Podnikání bank část 2 – obchodní podmínky (Hospodářské noviny, 20. 7. 2005)
Neetické jednání bank vůči klientům se bohužel netýká jen vysokých poplatků. Triky s různými dodatky smluv jako jsou všeobecné, zvláštní či speciální obchodní podmínky, sazebníky a podobně jsou už celkem pověstné.
Podnikání bank část 2 – obchodní podmínky
Neetické jednání bank vůči klientům se bohužel netýká jen vysokých poplatků. Triky s různými dodatky smluv jako jsou všeobecné, zvláštní či speciální obchodní podmínky, sazebníky a podobně jsou už celkem pověstné. Pro zjednodušení je v tomto článku budu všechny dohromady označovat prostě jako obchodní podmínky. Dále se zaměřím pouze na přístup bank ke schvalovací proceduře těchto podmínek, nikoliv na jejich přehlednost, vyváženost či srozumitelnost.
Podpisem smlouvy o zřízení účtu (poskytnutí hypotečního úvěru atd.) bere klient na vědomí i obchodní podmínky, které podle smlouvy mají být její nedílnou součástí. Prakticky se ale tak nechovají. Nejednoznačnost vztahu těchto podmínek a smlouvy zadělává klientovi do budoucna na problém. Banky totiž své obchodní podmínky mění jednostranně s šikovně omezenou možností klienta se k nim vyjádřit. Zpravidla je buď v úvodním nebo závěrečném ustanovení obchodních podmínek zmínka o tom, že banka je oprávněna během trvání smluvního vztahu s klientem průběžně tyto podmínky měnit. Banka se dále též zavazuje „vhodným“ způsobem o tom klienta informovat. To, jaký je onen vhodný způsob a pro koho je ve skutečnosti výhodný, nechť si čtenář udělá obrázek sám. Ve zmíněných dokumentech se jako formy zveřejnění uvádějí například internetové stránky banky či veřejné prostory jejich obchodních míst. A v tom je právě potíž. Zatím by totiž na tom nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem dále nenásledovala zcela zásadní věta, že pokud klient zpravidla do 15 dnů neprojeví písemný výslovný nesouhlas s novelizovanými podmínkami, považuje se taková změna za klientem odsouhlasenou a tím se pro něj stávají nové obchodní podmínky závaznými. Takže nikoliv výslovný souhlas klienta, ale klientova „nereakce“, mlčení! způsobí odsouhlasení všech nejrůznějších změn. Přičte-li se k tomu fakt, že se klient o změnách a jejich praktických dopadech dozvídá z výše uvedených důvodů většinou nahodile, často až při překvapivém studování výpisu ze svého účtu, lze bohužel konstatovat, že opět vyhrálo chytračení před slušným a profesionálním jednáním.
Jak by asi schvalovací proces návrhu změn obchodních podmínek dopadl v momentě, kdyby banka měla povinnost jej zaslat v písemné podobě klientovi a zároveň by k závaznosti podmínek potřebovala jeho souhlas? Možná stejně jako doposud, neboť tyto dokumenty jsou natolik složité, že se v nich málokdo dokáže orientovat. Možná ovšem nikoliv. Kdo by se tím ale zabýval, současný způsob je přece tak výhodný. Pro banky, samozřejmě.
Patrik Nacher
student Bankovního institutu Vysoká škola
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3140 | |
1 USD | 23,4540 | |
1 PLN | 5,8640 | |
1 GBP | 29,6035 | |
1 CHF | 25,9030 | |
100 HUF | 6,4000 | |
1 RON | 5,0905 |
Zprávy z devizového trhu
- Domácí HDP v roce 2023 klesl o 0,2 %
28. 03. 2024 - Šedivé úterý příliš kurzových pohybů nepřineslo
27. 03. 2024 - Region vlající ve stínu eurodolaru
26. 03. 2024 - Fotbal a data
25. 03. 2024 - Koruna se vrací k oslabování
22. 03. 2024 - Koruna po zasedání ČNB posílila
21. 03. 2024 - Ne zda, ale jak moc dnes ČNB sníží sazby?
20. 03. 2024