Poplatky za spoření se mají řídit výší úspor, míní penzijní fondy

Forma poplatků a jejich výše přitom podle analytiků bude patřit mezi ty klíčové oblasti, které rozhodnou o výnosech spoření, a tedy i o úspěchu penzijní reformy. MF zveřejnilo hned čtyři jejich varianty. Na základě veřejné diskuse má být vybrána ta konečná. Podle první varianty by lidé platili pravidelný roční poplatek z objemu spravovaných aktiv, tedy toho, co si uspoří. Ve druhé variantě se počítá s jednorázovým poplatkem z vložených peněz a pravidelným ročním poplatkem z objemu aktiv. Třetí a čtvrtá varianta kombinují poplatek z výnosů a poplatek z objemu naspořených peněz. Liší se od sebe poměrem jednotlivých sazeb. Pro druhou variantu se vyslovil například předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky (PF KB) Pavel Jirák. "Je to model, který se vyzkoušel třeba na Slovensku," řekl Jirák s tím, že tam byl přijat pozitivně. Pro účastníky spoření by mohla být sice zajímavá i varianta čtyři, jsou v ní však skryté i nevýhody. Na jedné straně jsou tam podle něj nejnižší poplatky z naspořených peněz ze všech čtyř variant, ale nevýhodou může být, že fond nebude mít výkonnost a úspory se tak nezhodnotí. "Tato varianta by mohla navíc svádět manažery penzijních společností k příliš rizikovému investování," řekl Jirák. Podle generálního ředitele ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karla Svobody by byla nejlepším řešením první nebo druhá varianta. "Tento systém je standardem na trhu pro investice dlouhodobého typu," uvedl. Je také transparentní a jednoduchý, což je podle něj důležité pro to, aby se lidé ve spoření snadno orientovali a měli v něj důvěru. Varianty tři a čtyři se podle Svobody používají pro agresivnější střednědobé strategie. Při nich prý nelze vyloučit, že penzijní společnost ve snaze o co nejvyšší výnos investuje do aktiv, například akcií, jejichž hodnota při nepříznivých okolnostech razantně poklesne a tím negativně ovlivní zisk klientů. Variantu číslo dvě upřednostňuje i předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar. "Nedoporučujeme zavedení podílu na zhodnocení aktiv, neboť jej považujeme za potencionální morální hazard s prostředky účastníků," uvedl Poncar ke třetí a čtvrté variantě. Proti variantám tři a čtyři se vyslovil i PF Aegon. "Vázat poplatky na objem výnosů podle našeho názoru nedává smysl," míní mluvčí fondu Ivana Dingová. Správce by podle ní neměl mít vyšší odměnu jenom proto, že v daném roce byla vysoká inflace, která zvýšila výnosy na trhu. Její fond by preferoval poplatky ve vazbě na objem spravovaného majetku. S touto možností počítá varianta číslo jedna.     K tématu jsme vydali tiskovou zprávu: https://www.bankovnipoplatky.com/tiskova-zprava--duchodova-reforma-a-poplatky-penzijnich-fondu-13993.html