Perličky z pojišťoven:
Děti si hrály na bezdomovce. Kdy přijede degustátor? - II. díl
II. DÍL: Zkušenoti s pojišťovnami moc veselé nebývají. Na druhou stranu jsme národ vtipálků a tak i z nepříjemných věcí umíme vykřesat nějakou tu špetku humoru a legrace. Kromě možnosti hlasovat ještě v naší Anketě o nejabsurdnější výluku z pojištění přinášíme pár reálných vtipů ze světa pojišťoven
Při řešení pojistky za poškozené čerpadlo viděli zaměstnanci pojišťovny mnohem více, než chtěli. „Fotografie, které nám pán poslal, byly přímo z napuštěného bazénu. Metr za tím čerpadlem stál pózující pán bez plavek. A když říkám pózující… u snídaně se na to zkrátka dobře nekoukalo. Dostáváme tedy i dokumentaci, kterou nepožadujeme,“ říká s úsměvem likvidátor Allianz Lukáš Turek. „Ale čerpadlo bylo nakonec vyplaceno, škoda uzavřena.“
„Při odklízení potkana, v domnění, že je mrtvý, hlodavec náhle ožil a kousnul mě do palce levé ruky a způsobil mi tržnou ránu.“
„V osudný den byly skvělé podmínky. Mrzlo jako blázen, vydal jsem se proto na rybník Žabakor. Povrch rybníka byl perfektně zmrzlý a při jízdě na bruslích jsem se kochal přírodou. Na to, že jsem 16 let nestál na bruslích, jsem válel skvěle. V osudové chvíli jsem si připadal, jako kdybych skočil trojitého odpíchnutého Rittbergera, avšak místo dopadu na brusle jsem dopadl na lebku. K tomu všemu se mi tam připletla ještě ruka a bylo hotovo. Dopad byl tvrdý. Připadal jsem si, jako kdyby mi dal Tyson pěstí a ještě mi u toho zlomil ruku. Z tržné rány na hlavě se hrnula krev proudem. Stačilo mít po ruce kyblíček a večer byla prdelačka. Poté jsem se vydal hledat lékařskou pomoc.“
„Při vyučování – fyzika – měřila obsah desky lavice a zakopla o nohu spolužačky, která právě měřila šířku lavice.“
„Můj pes ukradl jinému psovi gumový míček, pes po mém psu vyjel a ten leknutím míček sežral. Jeli jsme na veterinární stanici a snažili se vyvolat zvracení, ale bez úspěchu. Náš pes musel být operován a míček se podařilo vyjmout - byl zcela neporušený."
„Při předvánočním úklidu jsem sundavala květiny z parapetu, mezi fialkami a begoniemi mam i pár darovaných kaktusů, i ty jsem položila na podlahu a začla umývat okna. Když jsem seskočila ze židle na zem, tak jsem přímo skočila na ty kaktusy.“
Pan Stanislav se živí jako veterinář. Jednoho dne se nabídl, že se cestou domů staví u lidí, kterým den předtím jeho kolega operoval břicho jezevčíka a provede převaz, aby s ním nemuseli jezdit znovu do města do ordinace. Aby pes při převazu tolik netrpěl, navrhl majitelům, že ho na chvíli uspí. Jezevčíkovi ránu převázal, a zatímco čekal, než se probere, všiml si, že domácí mají v kleci papouška, který se mu nezdál v dobré kondici a navrhl mu aplikovat vitamíny a jakási léčiva injekčně. Bohužel zvolil nevhodnou kombinaci pro papoušky a papoušek zkolaboval a už ho neoživil. Co bylo ale ještě horší, nikdy se už neprobral ani pes, protože mu aplikoval příliš velkou dávku sedativ na jeho váhu. Tak se stalo, že při jedné návštěvě veterináře v domácnosti přišli majitelé o oba své domácí mazlíčky. Naštěstí pro něj měl alespoň sjednanou pojistku odpovědnosti z výkonu povolání.
Se zaplacením pojistného se někdy může zpozdit každý. Pojišťovny mají celou řadu způsobů, jak klientovi rychle opomenutou platbu připomenout. Například e-mailem. A na jeden takový zareagovala paní Světlana následující e-mailovou zprávou: „V tom případě bych Vás poprosila o zaslání poslední faktury na pojištění bydlení, můžete i emailem. Faktura se ke mě nedostala, předpokládám, že mi ji zase rozkousal pes :), zní to směšně, ale je to tak“.
Perličky z pojišťoven: Děti si hrály na bezdomovce. Kdy přijede degustátor? - II. díl
Diskutovat (0)Další články k tématu
Objem odhalených pojistných podvodů v celkové výši
