Počet osobních bankrotů v Česku klesá. Soudců je však stále málo
Vyřizování agendy insolvenčních řízení se v Česku věnuje kolem 90 soudců. Právě jejich počet podle odborníků představuje hlavní důvod, proč se insolvenční soudy ocitají na hranici kolapsu. Zvýšená administrativa související s novelou insolvenčního zákona situaci eskaluje.
V loňském roce lidé podali 36 909 návrhů na oddlužení. V letošním roce začal počet návrhů klesat. K září 2014 jich bylo už jen 26 445. Podle odborníků se situace stabilizuje, soudci však stále mají problém řešit insolvenční řízení v termínu. S nízkým počtem soudců se insolvenční soudy potýkají napříč celým Českem. Nejvíce insolvenčních návrhů je podáno v Praze, nejméně v Karlovarském kraji.
„Velký problém je také to, že ne všechny insolvenční návrhy jsou perfektní, a insolvenčním soudům tak déle trvá, než zjistí relevantní informace pro rozhodnutí o úpadku. Navíc insolvenční zákon přináší velké množství administrativy, a to především v oblasti oddlužení. Na konci roku 2014 se však situace už stabilizuje a řada postupů se zautomatizovala,“ popsal Jan Malý, ohlášený společník společnosti VPI CZ, v.o.s.
V prvním stupni jedná o insolvenčním návrhu krajský soud, jenž následně vybere ze seznamu insolvenčního správce. „Pokud je dlužnický návrh bezchybný, insolvenční zákon stanovuje lhůtu pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu do 15 dnů od podání návrhu. Obecně jsou soudy povinny zahájit úkony směřující k rozhodnutí o insolvenčním návrhu nejpozději do 10 dnů od podání návrhu,“ popsal Jan Malý. Po podání návrhu na oddlužení soud posuzuje, zda jsou splněny základní podmínky pro povolení oddlužení, tedy navrhovatel není podnikatelem, nebyl soudně trestán a podobně. Následně po povolení oddlužení už za spolupráce s insolvenčním správcem jsou zkoumány způsoby, jak oddlužení řešit.
Insolvenční řízení má několik fází, které záleží na konkrétním případu. Zpravidla jde o tři fáze – podání insolvenčního návrhu, rozhodnutí o úpadku dlužníka a rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka. „Způsoby oddlužení jsou dva. Pokud má vyhlašovatel osobního bankrotu nějaký majetek, soud rozhodne o jeho zpeněžení. Druhou možností je splátkový kalendář. K této možnosti soud přistupuje v případě, že má dlužník dostatečné příjmy na to, aby byli jeho věřitelé uspokojeni v průběhu 60 měsíců – tedy pěti let – alespoň v rozsahu 30 procent. Během této doby dochází k pravidelnému měsíčnímu srážení zabavitelné částky ze mzdy dlužníka. Tyto finanční prostředky jsou pak rozposílány věřitelům v poměru velikosti jejich pohledávek,“ vysvětlil Jan Malý.
HODNOTIT A DÁT HLAS SVÉMU FAVORIZOVANÉMU NÁVRHU NA VÝKLAD POJMU RPSN MŮŽETE ZDE!
Další články k tématu
