mým záměrem bylo umožnit lidem ve finanční nouzi odložit splácení, než se zase dají finančně do kupy. Zároveň to byla hozená rukavice bankám, jejichž samoregulační aktivity jsem s ohledem na závažný vývoj ve společnosti a v ekonomice nepovažovala za dostatečně rychlé, na což jsem opakovaně upozorňovala. Nakonec jsme zvolili řešení, které je kompromisem mezi zájmy dlužníka i věřitele. Dlužníkovi se během odložení splácení sníží výdaje o částku, kterou by za normálních okolností musel vynaložit na úhradu splátek. To mu hodně pomůže. Na druhé straně věřiteli bude kompenzovat dopady spojené s odložením splátky skutečnost, že úrok bude po dobu odloženého splácení ve smluvní výši. Pouze u vysoce úročených spotřebitelských úvěrů jsme přistoupili k zastropování úroků po dobu moratoria. Běžný věřitel tak o nic nepřichází, pouze dostane adekvátní odměnu za půjčené prostředky s odloženou splatností. Toto řešení je i v souladu i s nedávným doporučením Evropské bankovní autority.
Nehrozí České republice v souvislosti s moratoriem nějaká újma, například žaloby bank a nebankovních institucí v souvislosti se zastropováním úroků? Nechali jste si k tomuto problému zpracovat nějaké analýzy a posudky?
Soulad s právními normami samozřejmě posuzujeme pečlivě u každého návrhu, který připravujeme. Ani navržené moratorium v tomto směru nebylo výjimkou. Jsem přesvědčena, že se nám podařilo najít zákonné řešení přijatelné pro všechny strany, ale především pro klienty, kteří se dostali do složité situace.
Banky už určité moratorium nabídly jako svou vlastní iniciativu, většinou odklad na tři měsíce. V podmínkách při zaslání formuláře bylo, že žádost k jednomu úvěru lze podat jen jednou. Co znamená schválení zákona o moratoriu pro lidi, kteří už odeslali bankám své žádosti na tři měsíce? Jsou tyto žádosti neměnitelné, nebo mohou lidé podat nové žádosti s odkladem na šest měsíců, což dosud banky většinou nenabízely?
Klient může využít odkladu splátek v režimu zákonného moratoria i tehdy, pokud už se předtím dohodl na odložení splátek se svou bankou. V takovém případě si bude moci vybrat variantu, která je pro něj výhodnější. Buď se může rozhodnout zachovat původní dohodu s bankou po celou dobu, na kterou byla uzavřena, nebo může tuto dohodu zachovat jen po část sjednané doby a následně vstoupit do režimu zákonného moratoria. Určitě bych mu doporučila, aby si podmínky obou variant porovnal. Je klidně možné, že odložení splátky provedené bankou pro něj může vycházet výhodněji, ale třeba nebude tak dlouhé, jak by potřeboval. Pak by mohl u dohody s bankou zůstat a po jejím uplynutí může přejít na odklad podle zákonného moratoria.
Objevily se při schvalování zákona v Poslanecké sněmovně nějaké návrhy na změny?
Během projednávání ve Sněmovně jsem podpořila několik pozměňovacích návrhů, které byly ve prospěch klientů. První třeba vycházel vstříc těm, kteří už mají splátky u banky odložené. Díky němu si budou moci vybrat, zda zůstanou u původní dohody s bankou nebo přejdou do režimu zákonného moratoria. Podle toho, jak pro ně bude výhodnější. Další pozměňovací návrh zase klientům z řad běžných spotřebitelů i OSVČ zaručuje, že úrok naběhlý během doby odkladu splátek zaplatí až po splacení celé jistiny. Tím se zajistí, že po skončení moratoria půjde větší část splátek na jistinu, díky čemuž bude klient hradit nižší úrok a v konečném důsledku tak zaplatí méně.
Jaký zájem o využití moratoria předpokládáte? Dělalo si k tomuto ministerstvo nějaké průzkumy? Banky odhadují využití mezi 20-30 %.
Kvůli pandemii koronaviru jsme museli jednat okamžitě. Zastavila se prakticky celá země a důsledky pocítila většina lidí. Vláda operativně přijala řadu opatření, aby v současné situaci pomohla jak zaměstnancům, tak podnikatelům a firmám. Ať už jde například o rozšíření ošetřovného, finanční kompenzace pro zaměstnavatele, mimořádnou finanční výpomoc Pětadvacítka nebo bezúročné půjčky pro podnikatele. Úvěrové moratorium je dalším z palety těchto opatření. Je otázka, nakolik by byl nějaký průzkum vůbec relevantní. Před námi je stále celá řada neznámých. I když poslední vývoj už vládě umožňuje, aby přistoupila k postupnému uvolňování omezujících opatření u podnikatelských činností, nikdo stále nemůže s jistotou říct, jak dlouho celá situace ještě potrvá. Pokud by se, nedej Bože, protáhla, pak by mohl stoupnout počet lidí v platební neschopnosti. Nedá se vyloučit, že ti, kteří dnes zvládají splácet své závazky, nakonec přece jen budou potřebovat odložit splácení někdy v budoucnu.
Jedno opatření na podporu klientů bank je schváleno. Jak jste daleko jste s uplatněním dočasného zákazu výplaty dividend, o kterém se také dle informací z médií uvažovalo? Považovala byste to za dobré opatření?
V tuto chvíli tady neexistuje žádný zákonný nástroj, který bankám brání vyplácet dividendy svým zahraničním matkám. Je to jejich právo. Ale guvernér České národní banky pan Rusnok alespoň banky vyzval, aby nevyváděly své dividendy za loňský rok. Tři největší banky už na tuto jeho výzvu zareagovaly kladně a předpokládám, že další banky je budou následovat.
Připravujete nějaká další opatření, která by se týkala bank nebo pojišťoven ve vztahu ke klientům?
Společně s moratoriem jsme připravili také novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která rozšiřuje okruh subjektů, u nichž jsou stanoveny maximální sankce za opožděné splátky. Dosud byla výše sankcí omezena u úvěrů pro spotřebitele. Nově se tato ochrana bude vztahovat i na úvěry pro osoby samostatně výdělečně činné. Pokud by byl živnostník v prodlení delším než 90 dnů, nebude výše smluvní pokuty moci přesáhnout 0,1 % denně z dlužné částky. Součet všech smluvních pokut pak nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Úrok z prodlení zase po 90 dnech nesmí přesáhnout zákonnou výši na úrovni repo sazby navýšené o 8procentních bodů. Stejně je omezena i výše úroku smluvního. Právě teď, kdy se mnozí spotřebitelé i podnikatelé ocitli ve svízelné situaci, je potřeba zabránit tomu, že by se kvůli neúměrně vysokým sankcím dostávali do dluhové pasti. Na rozdíl od ostatních krizových opatření, která jsou časově omezená, je tato změna platná natrvalo. Proti úvěrovým predátorům, kteří půjčují s cílem sedřít klienta z kůže a vydělávat na nepřiměřených sankcích, je třeba bojovat nejen během současné krize, ale i po jejím skončení.